Sissala of Burkina Faso.

JOHN

1

1 Wɩɩsɛ kúó aá púl dúníé rɩ́ onni wuu ɛɛ, rɩ Wɩbʋlɛ mɩ́nɔ́; ʋ fa mɩŋ Wɩɩsɛ rɩ́ nɛ́. Wɩbʋlɛ ná ká Wɩɩsɛ tɩɩ nɛ́. 2 Púle mí, ʋ fa mɩŋ Wɩɩsɛ rɩ́ nɛ́. 3 Wɩɩsɛ tɩ́ŋʋ́ mɛ́ nɛ́ a a onni wuu. Oŋ"mɩ́nɩ́ wuu toó a wʋ́ʋ́ lɩ́ɛ́. 4 Hiẽsó fa mɩ́nʋ́ mɛ́ nɛ́, hiẽsó ná há kéŋ pʋmmɔ a pá nɩbííne. 5 Pʋmmɔ ná tʋ́tʋl bíno sɩɛrʋ, ká bíno wʋ́ʋ́ mɛ́ wuó tɔ́. 6 Ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ tʋŋ báálɔ oro; ʋ yɩr nɛ́ Zaŋ. 7 Ʋ kúó anɛ dáŋsɩ́ɛ́, a bʋl pʋmmɔ wɩ́ɛ́ aá pá nɩɛ, aá tɛ sɩɛ́da rɩ́ nɩɛ tɩŋ ɛ́ mɛ́, a la pʋmmɔ wɩ́ɛ́ dí. 8 Zaŋ tɩɩ rá to pʋmmɔ ná, amá ʋ taŋa kúó tɛ ɛ́ pʋmmɔ sɩɛ́da nɛ́ aá pá nɩɛ. 9 Ɛ́ pʋmmɔ nɛ́ ká taŋá pʋmmɔ tɩɩ; ʋ nɛ́ kó dúníé a caanɛ nɩbííne wuu. 10 Ʋ fa mɩŋ dúníé sɩɛrʋ, ʋ mɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ tɩŋ a dúníé má tɩɩ, ká dúníé nɩbííne wʋ́ʋ́ ɛ̃. 11 Pʋmmɔ ná kóú tɩɩ nɩɛ rɩ́, ká ɓa wʋ́ʋ́ sáŋɛ́. 12 Amá nɩɛ ná wuu há sáŋʋ́, a lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí, ʋ pɔ́wɔ́ ŋmɛ́nɔ rɩ́wɔ́ a Wɩɩsɛ bɛ́lɛ́. 13 Ɓa Wɩɩsɛ biirí ná sɩɛ́ to nɩbííne cɛ́l lʋlɛ́ mɛ́; ʋ to nɩbííno tɛŋnamɩɛ cólle wɩ́ɩ́, ʋ báá to nɩbííne cólle sɩɛrʋ má wɩ́ɩ́, amá Wɩɩsɛ tɩɩ nɛ́ kɔ́wɔ́ Ana. 14 Wɩbʋlɛ ná bɩ́rmɛ́ nɩbííno, a ko tuwi mɩ́ŋrá sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa, zilé rɩ́ taŋá súú; á nóú píŋ, ʋ mɔhɛ̃́ Ana Wɩɩsɛ píŋ ná há mɩ́nʋ́ Bibala mɛ́ nɛ́. 15 Zaŋ tɔ́ʋ́ sɩɛ́da a búóli bʋlɛ́: "Ʋ wɩ́ɛ́ nɛ́ ŋ bʋl pɛ́ɩ́wa a bʋlɛ́: 'Nɛrɔ ná há tɩ́ŋɩ́ŋ har aá ko, ʋ nɛ́ kɩ́ŋ, bee wɩ́ɛ́ ɓa lʋ́lɩ́ŋ rʋʋ é mɩ́nɔ́ rɛ́.' " 16 Ʋ kuóɓɩɛ ɓaalɛ pérírá wuu ní; ʋ hé bárkawa tʋkɛ náŋá mɛ́ a párá. 17 Wɩɩsɛ tɩŋ Moyizi mí ní a máŋsʋ́ kíŋse párá. Ká Zeezi Kirisi ní kéŋ zilé rɩ́ taŋá ko. 18 Nɛ́ŋ wuu ha wɩ Wɩɩsɛ néé ná; amá ʋ Bibala má tɩɩ há ká Wɩɩsɛ, a mɩ́nʋ́ Ana laka, ʋ nɛ́ mákʋ́ párá. 19 Zerizalɛmɛ Zuwifiwa sɩ́dííre ísó tʋŋ Wɩɩsɛ vʋk"ɔɔsa rɩ́ Levi jɩmʋ́l nɩɛ, rɩ́wɔ́ ko bɔsɛ Zaŋ a bʋlɛ́: "Áŋ rɩ́ kɛ́ɩ́?" Liŋó ná sɩɛ́ Zaŋ há pɔ́wɔ́, 20 ʋ ká nyaamɩ́, ʋ wɩ féŋsé. Ʋ bʋ́lɔ́ pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ŋ rá to Kirisi." 21 Ɛ́ nɛ́ ɓa baa bɔ́sʋ́: "Áŋ rɩ́ sɩɛ́ kɛ́ɩ́? Ɩ nɛ́ ká Eli?" Ɛ́ nɛ́ Zaŋ sɛ́: "Aɩ́! Ŋ rá tóú." Ɓa baa bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Ɩ nɛ́ ká Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ ná á háá dɛllɛ́?" Ʋ sɛ́: "Aɩ́." 22 Ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́: "Áŋ rɩ́ sɩɛ́ kɛ́ɩ́? Makɛ párá, ráá mʋ́ bʋl pá nɩɛ ná há tʋ́ŋrá. Ɩ tɩɩ sɩ́ɩ́ ká beé rí?" 23 Ɛ́ nɛ́ Zaŋ sɛ́: "Ŋ nɛ́ ká nɛrɔ ná liŋó háá búóli gɩrbétéke sɩɛrʋ, a bʋlɛ́: 'Ɩ́ kɛllɛ Nyuutɩna ŋmɛ́nɔ, a a rʋ́ʋ́ tʋrɛ wérí.' " Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Ezayi bʋ́l ɛ́ nɛ́. 24 Nɩtʋmɛ́ ná sɩɛrʋ, Farɩzɩɛ̃wa fa mɩŋ ráŋ. 25 Ɓa sɩɛ́ baa bɔsɛ Zaŋ a bʋlɛ́: "Ɩ sɩ́ɩ́ rá to Kirisi, a rá to Eli, a rá to Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ ná má, ʋ sɩɛ́ cɩ́ ɛrɛ́, ɩ ka nɩɛ aá muŋsi nyii mí?" 26 Ɛ́ nɛ́ Zaŋ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ŋ é keníwa aá muŋsi nyii mí ní; amá nɛ́ŋ rɩ́ mɩ́nɩ́wa sɩɛrʋ, ká ɩ́ wʋ́ʋ́ ɛ̃. 27 Ʋ nɛ́ tɩ́ŋɩ́ŋ har aá ko, ŋ rɩ́rʋ́ natɔɔsɛ vɔɔ́sɛ puré má tɩɩ wɩ cɛ́rɛ́." 28 Zʋrdɛŋ fuo dáárɛ́ nɛ́ ɓa cɛ́, a bʋl ɛ́ wɩ́ɛ́ wuu; ráŋ ná Zaŋ há cɩ́nɛ́ a ka nɩɛ aá muŋsi nyii mí, Betani tíé. 29 Ʋ tɔ́ɔ́ há pʋ́lɛ́, Zaŋ ná Zeezi rʋʋ́ kóú rí, ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: "Ɩ́ ná Wɩɩsɛ Pewie ní nyɛ. Ʋ nɛ́ lɩ́sɛ dúníé nɩbííne wɩ́bɔma aá tá. 30 Ʋ wɩ́ɛ́ nɛ́ ŋ fa bʋl a bʋlɛ́: 'Bál rɛ́ tɩ́ŋɩ́ŋ har aá ko, ká nɛ́ kɩ́llɩ́ŋ, bee wɩ́ɛ́ ʋ mɩ́nɔ́ rɩ ɓa ha wɩ́ŋ lʋ́lɛ́.' 31 Ŋ má fa wʋ́ʋ́ ɛ̃, amá ŋ kéŋ nɩɛ aá muŋsi nyii mí ɛ́, rɩ́ŋ mákʋ́ nɛ́ cáánɛ Ɩzɩrayɛl dunɩɛ." 32 Ká Zaŋ baa tɛ sɩɛ́da né a súúri pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ŋ ná Wɩɩsɛ Sabɩɩna rʋʋ lɛ́ bána rɩ́ tuwi, anɛ kuókʋ́ma, a pɔ́mʋ́ daha. 33 Ŋ fa ha wʋ́ʋ́ há ká nɛ́ŋ ná ɛ̃. Amá Wɩɩsɛ ná há tʋ́mɩ́ŋ rɩ́ŋ mʋ́ muŋsi nɩɛ nyii mí, ʋ bʋ́lɩ́ŋ rɩ́ bʋlɛ́: 'Ɩ sɩ́ ná Wɩɩsɛ Sabɩɩna ná rʋʋ túwó mɩŋ báálɔ oro daha; ɛ́ báálɔ nɩ́ɩ́ á rʋ́ʋ́ ka nɩɛ aá muŋsi Wɩɩsɛ Sabɩɩna sɩɛrʋ.' 34 Ŋ sɩɛ́ nóú ɛ́ nɛ́, a tɔ́ʋ́ sɩɛ́da aá pɛ́ɩ́wa: ʋ nɛ́ ká Wɩɩsɛ Bio." 35 Ʋ tɔ́ɔ́ há pʋ́lɛ́, Zaŋ rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ bɛllɛ báá cɩ́ ɛ́ dɩhɩ̃́; 36 ʋ ná Zeezi rʋʋ́ dáárʋ́, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lʋ́ karmɩbɛlɛ ná rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ ná Wɩɩsɛ Pewie ní." 37 Zaŋ karmɩbɛlɛ ná bɛllɛ há nɛ́ ɛ́, ɓa mʋ́ɔ́ tɩŋ Zeezi mí. 38 Zeezi bɩ́rɔ́ bélú har rɩ́, a nówó rɩ ɓa tɩ́ŋʋ́ mɛ́. Ɛ́ nɛ́ ʋ bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ɩ́ ja beé?" Ɛ́ nɛ́ ɓa má bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "|iRaabi|d (ʋ mʋ́l nɛ́ ká Karmɩ"ana), nɛɛ́ rɛ́ ɩ cɩ́cɔ?" 39 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́: "Ɩ́ ko, ɩ́ sɩ́ náŋ dɩcɔ́ɛ́." Ɓa tɩŋ mʋ́, a nóú dɩhɩ̃́; rɩ gbaŋ bɩ́ŋbɩlɩ́ baná péró. Ɛ́ nɛ́ ɓa kénú rí tɔ́ɔ́ bíri. 40 Báála ná bɛllɛ há nɛ́ Zaŋ liŋó ná, a mʋ́ tɩŋ Zeezi mí, nɔ́ŋɔ yɩr nɛ́ Aŋdɩrɩ; Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ maábio ní. 41 Ʋ lá sɩɛ́ mʋ́ nóú máálá Sɩmɔŋ nɛ́ a bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Á ná Mesi ná (ʋ mʋ́l nɛ́ ká Kirisi)." 42 Ká sɩɛ́ kánʋ́ mʋ́ Zeezi rí. Zeezi bélú ká bʋlɛ́: "Ɩ nɛ́ ká Zona bio Sɩmɔŋ; ɓa sɩ́ kánɩ́ aá yɩ́rɛ Sefa (ʋ mʋ́l nɛ́ ká dɔ́wɩ́)." 43 Ʋ tɔ́ɔ́ há pʋ́lɛ́, Zeezi ísó rʋ́ʋ́ daarɛ Galiile tíé, a mʋ́ céŋ Filipi, a bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́." 44 Filipi má lɛ́ Bɛtɩsayɩda nɛ́, Aŋdɩrɩ rɩ́ Pɩɛrɛ tɔ́ɔ́ ná. 45 Ɛ́ nɛ́ Filipi má baa mʋ́ ná Natanayɛl, a bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Á ná báálɔ ná Moyizi há bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ kíŋse kɛnɔ sɩɛrʋ; ʋ ná Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla má há bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́. Nazarɛtɛ Zeezi ní, Zɔzɛfɛ bio." 46 Ɛ́ nɛ́ Natanayɛl sɛ́: "Oŋwérí ha lɛ́ Nazarɛtɛ?" Ɛ́ nɛ́ Filipi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ko, a ná." 47 Zeezi ná Natanayɛl rʋʋ́ kóú rí, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́ bʋlɛ́: "Ɩzɩrayɛl tɩ́náwa bio tɩɩ páá nɛ́ ká báálɔ né, gɩ́ŋgɩ́rmʋ mʋ́ɔ́ wuu tóú mí." 48 Ɛ́ nɛ́ Natanayɛl bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Ɩ á ɛrɛ́ zɩ́mɩ́ŋ?" Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Ɩ fa há mɩŋ piro ná mʋ́l, ŋ néí, rɩ Filipi ha wɩ́ɩ́ yɩ́rɛ́." 49 Ɛ́ nɛ́ Natanayɛl sɛ́: "Karmɩ"ana, ɩ nɛ́ ká Wɩɩsɛ Bio, ɩ nɛ́ ká Ɩzɩrayɛl kuóro!" 50 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ há sɛ́ rɩ́ŋ fa néí piro ná mʋ́l dʋŋɔ nɛ́, ká ɩ laa dí? Ɩ sɩɛ́ sɩ́ ná wɩ́zeŋsi kɩ́llɛ nyáŋ!" 51 Ká Zeezi sɩɛ́ baa súúri bʋlɛ́: "Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa: ɩ́ sɩ́ ná bána rʋʋ wúró, ká rɩ́ Wɩɩsɛ malɩ́kawa zɩ́ kaá tuwi Nɩbiino Bio daha!"

2

1 Tápʋlɛ bɛllɛ há dáárɛ́, hájaasɛ cana fa mɩŋ Kana mɛ́, Galiile tíé. Zeezi maá fa mɩŋ ráŋ. 2 Ɓa sɩɛ́ fa yɩ́rɛ Zeezi má rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ, ɓa mʋ́ ɛ́ cana dɩhɩ̃́. 3 Nɩɛ nyɔ dɩvɛ́ŋ wuu tenni. Ɛ́ nɛ́ Zeezi maá mʋ́ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɓa dɩvɛ́ŋ ténnó." 4 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ maá, ɩ nɩ́ɩ́ já rɩ́ɩ́ mákɩ́ŋ tʋtʋmɛ́ páŋ? Ŋ tɛ́ŋ sɩɛ́ ha wɩ péré." 5 Ɛ́ nɛ́ ʋ maá lɩɩ bʋl tʋtʋnna rɩ́: "Ʋ há sɩ́ɩ́wa a wɩ́ɩ́ ná wuu, ɩ́ a." 6 Ɓɔkoŋe vizeŋsi balgo sɩɛ́ fa bíl ráŋ. Ráŋ nɛ́ Zuwifiwa hé nyii, a aá sɛ́sɩ́wɔ́ tɩɩ, káá cʋ́ɔ́lɩ́wɔ́ Wɩɩsɛ. Ɓa wo nyii líítir mɛɛ́sɩbaná, ɛ́ rá má zɔlɔ rɩ́ mɛrɛ́, aá hé oro wuu sɩɛrʋ. 7 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl tʋtʋnna ná rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ a nyii sú vizeŋsi nyáŋ." Ɓa a nyii súwó wuu pélépélé. 8 Zeezi baa bʋ́lwɔ́ rɩ́: "Ɩ́ sɩɛ́ a, a kaa mʋ́ pá nɛrɔ ná háá bel ɓɩdííle mí." Ɛ́ nɛ́ ɓa a, a kaa mʋ́ pɔ́ʋ́. 9 Ʋ lɔ́ɔ́ kaa mʋ́ nyɔ, rɩ ɓa bɩ́rmɛ́ dɩvɛ́ŋ. Ʋ wɩ dɩvɛ́ŋ há lɛ́ ráŋ ɛ̃, ká tʋtʋnna ná há á nyii, ɓa é zɩŋ dɩvɛ́ŋ há lɛ́ ráŋ. Ɛ́ nɛ́ nɛrɔ ná háá bel ɓɩdííle mí, ʋ a ɓa yɩ́rɛ háfɛlɔ bála pɔ́ʋ́, 10 ʋ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɓaá la sɩ́ɛ́ ka dɩvɛ́ŋ ná há wéró ní lɩɩ pá nɩɛ ɓa nyɔɔ vɔksɛ, ká ɓa káŋwɔ́ ná há wɩ ŋmɔŋ lɩɩ súúri. Ká ɩ é pi dɩvɛ́ŋwere bil, a tɩŋ har káŋwɔ́ nɛ́ aá lɛ nyɛ mɛ́!" 11 Dʋ́ŋdʋ́ʋ̃́ wɩ́nyána Zeezi há ɛ́ɛ́ nɛ́ ɛ́. Ʋ ɔ́ʋ́ Kana mɛ́ nɛ́, Galiile tíé. Ɛ́ nɛ́ ʋ a, a mákʋ́ píŋ, ʋ karmɩbɛlɛ ná, a lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí. 12 Ɛ́ har rɩ́ mɛ́ nɛ́ ká Zeezi rɩ́rʋ́ maá, rɩ́rʋ́ maábɛlɛ, a rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ isi tuwi Kapɛrnayimi, a ké ráŋ tápʋlɛ mʋ́ɔ́. 13 Zuwifiwa cana ná ɓa háá yɩ́rɛ Pakɛ díí péró. Ɛ́ nɛ́ Zeezi zɩ́ Zerizalɛmɛ. 14 Ʋ zʋ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno, rɩ nɩɛ mɩŋ ráŋ aá yɛ́llɛ nɛsɛ rɩ́ pieŋse, rɩ́ kʋ́dɔ́llɛ; ʋ ná nɩɛ náŋa rɩ ɓa sákɩ́ meéwíé táábɩlwa daha aá céŋŋi. 15 Ɛ́ nɛ́ Zeezi ka ŋmɛ́sɛ bɩrmɛ vɩla, a kírwó rɩ́wɔ́ pieŋse, rɩ́wɔ́ nɛsɛ ná wuu, ɓa lɛ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná mɛ́; a yiki meéwícéŋŋe tɩ́náwa táábɩlwa yo, ɓa meéwíé jaasɛ tíé. 16 Ká bʋl kʋ́dɔ́llɛ tɩ́náwa rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ pɛ́ɩ́wa ɓɩɛ nyáŋ wuu lɛ! Ɩ́ sɩ́ŋ Ana jaa píí makɛ yɔwɔ." 17 Ʋ karmɩbɛlɛ bɩɩnɛ mʋ́ ná, ɓa há pʋ́ŋsɛ ɛ́ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ a bʋlɛ́: "Wɩɩsɛ, ɩ jaa ná cólle mɩ́nɩ́ŋ beŋtúú mí, anɛ níŋ ní, aá nyɩ́kɩ́ŋ." 18 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa sɩ́dííre bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Bee nyáŋwɩ́ɩ́ rɛ́ ɩ jɩ́ja rɩ́ɩ́ a, a makɛ ráá zɩŋ rɩ́ɩ́ kéŋ tíŋ aá ɛ́ɩ́ wɩ́ɛ́?" 19 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ yiki Wɩcʋɔlɩjɩzeno né yo, ŋ sɩ́ bɩrsɔ́ʋ́ tápʋlɛ botoro pɛ́kɛ." 20 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa sɩ́dííre sɛ́: "Bɩŋsɛ mɛɛ́sɛllɛ rɩ́ balgo ní ɓa kaa sɔ Wɩcʋɔlɩjɩzeno né, ká rɩɩ sɩ́ɩ́ wóú aá sɔ tápʋlɛ botoro pɛ́kɛ!" 21 Amá Zeezi já rʋ́ʋ́ bʋl Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná há kɔ́ʋ́ tɩɩ tɛŋ wɩ́ɛ́ nɛ́. 22 Ɛ́ nɛ́ tɛ Zeezi há sʋ́wɛ́ ká bɩr"isi ná, ʋ karmɩbɛlɛ líísíwó tɩɩ, rʋʋ pí ɛ́ bʋ́lwɔ́ rɩ́. Ɛ́ nɛ́ ɓa sɩɛ́ la wɩ́ɛ́ ná wuu há pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ dí, a la Zeezi má wɩ́bʋlɛ ná dí. 23 Zeezi sɩɛ́ há mɩŋ Zerizalɛmɛ mɛ́ ɛ́, Pakɛ cana ná tɛ́ŋ mɛ́, ʋ a wɩ́nyáŋsɛ. Nɩɛ ɓɩkana ná, a sɩɛ́ lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí. 24 Amá Zeezi wʋ́ʋ́ taŋá píé héwó mí, bee wɩ́ɛ́ ʋ ɩ̃́wɔ́ wuu sɩɛnnɛ nɛ́. 25 Nɛ́ŋ rá waá a rʋ́ʋ́ makɛ nɩbííno pá Zeezi; ʋ tɩɩ ɛ̃ nɩbííno sɩɛrʋ wuu ní.

3

1 Farɩzɩɛ̃wa báálɔ oro mɩŋ ráŋ, ɓaá yɩ́rʋ́ Nɩkɔdɛmɛ. Ʋ ká Zuwifiwa sɩ́dír rí. 2 Ʋ ísí tɩ́taŋ oro a ko ná Zeezi, a bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Karmɩ"ana, á ɩ́ɔ̃́ rɩ́ɩ́ nɛ́ Wɩɩsɛ tʋŋ rɩ́ɩ́ ko kármɩ́rá, bee wɩ́ɛ́ nɛ́ŋ toó a wólli nyáŋsɛ ná ɩ háá ɛɛ́, aá a, rɩ Wɩɩsɛ to tɩ́na har." 3 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́: nɛrɔ wuu toó a wólli Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ sɩɛrʋ aá zʋ, rʋʋ wʋ́ʋ́ tɩɩ lʋ́lɛ́ lʋlfɛlɔ." 4 Ɛ́ nɛ́ Nɩkɔdɛmɛ bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Nɔhɔ̃́ má sɩɛ́ a ɛrɛ́ káá lʋ́lʋ́ tɩɩ lʋlfɛlɔ? Ʋ sɩ́ wólli mʋ́ zʋ́ʋ́ maá luoru, rʋ́ʋ́ lʋ́lʋ́ bʋllɛ mɛ́?" 5 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Taŋá wuu ní ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́, rɩ nɛrɔ wuu ní wɩ nyii rɩ́ Wɩɩsɛ Sabɩɩna sɩɛrʋ zʋ́ɛ́ lɛ, anɛ lʋlɛ́, ʋ wɩ Wɩɩsɛ kuótɔ́ɔ́ sɩɛrʋ wuó zʋ. 6 Nɩbííno tɛŋnamɩɛ nɩlʋlɩ́ wuu ká tɛŋnamɩɛ nɛ́. Ká Wɩɩsɛ Sabɩɩna má nɩlʋlɩ́ ká sabɩɩna nɛ́. 7 Sɩ́ ló rɩ́ŋ wɩ́bʋlɩ́ ná a wɩ́gɩrɩ́ a pɛ́ɩ́; ŋ há sʋ́ʋ́ mɔhɔ̃́ rɩ́ɩ́wa lʋ́lɩ́wa tɩɩ lʋlfɛlɔ ná. 8 Poó lú ráŋ ná ʋ há có ní, ɩ nɩ́nʋ́ dɔ́mɛ, ká wʋ́ʋ́ há lɛ́ ráŋ ɛ̃, a wʋ́ʋ́ háá mʋ́ ráŋ ná má ɛ̃. Ʋ sɩɛ́ ká ɛ́ nɛ́ arɩ́ nɛrɔ ná wuu há lʋ́lʋ́ tɩɩ Sabɩɩna sɩɛrʋ." 9 Nɩkɔdɛmɛ baa bɔsɛ bʋlɛ́: "Ɛrɛ́wa rɛ́ sɩɛ́, rɩ́ ɛ́ a?" 10 Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Ɩzɩrayɛl wuu mí, ɩ nɛ́ ká kɛŋzɩnnɩhɔ̃́, ká wɩ wɩ́ɛ́ nyáŋ ɛ̃? 11 Taŋá wuu ní ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́: á há ɛ̃ wɩ́ɛ́ ná nɛ́ á bʋ́bʋl, aá tɛ wɩ́ɛ́ ná á ha néé sɩɛ́da; ká ɩ́ waá ja rɩ́ɩ́wa sáŋrá sɩɛ́da. 12 Dúníé nyúú wɩ́ɛ́ nɛ́ ŋ bʋl pɛ́ɩ́wa, ká ɩ́ wɩ́ŋ lɛ́ɛ́ dí, rɩŋ sɩɛ́ bʋ́l bána nyúú rí wɩ́ɛ́ pɛ́ɩ́wa, ɩ́ɩ́ a ɛrɛ́ káá láŋ rɩ́ɩ́ dí? 13 Nɛ́ŋ wuu ha wɩ nyúú rí zɩ́nɛ́ ná, rɩ Nɩbiino Bio dʋŋɔ há lɛ́ ráŋ tuwi rá. 14 Moyizi há bɩ́rmɛ́ hɔɔ dʋŋ gɩrbétéke sɩɛrʋ, a kaa ɓɔ́ cɔ́ŋsɛ ɛ́, ʋ mɔhɔ̃́ rɩ́wɔ́ ka Nɩbiino Bio má ɓɔ́ ɛ́ nɛ́, 15 a makɛ rɩ́ nɛrɔ ná wuu há lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí, rʋ́ʋ́ ná mɩɩsɛ ná há waá tenni. 16 "Wɩɩsɛ có dúníé nɩɛ kɩ́ŋkáŋ, ɛ́ nɛ́ ʋ púú Bibala pá, a makɛ rɩ́ nɛrɔ ná wuu há lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí, sɩ́ yʋ́ksʋ́, amá rʋ́ʋ́ ná mɩɩsɛ ná há waá tenni. 17 Ɛ́ wɩ́ɛ́, Wɩɩsɛ wʋ́ʋ́ Bio tʋ́mɛ́ dúníé mí, rʋ́ʋ́ ko dí dúníé nɩɛ sarɩ́ya nɛ́, amá ʋ sʋ́ʋ́ ko la dúníé nɩɛ nɛ́ tá. 18 Nɛrɔ ná há lá Wɩɩsɛ Bio wɩ́ɛ́ dí, sarɩ́ya waá díí yo tɩ́na; amá nɛrɔ ná há wʋ́ʋ́ wɩ́ɛ́ lɛ́ɛ́ dí, sarɩ́ya díó yo tɩ́na wáárɛ, ʋ há wɩ Wɩɩsɛ Bibala lɛ́ɛ́ dí wɩ́ɛ́. 19 Ɛ́ sarɩ́ya sɩɛ́ lɛ́ nɛɛ́? Ʋ lɛ́, pʋmmɔ há kó dúníé, nɩbííne bɛ́llɛ lɩ́sɛ bíno ká tɔ́ʋ́ nɛ́, bee wɩ́ɛ́ ɓa wɩ́"állɛ lɔrɛ́. 20 Nɛrɔ ná wuu háá tʋŋ bɔ́ŋbɔ́ŋ, ʋ bɛ́rɛ pʋmmɔ, ʋ wɩ pʋmmɔ rɩ́ ko, rʋ́ʋ́ wɩ́"állɛ háá lɩɩ nyɩɩsɛ pʋmmɔ mɛ́. 21 Amá nɛrɔ ná háá a wɩ́were, ʋ é có pʋmmɔ rɩ́ koe, a makɛ rɩ́wɔ́ nóú wɩ́"állɛ, a zɩŋ rɩ́ Wɩɩsɛ dóé mí ní, ʋʋ́ ɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́." 22 Ɛ́ har rɩ́ mɛ́, Zeezi rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ dáárɛ́ Ziide tíé; ʋ ké ráŋ dáánɛ mʋɔ́, aá muŋsi nɩɛ nyii mí. 23 Zaŋ má fa mɩŋ Ɩnɔŋ mɛ́, Salimi laka, aá muŋsi nɩɛ nyii mí; nyii fa káŋ ráŋ, nɩkana sɩɛ́ kóú rí, ʋ káŋwɔ́ aá muŋsi. 24 Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́, rɩ ɓa fa ha wɩ Zaŋ kené tɔ́ bɩnajaa. 25 Zaŋ karmɩbɛlɛ rɩ́ Zuwifiwa sɩdííro oro, sɩɛ́ ka Zuwifiwa háá sɛŋ nyii ɛ́ ná, káá cʋɔlɛ Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́, aá tɔ tɩ́ŋtɔ́ɛ́. 26 Ɓa sɩɛ́ mʋ́ ná Zaŋ, a bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Karmɩ"áná, báálɔ ná fa há kóí rí Zʋrdɛŋ daarɛ́, ɩ tɔ́ʋ́ sɩɛ́da párá nyɛ ná, ɩ nóó, ʋʋ́ muŋsi nɩɛ nyii mí rí, nɩɛ wuu mʋ́mʋ́ rɩ́." 27 Ɛ́ nɛ́ Zaŋ sɛ́: "Nɩbííno wɩ óŋ wuó tɩ́llɛ, rɩ Wɩɩsɛ há púú ná pɔ́ʋ́ rá. 28 Ɩ́ tɩɩ ká dáŋsɩ́ɛ́wa; ŋ bʋ́lɔ́ bʋlɩ́ŋ rá to Kirisi, amá ŋ ká nɛ́ŋ ná Wɩɩsɛ há tʋ́mɛ́, ŋ lɔ́ʋ́ sɩɛ́ ko, ká ʋ tɩŋ har nɛ́. 29 Háfɛlɔ bála nɛ́ tʋ́ʋ́ háálɔ; amá rɩ́ háfɛlɔ bála naŋnɔ́ŋɔ nɛ́ mɩŋ laka, aá nʋ́ʋ́ wɩ́ɛ́ bʋlɛ́, ʋ má sɩɛrʋ́ tɔrɛ rɛ́ wérí, ʋ háá nɛ háfɛlɔ bála liŋó wɩ́ɛ́. Ɛ́ satɔrɔ́ nɛ́ sɩɛ́ césé, a mɩ́nɩ́ŋ sɩɛrʋ. 30 Ʋ mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ nɛ́ la hɩɛ̃́sɛ, ká rɩ́ŋ é múúri. 31 "Nɛrɔ ná há lɛ́ nyúú rí, ʋ kɛ óŋ wuu. Nɛrɔ ná há lɛ́ tíé, ʋ ká tíé omo ní. Ʋʋ́ bʋl tíé nyúú wɩ́ɛ́ dʋŋɔ nɛ́. Nɛrɔ ná há lɛ́ nyúú rí kɛ óŋ wuu. 32 Ʋʋ́ bʋl wɩ́ɛ́ ná ʋ há néé, arɩ́wɔ́ ná ʋ há nɩ́ɛ́ nɛ́, ká nɛ́ŋ wuu wʋ́ʋ́ sɩɛ́da lɛ́ɛ́ aá dí. 33 Nɛrɔ ná há sáŋʋ́ sɩɛ́da, ʋ ká dáŋsɩ́ɛ́, rɩ Wɩɩsɛ ká taŋá Wɩɩsɛ nɛ́. 34 Nɛrɔ ná Wɩɩsɛ há tʋ́mɛ́, ʋʋ́ bʋl Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ́ nɛ́, bee wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ wʋ́ʋ́ Sabɩɩna mʋ́ɔ́sɛ́ aá pá tɩ́na. 35 Ana Wɩɩsɛ có Bio, a pi wɩ́ɛ́ wuu hóú nɛ́sɛ mɛ́. 36 Nɛrɔ ná há lá Wɩɩsɛ Bio wɩ́ɛ́ dí, ʋ kéŋ mɩɩsɛ ná há waá tenni; ká nɛrɔ ná há wɩ Wɩɩsɛ Bio wɩ́ɛ́ tɩŋ, ʋ wɩ ɛ́ mɩɩsɛ kené, amá Wɩɩsɛ cɔwɩɩlɔ́ waá tenni tɩ́na nyúú."

4

1 Farɩzɩɛ̃wa nɩ́ɔ́ rɩ ɓa sɩ́ Zeezi ná karmɩbɛlɛ kɩ́llɛ Zaŋ, a káŋwɔ́ aá muŋsi nyii mí. (Zeezi tɩɩ ra taŋa fa wɩ nɩɛ nyii míí muŋsi, ʋ karmɩbɛlɛ nɛ́.) Zeezi há nɩ́ɛ́ rɩ ɓaá bʋl ɛ́, ʋ lɛ́ Ziide mí a bɩrmʋ́ Galiile. 4 Ʋ sɩɛ́ mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ tɩŋ Samari ní daarɛ col. 5 Ɛ́ nɛ́ ʋ mʋ́ lɛ Samari tɩ́náwa tɔ́ɔ́ oro, ɓa háá yɩ́rɛ Sɩsaarɛ, a saasɛ baka ná Zakɔbɛ há píé pɔ́ʋ́ bio Zɔzɛfɛ. 6 Zakɔbɛ sɩɛ́ fa lɛ́sɛ́ vɩ́lɛ́ tá ɛ́ dɩhɩ̃́. Zeezi há válɛ́ bɔl, ɛ́ nɛ́ ʋ mʋ́ ké vɩ́lɛ́ ná nʋɔ. Rɩ wɩɩsɛ dé cɩ́ nyúú tóŋtóŋ. 7 Samari tɩ́náwa háálɔ oro sɩɛ́ ko rʋ́ʋ́ tɔwɛ nyii vɩ́lɛ́ ná mɛ́; ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "A nyii páŋ rɩ́ŋ nyɔ." 8 (Ʋ karmɩbɛlɛ fa zʋ́ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ rɩ́wɔ́ yɔwɛ ɓɩdííle.) 9 Ɛ́ nɛ́ Samari tɩ́náwa háálɔ ná sɛ́: "Ɩ ká Zuwifi rí, ká ŋ a Samari tɩ́náwa hál, ʋ sɩɛ́ cɩ́ ɛrɛ́, ɩ sɛ́ rɩ́ŋ a nyii pɛ́ɩ́ rɩ́ɩ́ nyɔ?" (Zuwifiwa rɩ́ Samari tɩ́náwa sɩɛ́ fa wɩ wɩ́ɛ́ náŋá rɩ́ bʋl.) 10 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Rɩɩ fa ɛ̃ nɛrɔ ná Wɩɩsɛ há píé dí zilé rí, ʋ nɛ́ há ká nɛrɔ ná há sɩ́ɩ́ a nyii pɔ́ʋ́ rʋ́ʋ́ nyɔ, ɩ tɩɩ nɛ́ faá sʋl nyii ʋ rɩ́; ʋ sɩɛ́ fa sɩ́ pɛ́ɩ́ nyii ná há kéŋ mɩɩsɛ." 11 Ɛ́ nɛ́ háálɔ ná bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Nyuutɩna, vɩ́lɛ́ né lúŋ, ká ɩ wɩ vɩ́lɛ́gbaŋa kené. Nɛɛ́ rɛ́ sɩɛ́ ɩɩ́ ja rɩ́ɩ́ ná nyii ná há kéŋ mɩɩsɛ? 12 Á naabál Zakɔbɛ nɛ́ lɛ́sɛ́ vɩ́lɛ́ né párá; ʋ tɩɩ rɩ́rʋ́ bɛlɛ, rɩ́rʋ́ pʋsɛ wuu nyɔ́ʋ́ sɩɛrʋ nyii ní. Ɩ́ nɛ́ sɩɛ́ kɩ Zakɔbɛ?" 13 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Rɩ nɛ́ŋ nyɔ́ nyii nyáŋ, nyinyʋɔ́sɛ ha sɩ́ kánʋ́; 14 amá nɛrɔ ná wuu há sɩ́ nyɔ nyii ná ŋ háá á rɩ́ŋ pɔ́ʋ́, nyinyʋɔ́sɛ báá wʋ́ʋ́ káá ná. Nyii ná ŋ há sɩ́ pɔ́ʋ́, sɩ́ a nyibulé ʋ sɩɛrʋ, a pɔ́ʋ́ mɩɩsɛ ná há waá tenni." 15 Ɛ́ nɛ́ háálɔ ná bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Nyuutɩna, a ɛ́ nyii duo páŋ, rɩ́ nyinyʋɔ́sɛ báá sɩ́ŋ kánʋ́, ká rɩ́ŋ báá sɩ́ kóó tɔwɛ nyii rɛɛ́." 16 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Mʋ́ yɩ́rɩ́ bála, ká bɩrko rɛɛ́." 17 Háálɔ ná sɛ́: "Ŋ wɩ bála kené." Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ɩ kéŋ taŋá, rɩ́ɩ́ bʋlɩ́ wɩ bála kené, 18 ɩ baljaalɛ́ nɛ́ bɔmmʋ́ɔ́; ká ɩ zaa há mɩŋ báálɔ né má rɩ́, ha tóí bálá. Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ bʋ́l taŋá." 19 Ɛ́ nɛ́ háálɔ ná sɛ́: "Nyuutɩna, ŋ há bélí, ɩ ká Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llʋ́ rɛ́. 20 Á é naabálwá cʋ́ɔ́lɛ́ Wɩɩsɛ paalɔ né daha nɛ́, ká ɩ́ é Zuwifiwa sɩ́ Wɩɩsɛ dɩcʋɔlɩ́ mɩŋ Zerizalɛmɛ mɛ́ nɛ́. Ɛ́ rá?" 21 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Háálɔ, laa dí, tɛ́ŋ nɔ́ŋɔ sɩ́ ko, rɩ́ɩ́wa Wɩɩsɛ dɩcʋɔlɩ́ báá sɩ́ paalɔ né daha á, a báá sɩ́ Zerizalɛmɛ má mɛ́ á. 22 Ɩ́ é Samari tɩ́náwa, ɩ́ɩ́ cʋɔlɛ omo ná ɩ́ há wʋ́ʋ́ ɛ̃ nɛ́; á é ɛ̃ nɛrɔ ná á háá cʋɔlɛ́, bee wɩ́ɛ́ Wɩɩsɛ laatɛ́ lɛ́ Zuwifiwa sɩɛrʋ nɛ́. 23 Amá ʋ tɔ́ɔ́ sɩ́ pʋl, ʋ pʋ́lɔ́ má sɩɛ́, rɩ́ taŋá taŋá wɩcʋɔla, cʋɔlɛ Ana Wɩɩsɛ, ɓa sabɩɩna mɛ́ arɩ́ taŋá. Ɓa nɛ́ ká wɩcʋɔla ná duo Ana Wɩɩsɛ háá jɛ́ɩ́. 24 Wɩɩsɛ ká Sabɩɩna nɛ́, ʋ sɩɛ́ mɔhɔ̃́ rɩ́ nɩɛ ná wuu háá cʋ́ɔ́lʋ́, rɩ́wɔ́ cʋ́ɔ́lʋ́ ɓa sabɩɩna mɛ́ arɩ́ taŋá." 25 Háálɔ ná bʋl Zeezi rí bʋlɛ́: "Ŋ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ Wɩɩsɛ Nɩlɩsɛ kó rí, (ʋ ná ɓa háá yɩ́rɛ Kirisi;) rʋʋ nɛ́ kúé, ʋ sɩ́ lɩ́sɛ wɩ́ɛ́ wuu mʋ́ʋ́la párá." 26 Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ tɩɩ há cɩ́nɛ́ aá bʋ́lɩ́ rɩ́ nyɛ, ŋ nɛ́ ká ɛ́ Nɩlɩsɛ." 27 Ɛ́ mɛ́ rɩ Zeezi karmɩbɛlɛ ná bɩ́rɔ́ ko. Ɓa nʋʋsɛ maanɛ, ɓa há nóú rʋʋ rɩ́ háálɔ́ bʋl wɩ́ɛ́. Ɓa oro wuu wɩ bɔ́sɛ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ɩ́ ja beé?" Ɛ́ rá má: "Beé wɩ́ɛ́ rɛ́ ɩ bʋ́bʋl háálɔ né rɩ́?" 28 Ɛ́ nɛ́ háálɔ ná tɔ́ʋ́ koŋyuo rɩ́ nyii, ká bɩrzʋ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ, a bʋl nɩɛ rɩ́ bʋlɛ́: 29 "Ɩ́ ko ná báálɔ oro há ɩ́ŋ wɩ́"állɛ, a cesi páŋ. Wɩɩsɛ Nɩlɩsɛ ná rá rɛ́?" 30 Ɛ́ nɛ́ nɩɛ lɛ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ a mʋ́ Zeezi rɩ́. 31 Rɩ Zeezi karmɩbɛlɛ kéŋ ɓɩdííli ko aá sʋ́lʋ́ rʋ́ʋ́ dí, a bʋlɛ́: "Karmɩ"ana, la ɓɩdííli dí." 32 Ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ kéŋ ɓɩdííli rɩ́ŋ dí, ká ɩ́ wʋ́ʋ́ ɛ̃." 33 Ɛ́ nɛ́ ʋ karmɩbɛlɛ ná cɩ́ aá bɔsɛ náŋá: "Nɛ́ŋ rɩ́ sɩɛ́ kéŋ ɓɩdííle ko pɔ́ʋ́ yáá?" 34 Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ŋ ɓɩdííli ní ká, rɩ́ŋ zíl Ana Wɩɩsɛ ná há tʋ́mɩ́ŋ nʋɔ, ká tʋŋ tʋtʋmɩ́ ná ʋ há mákɛ́ páŋ a tenni. 35 Ɩ́ wɩ sɩ́ caŋsɛ baná nɛ́ káánɛ́ ká rɩ́wɔ́ ɓá mɩ́ɛ́ rɛ́? Ɩ́ lóŋ bʋl pɛ́ɩ́wa: ɩ́ wúríwa sɩɛ́ a bel ná nɩɛ, ɓa nɩhɩ̃́ baksɛ mɩ́ɛ́ wuu há bɩ́ɛ́, aá sʋl sii ní. 36 Nɛrɔ ná háá kʋsɛ́ kéŋ túme wáárɛ; ʋ há pá bíé ná aá hé náŋá mɛ́, ɓa má sɩ́ ná mɩɩsɛ ná há waá tenni. Ɛ́ wɩ́ɛ́, nɛrɔ ná háá dué rɩ́ nɛrɔ ná háá kʋsɛ́, wuu ní hé náŋá mɛ́ aá jʋɔsɛ. 37 Ɓa há sɛ́: 'Nɔ́ŋɔ dú ní, ká nɔ́ŋɔ kʋ́kʋsɛ.' Ɛ́ ká taŋá rɛ́. 38 Ŋ tʋ́mɩ́wa rɩ́ɩ́wa mʋ́ kʋsɛ baka ná, ɩ́ ra há wɩ párɛ́ ɓɩɛ nɛ́; nɩ́ɛ́ náŋá rɛ́ párɛ́ ɛ́ baka, ɩ́ ko nóú nyʋɔrɛ́ aá dí." 39 Samari tɩ́náwa ɓɩkana lá Zeezi wɩ́ɛ́ dí ɛ́ tɔ́ɔ́ mɛ́, a tɩŋ háálɔ ná sɩɛ́da ná wɩ́ɛ́; ʋ há sɛ́: "Ʋ césíŋ wɩ́"állɛ wuu páŋ." 40 Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ Samari tɩ́náwa ná há kó Zeezi rí, sʋ́lʋ́ rʋ́ʋ́ kéŋwó rɩ́; ɛ́ nɛ́ ʋ ké ráŋ tápʋlɛ bɛllɛ. 41 Nɩɛ ɓɩkana baa lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí, a tɩ́ŋʋ́ tɩɩ nʋɔ wɩ́bʋlɛ́ mɛ́. 42 Ká ɓa bʋl pá háálɔ ná bʋlɛ́: "Á tɩɩ há zésú, á lɔ́ɔ́ dí a zɩŋ rʋ́ʋ́ nɛ́ ká dúníé Laataarɔ; ʋ báá to anɛ ɩ sɩɛ́da ná wɩ́ɛ́ nɛ́, á lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí." 43 Zeezi cɔ́ ráŋ tápʋlɛ bɛllɛ, ká isi bɩrmʋ́ Galiile tíé. 44 Zeezi tɩɩ nɛ́ bʋ́lɛ́ bʋlɛ́: "Ɓa wɩ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ wuú zíl ʋ áná tɔ́ɔ́ mɛ́." 45 Zeezi há pérí Galiile, Galiile tɩ́náwa kenú wérí, bee wɩ́ɛ́ ɓa má fa mʋ́ Zerizalɛmɛ, cana ná kal, a ná Zeezi há á wɩ́ɛ́ ná wuu ráŋ. 46 Ʋ sɩɛ́ bɩrmʋ́ Galiile tíé Kana, ráŋ ná ʋ há ɛ́ɛ́ nyii bɩrmɛ dɩvɛ́ŋ. Kuóro tʋtʋnnʋhɔ̃́ oro sɩɛ́ fa mɩŋ Kapɛrnayimi mí, ʋ bio wɩ́wɩɩlɛ. 47 Ʋ sɩɛ́ há nɩ́ɛ́ rɩ Zeezi lɛ́ Ziide ko Galiile, ɛ́ nɛ́ ʋ isi mʋ́ nóú, a sʋ́lʋ́ rʋ́ʋ́ ko dúórú bio háá wɩɩlɛ́, a cɩ́ sʋʋ mɛ́. 48 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ waá láá díí ná, rɩɩ́wa nɛ́ wɩ wɩ́nyáŋsɛ rɩ́ wɩ́gɩrɛ́ néé." 49 Ɛ́ nɛ́ kuóro tʋtʋnnʋhɔ̃́ ná bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Nyuutɩna, ko kɩ́kɛ́lɛ́, rɩŋ bio ha wɩ sʋ́wɛ́." 50 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Mʋ́mʋ́ jaá, ɩ bio waá sʋwɛ." Báálɔ ná la Zeezi wɩ́bʋlɩ́ ná dí, a bɩrmʋ́ jaá. 51 Ʋ háá colé, ʋ cémú tʋtʋnna ŋmɛ́nɔ mɛ́; ɓa bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ bio dúóró." 52 Ɛ́ nɛ́ ʋ bɔ́sɩ́wɔ́ tɛ́ŋ ná mɛ́ bio ná há cúcó, rɩ ɓa sɛ́: "Die wɔhɔ bɩ́ŋbɩlɩ́ balá cɛ́rɛ nɛ́, ʋ tɛŋlʋmɛ tenni." 53 Bio ná áná kɩ́ɛ́lɛ zɩŋ rɩ́ ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ nɛ́, Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ bio waá sʋwɛ." Ɛ́ nɛ́ ʋ rɩ́rʋ́ jaa nɩɛ wuu la Zeezi wɩ́ɛ́ dí. 54 Zeezi há lɛ́ Ziide ko Galiile ní, ʋ tʋŋ wɩ́nyána né, bʋllɛ nyúú mí wɩ́nyána.

5

1 Ɛ́ har rɩ́ mɛ́, Zuwifiwa ísó aá díwó cana nɔ́ŋɔ Zerizalɛmɛ mɛ́; Zeezi isi mʋ́ ráŋ. 2 Fuo oro sɩɛ́ mɩŋ Zerizalɛmɛ mɛ́, pieŋse dánnʋɔ laka; ɓa sɔ nafarsɛ, a zaari pala bɔmmʋ́ɔ́ kíl. Ɛ́ fuo yɩr nɛ́ Bɛtɛsɩda, Ebirewa liŋó mí. 3 Pʋɔllɛ ɓɩkana sɩɛ́ fa pɩ́ pala ná mʋ́ʋ́la: nyʋ́mmá, nacɔ́kɔ tɩ́náwa, gbɛ́rká, ((a wuu dɩ́dɛllɛ fuo ná nyii híkle. 4 Wɩɩsɛ malɩ́ka nɩ́ɩ́ tuwi tɛ́ŋ nɔ́ŋɔ mɛ́, a ka nyii ná híkli. Rɩ nyii ná nɛ́ híklé, ká rɩ́ pʋala wuu la sɩ́ɛ́ zʋ ráŋ, ʋ sɩ́ dúóri; rʋʋ pʋɔlɩ́ có rʋ́ʋ́ nɛ ɛrɛ́ má.)) 5 Báálɔ oro há ká pʋɔlá bɩŋsɛ mɛrɛ́ rɩ́ fí rí córí, sɩɛ́ fa mɩŋ ráŋ. 6 Zeezi há nóú rʋʋ pɩ́nɔ́, a zɩŋ rɩ́ pʋɔlɩ́ ná dáánʋ́ tɛŋ mɛ́, ʋ bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Ɩ có rɩɩ dúóró rí?" 7 Ɛ́ nɛ́ pʋɔla ná sɛ́: "Nyuutɩna, ŋ wɩ nɛ́ŋ kené, rɩ ɓa kúó ka nyii híkli, rʋ́ʋ́ píŋ tuwi fuo. Ŋŋ́ ko aá ja rɩ́ŋ zʋ wuu, rɩ nɛ́ŋ láŋ sɩ́ɛ́." 8 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Isi píí basa aá mʋ́ jaá." 9 Mʋ́l ná mɛ́, rɩ báálɔ ná dúóró; a isi púú basa aá col. Ɛ́ kal fa ká Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋl nɛ́; 10 ɛ́ nɛ Zuwifiwa sɩ́dííre yɩ́rɛ báálɔ ná Zeezi há dúóré, a bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Zaa ká fɩɛlɛ́ tápʋl nɛ́, ŋmɛ́nɔ sɩɛ́ toó, rɩ́ɩ́ píí basa cɩ́ɩ́nɛ." 11 Ɛ́ nɛ́ báálɔ ná bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Nɛrɔ ná há dúóríŋ ní sɛ́ rɩ́ŋ isi píŋ basa aá mʋ́ jaá." 12 Ɛ́ nɛ́ ɓa bɔ́sʋ́: "Áŋ rɩ́ ká ɛ́ báálɔ há sɩ́ɩ́ isi píí basa aá mʋ́ jaá?" 13 Amá báálɔ ná fa wɩ nɛrɔ ná há dúórú má tɩɩ ɛ̃, bee wɩ́ɛ́ Zeezi nyɩ́ɩ́kɔ́, nɩkana ná sɩɛrʋ a col. 14 Ɛ́ nɛ́ ká Zeezi baa mʋ́ nóú Wɩcʋɔlɩjɩzeno sɩɛrʋ, a bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Mʋ́l néé mí ɩ dúóró rí; sɩɛ́ pɔ́ rɩ́ɩ́ báá sɩ́ wɩ́bɔmɔ á. Rɩɩ báá á wɩ́bɔmɔ, wɩɩla sɩ́ kɩ́llɛ nyɛ a pérí." 15 Ɛ́ nɛ́ báálɔ ná mʋ́ bʋl pá Zuwifiwa sɩ́dííre, a bʋl rɩ́ Zeezi ní ká báálɔ ná há dúórú ɛ́. 16 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa sɩ́dííre isi cɩ́ Zeezi mí, aá jɔ́ʋ́ rɩ́wɔ́ ka, ʋ há tʋ́ŋ ɛ́ tʋtʋmɩ́ fɩɛlɛ́ tápʋl wɩ́ɛ́. 17 Amá Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ Ana haá tʋ́mʋ́ rɛ́, ɛ́ nɛ́ ŋ má tʋ́tʋŋ." 18 Ɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa ɔsɛ fɛ́l sɩ́ɩ́ aá ja Zeezi rɩ́wɔ́ ɓʋ́. Ʋ háá tʋŋ fɩɛlɛ́ tápʋl ná má dʋŋɔ wɩ́ɛ́ rá báá; amá ʋ há sɛ́ Wɩɩsɛ nɛ́ kɔ́ʋ́ áná, ɛ́ ká ʋ púú tɩɩ máŋsɛ rʋʋ rɩ́ Wɩɩsɛ mɔhɛ̃́ náŋá, ɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́. 19 Zeezi sɩɛ́ baa lá wɩ́bʋlɛ, a bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, Wɩɩsɛ Bio wɩ wɩ́ɩ́ wuu wuó a ʋ tɩɩ mɛ́; ʋ há nóú Ana rʋʋ́ ɔ́wɔ́ ná, ɓa nɛ́ ʋ má ɩ́"a. Ana háá a wɩ́ɛ́ ná wuu, Bio máá ɔ́wɔ́ nɛ́. 20 Ana há có Bio, ʋ mákʋ́ tɩɩ wɩ́"állɛ wuu ní pɔ́ʋ́; ʋ sɩɛ́ ha sɩ́ makɛ wɩ́piŋe kɩ́llɛ nyáŋ pɔ́ʋ́ rʋ́ʋ́ a, a makɛ rɩ́ ɛ́ máánɩ́wa nʋʋsɛ. 21 Ana há ílli sʋsɛ, aá pɔ́wɔ́ hiẽsó ɛ́, ɛ́ nɛ́ Bio má pi hiẽsó aá pá nɛrɔ ná ʋ há có. 22 Ana wɩ nɛ́ŋ sarɩ́ya dí, amá ʋ tá sarɩ́ya díí wuu pá Bio ní, 23 a makɛ rɩ́ nɩɛ wuu bú Bio, anɛ ɓa háá bú Ana ɛ́. Nɛrɔ ná há wɩ Bio bú, ɩ wʋ́ʋ́ Ana ná má há tʋ́mʋ́ bú. 24 "Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa: nɛrɔ ná háá zésíŋ wɩ́bʋlɛ, ká la nɛrɔ ná há tʋ́mɩ́ŋ wɩ́ɛ́ dí, ʋ kéŋ mɩɩsɛ ná há waá tenni. Ɓa wɩ sarɩ́ya díí yo tɩ́na rɩ́ɩ́ hóú wɩhála sɩɛrʋ, amá ʋ tɩ́na lɛ́ sʋʋ mɛ́, a zʋ hiẽsó sɩɛrʋ. 25 Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa: tɛ́ŋ rɩ́ɩ́ kué, ʋ péró má, rɩ́ sʋsɛ nɛ Wɩɩsɛ Bio liŋó; ká nɩɛ ná wuu há nʋ́ʋ́, ɓa sɩ́ ná hiẽsó. 26 Anɛ Ana há kéŋ hiẽsó ʋ tɩɩ mɛ́, a pi aá pá nɩɛ ɛ́, ɛ́ nɛ́ ʋ a Bio má ka hiẽsó ʋ tɩɩ mɛ́, a pi aá pá nɩɛ. 27 Ká pɔ́ʋ́ tíŋ rʋ́ʋ́ dídí nɩɛ sarɩ́ya, ʋ há ká Nɩbiino Bio wɩ́ɛ́. 28 "Ɩ́ sɩ́ ló rɩ́ ɛ́ máánɩ́wa nʋʋsɛ, bee wɩ́ɛ́ tɛ́ŋ oro kó rí, rɩ́ nɩɛ ná wuu há mɩŋ lɛlbulli sɩɛrʋ nʋ́ʋ́ liŋó, a isi ko lɛ. 29 Nɩɛ ná wuu sɩɛ́ há tʋ́ŋ wérí, ɓa sɩ́ isi lɛ a ka hiẽsó; amá nɩɛ ná há tʋ́ŋ bɔ́ŋbɔ́ŋ, ɓa sɩ́ lɛ a zʋ sarɩ́ya wɩɩla sɩɛrʋ." 30 Ɛ́ nɛ́ Zeezi baa súúri bʋlɛ́: "Ŋ wɩ wɩ́ɩ́ wuu wuó a, ŋ tɩɩ yɩr mɛ́. Ŋ há nʋ́ʋ́ ná Wɩɩsɛ rɩ́, ʋ nɛ́ ŋ kaá dí nɩɛ sarɩ́ya; ká ŋ sarɩ́ya sɩɛ́ ká taŋá má, bee wɩ́ɛ́ ŋ wɩ́ŋ tɩɩ satɔ́ɔ́rwɩ́ɛ́ nɩ́ɩ́ a, amá ŋŋ́ tʋŋ nɛrɔ ná há tʋ́mɩ́ŋ cólle ní. 31 Rɩŋ tɩɩ nɛ́ fa gɩ́rɛ́ aá tɛ́ŋ tɩɩ sɩɛ́da, ŋ sɩɛ́da wɩ taŋá wuó a. 32 Amá nɛ́ŋ nɔ́ŋ rɩ́ mɩnɛ́ aá tɛ́ŋ sɩɛ́da, ŋ sɩɛ́ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ wɩ́ɛ́ ná wuu ʋ há bʋ́lɛ́ a tɩ́ɩ́nɩ́ŋ mɛ́, ɓa ká taŋá rɛ́. 33 "Ɩ́ tʋ́ŋ nɩɛ Zaŋ rɩ́, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋl taŋá pɔ́wɔ́ ŋ wɩ́ɛ́. 34 Ŋ wɩ nɩbííne sɩɛ́da nɩ́ɩ́ ja; ŋ taŋa bʋ́lɔ́ aá jɛ́ɩ́wa laatɛ́ nɛ́. 35 Zaŋ fa nɩhɩ̃́ caanɔ́ ɓa há nyɩ́kɛ́, ʋ tʋ́tʋl nɛ́; ká ɩ́ zʋʋ jʋ́ɔ́sʋ́ pʋmmɔ sɩɛrʋ, mʋɔ́ yɔ́ɔ́ tɩɩ tɩɩ. 36 "Ŋ wɩ́"állɛ sɩɛ́da sɩɛ́ kɛ Zaŋ sɩɛ́da. Tʋtʋmɛ́ ná ŋ Ana há páŋ ŋmɛ́nɔ ŋ tʋ́tʋŋ, ká sɩɛ́da a mákɩ́ŋ aá pá nɩɛ, rɩ́wɔ́ zɩŋ rɩ́ŋ Ana nɛ́ ɓɩɛ́na tʋ́mɩ́ŋ. 37 Ana ná sɩɛ́ há tʋ́mɩ́ŋ bʋ́lɔ́ pɛ́ŋ mɛ́. Ɩ́ ha wʋ́ʋ́ liŋó nɩ́ɛ́, ɩ́ ha wʋ́ʋ́ sɩ́ɛ́ néé ná, 38 ká ʋ wɩ́bʋlɛ má tóíwa sɩɛnnɛ, bee wɩ́ɛ́ ɩ́ wʋ́ʋ́ nɩtʋmɩ́ wɩ́ɛ́ lɛ́ɛ́ dí. 39 Ɩ́ múúlí Wɩɩsɛ kɛnnɛ sɩɛrʋ a bɩɩnɛ rɩɩ́wa sɩ́ ná mɩɩsɛ ná há waá tenni ráŋ; ɛ́ kɛnnɛ nɛ́ sɩɛ́ ɓɩɛ́na bʋ́lɩ́ŋ wɩ́ɛ́. 40 Ká ɩ́ wɩ có rɩ́ɩ́wa kóŋ rí a ná mɩɩsɛ! 41 "Ŋ waá ja rɩ́ nɩbííne ní bɩ́bɩ́ŋ mɛ́. 42 Ŋ ɩ́ɩ̃́wa; ŋ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ɩ́wa wɩ Wɩɩsɛ có ɩ́ sɩɛnnɛ rɩ́. 43 Ŋ Ana nɛ́ tʋ́mɩ́ŋ ŋ ko, ká ɩ́ wɩ có rɩ́ɩ́wa sáŋɩ́ŋ; ká rɩ nɛrɔ nɔ́ŋɔ kóú tɩɩ yɩr mɛ́, ɩ́ sáŋʋ́. 44 Ɩ́ há có rɩ́ɩ́wa gɩrɛ aá bɩ náŋá mɛ́, ká waá ja rɩ́ Wɩɩsɛ há ká balá, rʋ́ʋ́ bɩ́ɩ́wa mɛ́; ɩ́ sɩɛ́ a ɛrɛ́ káá láŋ wɩ́ɛ́ rɩ́ɩ́ dí? 45 "Ɩ́ sɩ́ bɩ́ɩ́nʋ́ rɩŋ nɩ́ɩ́ á rɩ́ŋ pi zɔ́krɛ cɩ́ɩ́nɩ́wa ŋ Ana sɩ́ɛ́; Moyizi ná ɩ́ há kenú yɩɛla, nɩ́ɩ́ á rʋ́ʋ́ pi zɔ́krɛ cɩ́ɩ́nɩ́wa. 46 Rɩɩ́wa fa lá Moyizi dí rí, ɩ́ faá láŋ má wɩ́ɛ́ rɩ́ɩ́ dí rí; bee wɩ́ɛ́ ʋ pʋ́ŋsɔ́ bʋ́lɩ́ŋ wɩ́ɛ́ nɛ́. 47 Amá rɩɩ́wa nɛ́ sɩɛ́ wʋ́ʋ́ há pʋ́ŋsɛ wɩ́ɛ́ ná wuo la aá dí, ɩ́ sɩɛ́ a ɛrɛ́ káá láŋ é wɩ́bʋlɛ rɩ́ɩ́ dí?"

6

1 Ɛ́ har rɩ́ mɛ́ nɛ́, Zeezi isi daarɛ Galiile fozeno cɔɔ nɔ́ŋɔ. (Ɛ́ fuo ní ɓaá yɩ́rɛ Tiberiyadi má.) 2 Nɩɛ kánɔ́ wérí a tɩ́ŋʋ́ mɛ́, bee wɩ́ɛ́ ɓa wuu ná nyáŋwɩ́ɛ́ ná, ʋ há ɛ́ɛ́ aá dúóri pʋɔlɛ. 3 Ɛ́ nɛ́ Zeezi mʋ́ zɩ́ ké paalɔ oro daha, ʋ rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ. 4 Rɩ Zuwifiwa Pakɛ cana díí péró. 5 Zeezi há ɓɔ́ʋ́ nyúú a ná nɩkana ná rɩ ɓaá kóú rí, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋl Filipi rí bʋlɛ́: "Nɛɛ́ rɛ́ ráá ná ɓɩdííli, a pá nɩɛ nyáŋ rɩ́wɔ́ wuu dí?" 6 Ʋ bɔ́sɛ́ ɛ́ rʋ́ʋ́ ŋmɔwɛ Filipi file mí ní; ʋ é ʋ́ʋ̃́ háá á rʋ́ʋ́ a ɛ́ ná rɛ́. 7 Ɛ́ nɛ́ Filipi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Raá pí déníé zɔwɛllɛ má, rɩ́ɩ́ yɔwɛ dɩpɛ́ŋwa rɩ́ɩ́ pá nɩɛ nyáŋ, nɩɛ wuu ra wɩ mʋɔ́ má tɩɩ ná." 8 Ɛ́ nɛ́ Zeezi karmɩbio ná nɔ́ŋɔ, ʋ ná ɓa háá yɩ́rɛ Aŋdɩrɩ, Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ maábio, bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: 9 "Biwié rí rɛɛ́, a ka dɩpɛ́ŋwa bɔmmʋ́ɔ́ arɩ́ náŋwʋlɛ́ bɛllɛ; nyáŋ sɩɛ́ wɩ nɩkaŋdɔ́ɔ́ nyáŋ wɩ́ɩ́ wuu wuó a!" 10 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ɩ́ a rɩ́wɔ́ wuu ké tíé." Ɛ́ dɩhɩ̃́ sɩɛ́ fa kéŋ nyɔ́ɔ́ kɩ́ŋkáŋ, ɛ́ nɛ́ nɩɛ ná wuu sɩɛ́ ké; ɓa báála dʋŋɔ pérí bʋ́ɩ́"ɔmmʋ́ɔ́. 11 Ɛ́ nɛ́ Zeezi la dɩpɛ́ŋwa ná, a bɔ́llɛ Wɩɩsɛ, ká a ɓa pii ɓa nɩɛ ná há kéné. A baa pi náŋwʋlɛ́ ná má tɛ, ɓa laa pɔ́wɔ́, ɓa wuu dí a vɔksɛ. 12 Ɓa há díé tenni, Zeezi bʋ́lʋ́ karmɩbɛlɛ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ pa ɓɩdíkáánɛ ná wuu, rɩ́ óŋ wuu sɩ́ yʋ́ksʋ́." 13 Ɛ́ nɛ́ ɓa pa dɩpɛ́ŋ káánɛ ná, nɩɛ há díé vɔksɛ ká tá, a sú kúrsi fí rí bɛllɛ. 14 Nɩɛ ná há mɩŋ ráŋ a ná nyáŋwɩ́ɩ́ ná Zeezi há ɛ́ɛ́, ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́: "Báálɔ né ní ɓɩɛ́na ká Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ ná ɓa há sʋ́ʋ́ sɩ́ ko dúníé." 15 Zeezi kɩ́ɛ́lɛ zɩŋ rɩ́ ɓaá já rɩ́wɔ́ kánʋ́ nɛ́ bil, rʋ́ʋ́ ɔ́wɔ́ kuóro; ɛ́ nɛ́ ʋ baa bɩrzɛ́ paalɔ daha, ʋ dʋŋɔ. 16 Gbaŋ há gbáánɛ́, Zeezi karmɩbɛlɛ ísó tuwi mʋʋ nʋɔ. 17 A pi nyiidabore zʋ, a kuosi mʋʋ aá daarɛ, rɩ́wɔ́ mʋ́ Kapɛrnayimi. Tɔ́ɔ́ bíri, ká Zeezi ha wɩ bɩ́rɛ́ kówó rɩ́. 18 Pozeno oro lú a ka mʋʋ wuu aá híkli. 19 Ɓa há válɛ́ a peri kííló bɔmmʋ́ɔ́, rɩ́ balgowa, ɓa ná Zeezi rʋʋ vá nyii daha a ko aá pérwó nyiidabore. Ɛ́ nɛ́ héwíŋ káŋwɔ́. 20 Amá Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ sɩ́ héwíŋ fá, ŋ nɛ́." 21 Ɓa sɩɛ́ fa jɩ́ja rɩ́wɔ́ pi Zeezi héwó nyiidabore sɩɛrʋ, rɩ nyiidabore pérí gíŋgiŋí a tɩkɛ tíé, ráŋ ná ɓa háá mʋ́ɛ́. 22 Tɔ́ɔ́ há pʋ́lɛ́, nɩkaŋdɔ́ɔ́ ná há káánɛ́ mʋʋ cɔɔ nɔ́ŋɔ, kɩ́ɛ́lɔ́ zɩŋ rɩ́ nyiidabore balá nɛ́ fa cɩ́ ráŋ; ɓa sɩɛ́ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ Zeezi fa wɩ ɛ́ nyiidabore sɩɛrʋ zʋ́ɛ́, ʋ karmɩbɛlɛ dʋŋɔ nɛ́ fa zʋ́ɛ́ a col. 23 Nyiidaborsi náŋa má sɩɛ́ fa lɛ́ Tiberiyadi ko aá daarɛ, a ko cɛ́rɛ dɩhɩ̃́ ná Zeezi há bɔ́llɛ Wɩɩsɛ dɩpɛ́ŋ wɩ́ɛ́, ká pii pá nɩɛ ɓa dí. 24 Ɓa há bélé rɩ Zeezi tówó sɩɛrʋ, ʋ karmɩbɛlɛ má to ráŋ, ɛ́ nɛ́ ɓa má isi zʋ nyiidaborsi ná, a mʋ́ Kapɛrnayimi, rɩ́wɔ́ ja Zeezi. 25 Ɓa mʋ́ɔ́ ná Zeezi rʋʋ mɩŋ mʋʋ cɔɔ nɔ́ŋɔ, ɛ́ nɛ́ ɓa bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Karmɩ"ana, tɛ́ŋ beé mí, ɩ ko rɛɛ́?" 26 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Taŋá nɛ́ ŋ bʋ́bʋ́lɩ́wa rɩ́, ɩ́ɩ́ jáŋ, ɩ́ há dí dɩpɛ́ŋwa vɔksɛ wɩ́ɛ́ nɛ́, ŋ há á wɩ́nyáŋsɛ ná ɩ́ ná é wɩ́ɛ́ rá. 27 Ɩ́ sɩ́ tʋ́ŋ jɩ́ja ɓɩdííli ná háá zɔkɛ́, ɩ́ tʋŋ aá ja ɓɩdííli ná há waá zɔkɛ; ká wólli nɩɛ rɩ́ mɩɩsɛ ná há waá tenni aá pá. Ɛ́ ɓɩdííli, Nɩbiino Bio níí á rʋ́ʋ́ púú pɛ́ɩ́wa; Ana Wɩɩsɛ pɔ́ʋ́ tíŋ nɛ́cikó, ɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́." 28 Ɛ́ nɛ́ ɓa bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Ɛrɛ́ rɛ́, ráá a, ká tʋŋ Wɩɩsɛ tʋtʋ́ŋcólle?" 29 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Wɩɩsɛ tʋtʋmɛ́ tʋmɛ́ nɛ́ ká, rɩ́ɩ́wa la nɛrɔ ná ʋ há tʋ́mɛ́ wɩ́ɛ́ dí." 30 Ɛ́ nɛ́ ɓa baa bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Bee nyáŋwɩ́ɩ́ rɛ́, ɩ sɩɛ́ jɩ́ja rɩ́ɩ́ a, ráá ná, a lɛ́ɩ́ dí? Beé rí ɩ jɩ́ja rɩ́ɩ́ a? 31 Á naabálwa fa há mɩŋ gɩrbétéke ná sɩɛrʋ, ɓa dí ɓɩdííli ná Wɩɩsɛ há pɔ́wɔ́, ɓaá yɩ́rɛ máánɛ. Anɛ ɛ́ ɓa há pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ a bʋlɛ́: 'Ʋ pí ɓɩdííli ná há lɛ́ bána nyúú rí pɔ́wɔ́, ɓa dí.' " 32 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Wɩ́taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa: Moyizi ra wɩ nyúú rí ɓɩdííli píé pɛ́ɩ́wa, ŋ Ana nɛ́ pí taŋá taŋá ɓɩdííli ná há lɛ́ nyúú rí aá pɛ́ɩ́wa. 33 Wɩɩsɛ há pí ɓɩdííli ná pá nɛ́ ká ɓɩdííli ná há lɛ́ nyúú rí tuwi, a ka mɩɩsɛ, a pi aá pá dúníé nɩbííne." 34 Ɛ́ nɛ́ ɓa bʋl Zeezi rí bʋlɛ́: "Karmɩ"ana, pi ɛ́ ɓɩdííli duo mí ní, aá párá tápʋ́l wuu." 35 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ŋ nɛ́ ká hiẽsó ɓɩdííli; nɛrɔ ná wuu há kóŋ rɩ́, losu wʋ́ʋ́ káá ná, ká nɛrɔ ná há láŋ wɩ́ɛ́ dí, nyinyʋɔ́sɛ wʋ́ʋ́ má tɩ́na káá ná. 36 Ʋ nɛ́ sɩɛ́ ŋ la sɩ́ɛ́ bʋ́lɩ́wa rɩ́: ɩ́ náŋ rɛ́, ká wɩ́ŋ wɩ́ɛ́ lɛ́ɛ́ dí. 37 Nɩɛ ná ŋ Ana há píé páŋ, ɓa wuu sɩ́ kóŋ rí, ká ŋ sɩɛ́ wɩ nɩɛ ná háá kóŋ rɩ́ balá máá yíkí tá pʋmmɔ rɩ́; 38 bee wɩ́ɛ́ ŋ lɛ́ bána rɩ́ tuwi, rɩ́ŋ a Ana Wɩɩsɛ ná há tʋ́mɩ́ŋ cólle ní, ŋ wɩ kúé rɩ́ŋ tʋ́mɩ́ŋ tɩɩ cólle ní. 39 Ká Ana Wɩɩsɛ ná há tʋ́mɩ́ŋ cólle ní sɩɛ́ ká: rɩ́ŋ sɩ́ ló rɩ́ nɩɛ ná ʋ há píé páŋ oro wuu yʋ́ksɛ, amá rɩ́ŋ wóllíwó wuu ílli sʋʋ mɛ́, hatɩ́ŋnɩ́tápʋl. 40 Ŋ Ana há có wɩ́ɩ́ ná nɛ́ ká: nɛrɔ ná wuu há ná Wɩɩsɛ Bio a lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí, rɩ́ tɩ́na ná mɩɩsɛ ná há waá tenni; ká rɩ́ŋ ílli tɩ́na sʋʋ mɛ́, hatɩ́ŋnɩ́tápʋl." 41 Zuwifiwa sɩ́dííre sɩɛ́ ŋmúŋmurmi wɩ́ɛ́ Zeezi rɩ́, ʋ há sɛ́ rʋ́ʋ́ nɛ́ ká ɓɩdííli ná há lɛ́ bána nyúú rí tuwi wɩ́ɛ́. 42 A sɩɛ́ bʋlɛ́: "Zɔzɛfɛ bio Zeezi rá ɓó? Á ʋ́ʋ̃́ áná rɩ́rʋ́ máá! Ʋ sɩɛ́ cɩ́ ɛrɛ́wa rɛ́ bʋlʋ́ lɛ́ bána nyúú rí ní ko?" 43 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ lo wɩ́ɛ́ ŋmurmé náŋá rɩ́. 44 Nɛ́ŋ wuu wɩ́ŋ rɩ́ wuó ko, rɩŋ Ana há tʋ́mɩ́ŋ ra wɩ tɩ́na pɔ́sɛ́ kaa ko; ká rɩ́ŋ ílli tɩ́na sʋʋ mɛ́ hatɩ́ŋnɩ́tápʋl. 45 Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla kɛnnɛ sɩɛrʋ, ɓa pʋ́ŋsɔ́ bʋlɛ́: 'Wɩɩsɛ sɩ́ kármɩ́wɔ́ wuu.' Ɛ́ wɩ́ɛ́, nɛrɔ ná wuu há nɛ́ Wɩɩsɛ liŋó a sáŋʋ́ karmɛ́, ʋ tɩ́na nɩ́ɩ́ kóŋ rí. 46 Nɛ́ŋ wuu ha wɩ Ana Wɩɩsɛ néé ná. Nɛrɔ ná há lɛ́ Wɩɩsɛ rɩ́ tuwi, ʋ dʋŋɔ nɛ́ ná Ana Wɩɩsɛ. 47 Taŋá taŋá nɛ́, ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, nɛrɔ ná wuu há láŋ dí, ʋ kéŋ mɩɩsɛ ná há waá tenni. 48 Ŋ nɛ́ ká ɓɩdííli ná háá pá nɩɛ mɩɩsɛ. 49 Ɩ́ naabálwa dí ɓɩdííli ná ɓa háá yɩ́rɛ máánɛ rɛ́, gɩrbétéke sɩɛrʋ, ká wuu ha sʋsɛ. 50 Amá ɓɩdííli né é lɛ́ Wɩɩsɛ rɩ́ nɛ́; rɩ nɛrɔ wuu dúú ʋ báá waá sʋwɛ. 51 Ŋ nɛ́ ká ɓɩdíwómmi ná há lɛ́ bána rɩ́ tuwi. Rɩ nɛ́ŋ wuu dí ɛ́ ɓɩdííli, ʋ sɩ́ ná mɩɩsɛ ná há waá tenni; ŋ tɛŋnamɩɛ nɛ́ sɩɛ́ ká ɛ́ ɓɩdííli, ŋ háá á rɩ́ŋ pii pá dúníé nɩɛ rɩ́wɔ́ ná hiẽsó." 52 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa ka Zeezi wɩ́bʋlɩ́ ná wɩ́ɛ́ aá pɔsɛ, a bʋ́bɔsɛ náŋá bʋlɛ́: "Ɛrɛ́ rɛ́ báálɔ né já rʋ́ʋ́ a, ká púú tɛŋnamɩɛ párá, ráá dí?" 53 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa: rɩɩ́wa nɛ́ wɩ Nɩbiino Bio tɛŋnamɩɛ díé, a wʋ́ʋ́ cɛ́l nyɔ́ɛ́, hiẽsó tóíwa mɛ́. 54 Nɛrɔ ná há díŋ namɩɛ, a nyɔ́ŋ cɛ́l, ʋ kéŋ mɩɩsɛ ná há waá tenni; ŋ sɩɛ́ sɩ́ ílli tɩ́na sʋʋ mɛ́, hatɩ́ŋnɩ́tápʋl. 55 Ŋ tɛŋnamɩɛ ká ɓɩdíílí tɩɩ rɛ́, ŋ tɛŋ cɛ́l má a nyɔɔlɔ́ taŋá. 56 Nɛrɔ ná há díŋ tɛŋnamɩɛ, a nyɔ́ŋ cɛ́l, ʋ tɩ́na cɔ́ŋ mɛ́ nɛ́, ká ŋ má cɔ́ tɩ́na mɛ́. 57 Ŋ Ana há wómmó a tʋ́mɩ́ŋ, ŋ ka mɩɩsɛ ʋ yɩr mɛ́ ɛ́, ɛ́ nɛ́, nɛrɔ ná wuu há díŋ, ʋ má sɩ́ ka mɩɩsɛ ŋ yɩr mɛ́. 58 Ɓɩdííli ná há lɛ́ bána rɩ́ tuwi ní nyɛ́. Ʋ rɩ́rɩ́wa naabálwa há dúú ná ká ha sʋsɛ, ɓa to balá: nɛrɔ ná wuu há dí ɓɩdííli né é, ʋ waá sʋ́wɩ́ ná." 59 Zeezi bʋ́l wɩ́ɛ́ nyáŋ wuu, rʋʋ mɩŋ Kapɛrnayimi mí ní, aá karmɛ nɩɛ, Zuwifiwa cémejaa sɩɛrʋ. 60 Ɓa há zésí Zeezi ko tenni, ʋ karmɩbɛlɛ ná ɓɩkana sɛ́: "Ʋ wɩ́bʋlɩ́ né nɩɩ dúókó rí, áŋ rɩ́ wóú aá saŋ?" 61 Zeezi há kɩ́ɛ́lɛ́ rʋʋ karmɩbɛlɛ lʋ́ɔ́rɔ́ aá ŋmaami wɩ́ɛ́, ɛ́ nɛ́ ʋ bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ŋ wɩ́bʋlɩ́ ná wálmɩ́wa rɩ́ ɓó? 62 Ká rɩɩ́wa sɩɛ́ báá ná Nɩbiino Bio, rʋʋ bɩ́rɔ́ aá zɩ́nʋ́ há lɛ́ ráŋ ná ko má sɩɛ́ báá, ɩ́ɩ́ bʋ́lɛ́ beé rí? 63 Wɩɩsɛ Sabɩɩna nɩ́ɩ́ pá hiẽsó, nɩbííno tɛŋnamɩɛ é ká yɔ́ɔ́ rɛ́. Wɩ́ɛ́ ná ŋ há bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́wa sɩɛ́ ká Sabɩɩna wɩ́ɛ́ nɛ́, ɓa nɩ́ɩ́ pá hiẽsó. 64 Amá ɩ́ sɩɛrʋ nɩɛ náŋa wɩ lɛ́ɛ́ dí." Zeezi fa ɛ̃ nɩɛ ná há wʋ́ʋ́ lɛ́ɛ́ dí, arɩ́ nɛrɔ ná háá á rʋ́ʋ́ yɛ́llʋ́ dí, púle mí wuu ní. 65 Ká Zeezi baa súúri bʋlɛ́: "Ɛ́ nɛ́ tɛ, ŋ bʋl pɛ́ɩ́wa bʋlɛ́ nɛ́ŋ wɩ́ŋ rɩ́ wuó ko, rɩŋ Ana ra wɩ tɩ́na ŋmɛ́nɔ pɛ́ɛ́." 66 A tɩŋ ɛ́ wɩ́ɛ́, ʋ karmɩbɛlɛ ɓɩkana bɩ́rʋ́ har, a báá wʋ́ʋ́ mɩ́ɩ́ tɩŋ. 67 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bɔ́sʋ́ karmɩbɛlɛ ná fí rí bɛllɛ bʋlɛ́: "Ɩ́ é wɩ có rɩɩ́wa bɩ́rɩ́ŋ har?" 68 Ɛ́ nɛ́ Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ lɩ́sɛ nʋɔ bʋlɛ́: "Nyuutɩna, áŋ rɩ́ rɛ́, ráá mʋ́? Ɩ wɩ́bʋlɛ́ nɩ́ɩ́ pá nɩɛ mɩɩsɛ ná há waá tenni. 69 Á sɩɛ́ lɔ́ɔ́ dí, a zɩŋ rɩ́ɩ́ nɛ́ ká Wɩɩsɛ Bisapʋmmɔ tɩ́na." 70 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ŋ ra wɩ́ɩ́wa nyáŋ fí rí bɛllɛ tʋ́ɔ́sɛ́ rɛ́? Amá ɩ́ sɩɛrʋ nɔ́ŋɔ sɩɛ́ ká Sɩtaanɛ nɛ́ŋ rɛ́." 71 Ʋʋ́ já rʋ́ʋ́ bʋl Sɩmɔŋ há lɛ́ Isikariyo bio Zɩdaasɛ wɩ́ɛ́ nɛ́; ʋ nɛ́ ká ɓa fí rí bɛllɛ ná sɩɛrʋ, nɛrɔ ná háá á rʋ́ʋ́ ka Zeezi pá.

7

1 Ɛ́ har rɩ́ mɛ́, Zeezi báá wɩ có rʋʋ gʋ́ɔ́rɛ́ Ziide tíé, Zuwifiwa háá jɔ́ʋ́ rɩ́wɔ́ ɓʋ́ wɩ́ɛ́; ɛ́ nɛ́ ʋ mʋ́ mɩŋ Galiile tíé aá gʋɔrɛ. 2 Zuwifiwa cana ná ɓa há kené aá yɩ́rɛ "lɔkɔ cana" díí há péré, 3 Zeezi maábɛlɛ kúó bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Bɩrmʋ́ Ziide, rɩ́ɩ́ karmɩbɛlɛ má néí tʋtʋmɛ́. 4 Rɩ nɛrɔ wuú já rɩ́wɔ́ zɩ́mʋ́ mɛ́, ʋ wʋ́ʋ́ wɩ́"állɛ féŋsi. Ɩ háá ɛ́ɩ́ wɩ́ɛ́ ná, sɩɛ́ lo rí dúníé nɩɛ ná." 5 Ʋ maábɛlɛ ná má tɩɩ ha wʋ́ʋ́ lɛ́ɛ́ dí, ɛ́ nɛ́ tɛ. 6 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ tɛ́ŋ há wɩ péré, amá tɛ́ŋ wuu ní weré a pɛ́ɩ́wa é. 7 Dúníé nɩɛ wɩ́ɩ́wa wuó bɛ́rɛ. Amá ŋ é, ɓa bɛ́rɩ́ŋ, bee wɩ́ɛ́ ŋ bʋ́lɔ́ aá pɔ́wɔ́, rɩ́ ɓa wɩ́"állɛ wɩ weri. 8 Ɩ́ é mʋ́mʋ́ cana dɩhɩ̃́; ŋ é ha waá mʋ́, ŋ tɛ́ŋ ha wɩ péré." 9 Ʋ bʋ́l ɛ́ nɛ́ pɔ́wɔ́, ká ké Galiile tíé. 10 Zeezi maábɛlɛ há cól cana ná dɩhɩ̃́, ʋ má tɩɩ ísó mʋ́. Ʋ wɩ lóé nɩɛ nóú, amá ʋ lʋ́ɔ́rɔ́ nɛ́ a mʋ́. 11 Zuwifiwa sɩ́dííre sɩɛ́ gʋɔrɛ aá jɔ́ʋ́ cana ná dɩhɩ̃́, a bɔsɛ bʋlɛ́: "Nɛɛ́ rɛ́ ʋ mɩŋ?" 12 Nɩkana ná sɩɛrʋ, ɓa kéŋ Zeezi wɩ́ɛ́ a lʋɔrɛ aá pɔsɛ náŋá wérí. Náŋa sʋ́ʋ́ ká nɩwérí rí, ká náŋa má sʋ́ʋ́ ká nɩtɔ́k rɛ́, aá yéŋŋi nɩɛ. 13 Amá ɓa háá fá Zuwifiwa sɩ́dííre, oro wuu wʋ́ʋ́ wɩ́ɛ́ kɔwɛ bʋl ʋ lɩ́lɛ pʋmmɔ. 14 Cana há díé ko zuki, Zeezi mʋ́ɔ́ zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno, a pi wɩ́ɛ́ aá karmɛ nɩɛ; 15 a gɩrɛ Zuwifiwa ná há mɩŋ ráŋ, ɓa sɩɛ́ bʋ́bɔsɛ bʋlɛ́: "Ʋ á ɛrɛ́ rɛ́ zɩŋ pʋ́ŋsɛ wɩ́ɛ́ nyɛ, ká wɩ Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna karmɩjaa zʋ́ɛ́ má?" 16 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Wɩ́ɛ́ ná ŋ há píé aá karmɛ nɩɛ, ɓa wɩ́ŋ tɩɩ lɩ́ɛ́, ɓa lɛ́ nɛrɔ ná há tʋ́mɩ́ŋ nɛ́." 17 Nɛrɔ ná há có rʋʋ tʋ́ŋ Wɩɩsɛ cólle, ʋ sɩ́ zɩŋ wɩ́ɛ́ ná ŋ há píé aá karmɛ nɩɛ há lɛ́ ráŋ ná. Rɩ ɓa lɛ́ Wɩɩsɛ nɛ́, rɩ ɓa lɩ́ŋ tɩɩ nɛ́, ʋ sɩ́ zɩŋ. 18 Nɛrɔ ná háá bʋl wɩ́ɛ́ ʋ tɩɩ yɩr mɛ́, ʋ́ʋ́ jɔ́ʋ́ tɩɩ píŋse ní; amá nɛrɔ ná háá ja nɛ́ŋ ná há tʋ́mʋ́ píŋse, ʋ tɩ́na nɩ́ɩ́ bʋl taŋá, nyɩɛrʋ mʋɔ́ wuu tóú mí. 19 Moyizi mákɛ́ Wɩɩsɛ kíŋse pɛ́ɩ́wa, ká ɩ́ oro wuu wʋ́ɔ́ zíl. Beé rí sɩɛ́ ɩ́ jɩ́jáŋ ɓʋ́ɩ́? 20 Ɛ́ nɛ́ nɩkaŋdɔ́ɔ́ ná cáási bʋlɛ́: "Kaŋtɔŋ nɛ́ zɩ́nɩ́, áŋ rɩ́ɩ́ jɛ́ɩ́ ɓʋ́ɩ́?" 21 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Tʋtʋmɩ́ balá nɛ́ ŋ tʋŋ, ká ʋ gɩ́rɩ́wa. 22 Moyizi pɛ́ɩ́wa ŋmɛ́nɔ rɩ́ɩ́wa cúconni pɛnɛ, (pɛŋcoki wɩ Moyizi tɩɩ nɛ́ lɩ́ɛ́, ʋ lɩ́rá naabálwa nɛ́) ɩ́ saŋ aá conni nɩɛ pɛnɛ fɩɛlɛ́ tápʋl, ká ɛ́ wɩ́ɩ́waá wálmɛ. 23 Rɩɩ́wa nɛ́ wo nɩbííno pɛŋ aá coki fɩɛlɛ́ tápʋl, rɩ́ Moyizi kíso sɩ́ zɔ́kʋ́, beé rí sɩɛ́ tɛ ɩ́ cɔ́ɛ́ wɩ́wɩ́ŋ, ŋ ha dúóri nɩbípírmi fɩɛlɛ́ tápʋl? 24 Ɩ́ sɩ́ sɩ́ɩ́ nóó sarɩ́ya dí. Ɩ́ dí sarɩ́ya ʋ tékétéké mí, arɩ́ taŋá." 25 Zerizalɛmɛ nɩɛ náŋa sɛ́: "Báálɔ ná ɓa háá jɛɛ́ rɩ́wɔ́ ɓʋ́, ʋ rá rɛ́? 26 Nóú ní cɩ́nɛ́ aá bʋ́lʋ́ satɔrɔ́, ká nɛ́ŋ wɩ wɩ́ɩ́ kené aá bʋ́lʋ́ rɩ́! Nɩhɩɛ̃́sɛ ná má lɔ́ɔ́ dí rʋʋ nɛ́ ká Kirisi rí ɓó? 27 Nɛ́ŋ wuu wɩ Kirisi háá á rʋ́ʋ́ lɛ ráŋ ná ko ɛ̃; ká báálɔ né é, a wuu ní ʋ́ʋ̃́ tɔ́lɩɩlɩ́." 28 Rɩ Zeezi ha mɩŋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno sɩɛrʋ aá karmɛ nɩɛ; ɛ́ nɛ́ ʋ ɓɔ́ʋ́ liŋó, a bʋl kɩ́ŋkáŋ bʋlɛ́: "Ɩ́ ɩ́ŋ rɛ́, a zɩ́mɩ́ŋ dɩlɩ́ má! Ɩ́ sɩɛ́ zɩŋ rɩ́ŋ wɩ́ŋ tɩɩ yɩr mɛ́ kúé. Nɛrɔ ná sɩɛ́ há tʋ́mɩ́ŋ ká taŋá tɩ́na nɛ́, ká ɩ́ wʋ́ʋ́ ɛ̃. 29 Ŋ é sɩɛ́ ʋ́ʋ̃́, ŋ fa mɩ́nʋ́ rɩ́ nɛ́, ʋ tʋ́mɩ́ŋ." 30 Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ ɓa cóllú kanɛ́, ká nɛ́ŋ toó a púú nɛ́sɛ aá tɩ́kʋ́ mɛ́, bee wɩ́ɛ́ ʋ sʋʋ tɛ́ŋ ha wɩ péré. 31 Ká jamáŋ ná sɩɛrʋ nɩkana la Zeezi wɩ́ɛ́ dí a bʋlɛ́: "Rɩ́ Kirisi é fa ko a nyáŋwɩ́ɛ́, a kɩ́llɛ báálɔ né ɓɩɛ?" 32 Farɩzɩɛ̃wa sɩɛ́ nɛ rɩ nɩɛ lʋ́ɔ́rɔ́ bʋl ɛ́ aá caasɛ Zeezi. Ɛ́ nɛ́ vʋk"ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ rɩ́ Farɩzɩɛ̃wa de tʋŋ nɩɛ, rɩ́wɔ́ mʋ́ ka Zeezi. 33 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ŋ waá a rɩ́ŋ mɩ́nɩ́wa sɩɛrʋ dáánɛ, ká bɩrmʋ́ nɛrɔ ná há tʋ́mɩ́ŋ rɩ́. 34 Ɩ́ sɩ́ ko jáŋ, a jáŋ gúl, bee wɩ́ɛ́ ŋ háá mʋ́ʋ́ mɩŋ ráŋ ná, ɩ́ wɩ ráŋ wuó peri." 35 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa bʋ́bɔsɛ náŋa bʋlɛ́: "Nɛɛ́ rɛ́ ʋʋ́ ja rʋ́ʋ́ mʋ́, ráá jɔ́ʋ́ gúl? Zuwifiwa ná há pɩ́sɛ́ a mɩŋ Gɩrɛkɛwa sɩɛrʋ rɩ́ nɛ́, ʋʋ́ já rʋ́ʋ́ mʋ́ mɩŋ aá karmɛ Gɩrɛkɛwa ɓó? 36 Ʋ wɩ́bʋlɩ́ ná mʋ́l nɛ́ beé rí, ʋ há sɛ́: 'Ɩ́ sɩ́ ko jáŋ, a jáŋ gúl, bee wɩ́ɛ́ ŋ háá mʋ́ʋ́ mɩŋ ráŋ ná, ɩ́ wɩ ráŋ wuó peri?' " 37 Cana ná tápʋl tenní, ʋ nɛ́ kɔ́ʋ́ tápʋlzeno má. Ɛ́ kal nɛ́ Zeezi isi cɩ́ dahá nɩɛ wuu sɩ́ɛ́ mɛ́, ká bʋl kɩ́ŋkáŋ bʋlɛ́: "Nɛrɔ ná wuu nyinyʋɔ́sɛ há kené, ʋ́ʋ́ kóŋ rí a nyɔ nyii. 38 Nɛrɔ ná wuu há láŋ wɩ́ɛ́ dí, nyii ná háá pá hiẽsó sɩ́ búlú sɩɛrʋ aá lɛ, anɛ ɛ́ ɓa há bʋ́lɛ́ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ." 39 Nɩɛ ná háá kóó la Zeezi rɩ́ɩ́ dí, rʋ́ʋ́ pi Sabɩɩna ná pɔ́wɔ́ wɩ́ɛ́ nɛ́, ʋ bʋ́bʋl ɛ́. Ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́ rɩ ɛ́ Sabɩɩna fa ha wɩ kúé, bee wɩ́ɛ́ Zeezi ha wʋ́ʋ́ píŋ sɩɛrʋ zʋ́ɛ́. 40 Púl ná sɩɛrʋ nɩɛ há nɛ́ Zeezi bʋlɛ́ ná, ɓa náŋa sɛ́: "Báálɔ né ɓɩɛ́na ká Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ nɛ́!" 41 Náŋa má sɛ́: "Kirisi ná Wɩɩsɛ há tʋ́mɛ́ nɛ́." Ká náŋa má sɛ́: "Kirisi, a lɛ Galiile? 42 Ɓa pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ a bʋlɛ́ rɩ́ Kirisi lɛ Beteleyɛmɛ nɛ́, Davidi tɔ́ɔ́." 43 Ɛ́ nɛ́ ɓa caksɛ náŋá mɛ́, Zeezi wɩ́ɛ́. 44 Ɓa náŋa cólli rɩ ɓa ísó ka Zeezi, ká nɛ́ŋ toó aá tɩ́kʋ́ mɛ́. 45 Nɩtʋmɛ́ ná sɩɛ́ bɩrmʋ́, vʋk"ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ rɩ́ Farɩzɩɛ̃wa ná há tʋ́ŋwɔ́ rɩ́. Ɛ́ nɛ́ ɓa bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́: "Beé rí tɛ ɩ́ wʋ́ʋ́ kené ko?" 46 Ɛ́ nɛ́ nɩtʋmɛ́ ná sɛ́: "Nɛ́ŋ wuu ha wɩ wɩ́ɛ́ bʋ́lɛ́ anɛ báálɔ né!" 47 Ɛ́ nɛ́ Farɩzɩɛ̃wa bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ má lá nyɛwɩ́ɛ́ ná dí rí ɓó? 48 Á kuóre rɩ́rá Farɩzɩɛ̃wa oro ha lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí? 49 Amá púl né nɩɛ wɩ Wɩɩsɛ kíŋse ná Moyizi há pʋ́ŋsɛ́ ɛ̃; Wɩɩsɛ ɓʋ́sɩ́wɔ́ pʋ́sɛ!" 50 Nɩkɔdɛmɛ sɩɛ́ fa mɩŋ Farɩzɩɛ̃wa ná sɩɛrʋ; Nɩkɔdɛmɛ nɛ́ ká báálɔ ná, fa há mʋ́ Zeezi rí tɩ́taŋ oro. Ɛ́ nɛ́ ʋ bɔsɛ nɩɛ ná bʋlɛ́: 51 "Á kíŋse sɩɛrʋ, á wɩ nɛrɔ sarɩ́ya wuo dí aá yo tɩ́na, raá wʋ́ʋ́ zésé, a zɩŋ wɩ́ɩ́ ná ʋ há ɛ́ɛ́." 52 Ɛ́ nɛ́ Farɩzɩɛ̃wa ná bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Ɩ má lɛ́ Galiile rí ɓó? Wúlli Wɩɩsɛ kɛnnɛ ná, ɩ sɩ́ zɩŋ rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llʋ́ oro wuu ha wɩ Galiile lɩ́ɛ́." 53 ((Ɛ́ nɛ́ ká ɓa nɛ́ŋ wuu col jaá.

8

1 Ká Zeezi má isi zɩ́ ólívi tuuni paalɔ. 2 Ɛ́ nɛ́ tɔ́ɔ́ pʋl, ʋ cɔŋ cɩ́cʋɔ fól bɩrko zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno, nɩɛ ɓɩkana tuu pérú. Ʋ ké, a pi wɩ́ɛ́ aá kármɩ́wɔ́. 3 Wɩɩsɛ kɛŋzɩnna rɩ́ Farɩzɩɛ̃wa de isi ka háálɔ oro, ɓa há cɛ́rʋ́ rʋʋ́ tʋŋ cɔ́rmʋ, a kaa ko Zeezi rɩ́; a a ʋ lɩɩ cɩ́ nɩɛ wuu sɩ́ɛ́ mɛ́. 4 Ká ɓa sɩɛ́ bɔsɛ Zeezi bʋlɛ́: "Karmɩ"ana, á kéŋ háálɔ né rɩ́ báálɔ nɛ́, rɩ ɓaá pɩ́ náŋá. 5 Wɩɩsɛ kíŋse ná Moyizi há ɛ́ɛ́ ɓa pʋ́ŋsɛ sɩɛrʋ, nyɛ háála duduusi mɔhɔ̃́ ráá yosi ɓʋ́ʋ́sɛ nɛ́ arɩ́ dɔ́wʋ́ɔ́. Ɩ má sɩɛ́ sɛ́ beé rí?" 6 Ɓa bɔsɛ́ ná ká bárá rɛ́, ɓa hé bil Zeezi mí, a makɛ rɩ́wɔ́ tɩŋ ráŋ mɛ́ kánʋ́, ká bʋlʋ́ zɔ́kɛ́ wɩ́ɩ́ rɛ́. Ɓaá bɔsɛ Zeezi ɛ́, ká ʋ de cúrú nyúú ké, a kánʋ́ néníwie aá tuuri tíé. 7 Ɓa ha háá bɔsɛ Zeezi, ɛ́ nɛ́ ʋ kánʋ́ nyúú ɓɔ́ a bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ sɩɛrʋ nɛrɔ ná ha há wɩ wɩ́bɔ́ŋ ɛ́ɛ́, ʋ́ʋ́ nɛ́ la sɩ́ɛ́ pi dɔ́wɩ́ yo háálɔ né, ká pɔ́ʋ́ náŋa." 8 Ká baa bɩrkánʋ́ nyúú gʋrɛ, a baa tútuuri tíé, rɩ́rʋ́ néníwie. 9 Zeezi bʋlɛ́ ná zʋ́wɔ́ mɛ́, ɓa de pɩsɛ col jɩɩsɛ́, balá baláwa; ɓa ɓɩhɩɛ̃́sɛ nɛ́ lá sɩ́ɛ́ col. Ká Zeezi dʋŋɔ ko káánɛ, ʋ rɩ́ háálɔ ná fa há cɩ́ŋwɔ́ sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa. 10 Zeezi sɩɛ́ kúó ɓɔ́ʋ́ nyúú bel, rɩ háálɔ ná dʋŋɔ nɛ́ cɩ́nɛ́, ɛ́ nɛ́ ʋ bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Háálɔ, ŋ́ ná nɩɛ ná? Oro wuu wɩ́ɩ́ sarɩ́ya díyoe máŋsɛ́?" 11 Ɛ́ nɛ́ háálɔ ná sɛ́: "Oro wuu toó, Karmɩ"ana." Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ má wɩ́ɩ́ ɓʋ́ɩ́ ja. Mʋ́mʋ́ jaá, ká báá sɩ́ wɩ́bɔmɔ á.")) 12 Ká Zeezi baa bɩrɛ aá karmɛ nɩɛ, a bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ nɛ́ ká dúníé nɩɛ pʋmmɔ. Nɛrɔ ná há tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́, pʋmmɔ ná háá pá hiẽsó sɩ́ cúólú, ʋ báá wɩ bíno sɩɛrʋ́ va." 13 Ɛ́ nɛ́ Farɩzɩɛ̃wa bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ tɩɩ nyúú wɩ́ɛ́ rɛ́, ɩ bʋ́bʋl; ɩ wɩ́bʋlɛ́ ná to wɩ́laadíílé." 14 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Rɩŋ tɩɩ nyúú wɩ́ɛ́ nɛ́ rɩ́ŋ bʋ́bʋl má, ŋ wɩ́ɛ́ kéŋ taŋá; bee wɩ́ɛ́ ŋ ɩ́ŋ há lɛ́ ráŋ ko, a zɩ́mɩ́ŋ háá mʋ́ ráŋ má; ká ɩ́ é, ɩ́ wɩ́ŋ há lɛ́ ráŋ ɛ̃, a wɩ́ŋ háá mʋ́ ráŋ ná má ɛ̃. 15 Ɩ́ɩ́ dí nɩɛ sarɩ́ya, ɛ́ há cɛ́rɛ́ nɩbííne sɩ́ɛ́ mɛ́ nɛ́; ŋ é sɩɛ́ wɩ nɛ́ŋ wuu sarɩ́ya dí. 16 Rɩŋ é ní kúé aá dí nɛrɔ sarɩ́ya má, ŋ sarɩ́ya díí ká taŋá, bee wɩ́ɛ́ ŋ dʋŋɔ ra wɩ nɛrɔ sarɩ́ya dí; amá ŋ Ana ná há tʋ́mɩ́ŋ mɩ́nɩ́ŋ har. 17 Ɓa pʋ́ŋsɔ́ héíwa kíŋse kɛnɔ sɩɛrʋ, a bʋlɛ́ rɩ́ nɩɛ bɛllɛ há tɛ́ wɩ́ɩ́ sɩɛ́da, ʋ ká taŋá rɛ́. 18 Ŋ tɛ́ sɩɛ́da aá páŋ tɩɩ nɛ́, ŋ Ana ná há tʋ́mɩ́ŋ, má tɛ́ sɩɛ́da aá páŋ nɛ́." 19 Ɛ́ nɛ́ ɓa bɔ́sʋ́: "Ɩ Ana mɩŋ nɛɛ́?" Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ɩ́ wɩ́ŋ ɛ̃, a wɩ́ŋ Ana má ɛ̃. Rɩɩ́wa fa ɩ́ŋ rɛ́, ɩ́ faá zɩ́mɩ́ŋ Ana má rɛ́." 20 Zeezi bʋ́l wɩ́ɛ́ nyáŋ wuu, rʋʋ mɩŋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno sɩɛrʋ nɛ́ aá karmɛ nɩɛ; a ké lɛ́l satɔ́ɔ́rpálɔ ɓɩɛ dɩhéé. Nɛ́ŋ wuu wɩ ísé kánʋ́, bee wɩ́ɛ́ ʋ tɛ́ŋ ha wɩ péré. 21 Ká Zeezi sɩɛ́ baa bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ sɩ́ col ká rɩ́ɩ́wa ko aá jáŋ, amá ɩ́ sɩ́ sʋ́sɩ́wa wɩ́bɔmɔ sɩɛrʋ; ɩ́ sɩɛ́ wɩ́ŋ dɩmʋ́ʋ́lɛ wuó mʋ́." 22 Zuwifiwa sɩɛ́ isi aá bɔ́sɩ́wɔ́ tɩɩ: "Ʋʋ́ já rʋ́ʋ́ ɓʋ́ʋ́ tɩɩ rɩ́ yáá, ʋ há sɛ́: 'Ɩ́ wɩ́ŋ dɩmʋ́ʋ́lɛ wuó mʋ́?' " 23 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ ká tíé rɛɛ́ nɩɛ nɛ́, ŋ é ká nyúú rí nɛ́ŋ rɛ́. Ɩ́ lɛ́ dúníé né ní; ŋ é sɩɛ́ wɩ dúníé né lɩ́ɛ́. 24 Ɛ́ nɛ́ tɛ, ŋ sɩ́ɩ́wa sɩ́ sʋ́sɩ́wa wɩ́bɔmɔ sɩɛrʋ. Rɩɩ́wa dé wɩ lɛ́ɛ́ dí, rɩŋ ká nɛ́ŋ ná ŋ há sɩ́ŋ kɔ́ʋ́, ɩ́ɩ́ sʋ́sɩ́wa wɩ́bɔmɔ sɩɛrʋ nɛ́." 25 Ɛ́ nɛ́ ɓa bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Áŋ rɩ́ kɛ́ɩ́?" Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ŋ há bʋ́lʋ́ ná pɛ́ɩ́wa ŋ karmɛ́ púle wuu mí. 26 Ŋ ha wo wɩ́ɛ́ ɓɩkana bʋl aá cáásɩ́wa, a wólli wɩ́ɛ́ ɓɩkana má mɛ́ tɩŋ aá dííwa sarɩ́ya má; amá nɛrɔ ná há tʋ́mɩ́ŋ ká taŋá nɛ́ŋ rɛ́, wɩ́ɛ́ ná sɩɛ́ ŋ há nɩ́ɛ́ ʋ rɩ́, ɓa nɛ́ ŋ bʋl aá pá dúníé nɩɛ." 27 Ɓa wɩ nɩ́ɛ́, rʋʋ Ana Wɩɩsɛ wɩ́ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́bʋl. 28 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɩɛ́ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Tɛ́ŋ ná mɛ́ ɩ́ háá kóó ka Nɩbiino Bio rɩ́ɩ́ ɓɔ́ bána rɩ́, ɛ́ mɛ́ nɛ́ rɩ́ɩ́wa zɩ́mɩ́ŋ há ká nɛ́ŋ ná; ɩ́ sɩ́ zɩŋ rɩ́ŋ wɩ́ŋ tɩɩ wɩ́cólle níí a, amá ŋ Ana há pí wɩ́ɛ́ ná mákɩ́ŋ nɛ́, ŋ má pi aá kármɩ́wa. 29 Nɛrɔ ná há tʋ́mɩ́ŋ wɩ́ŋ píé tá ŋ dʋŋɔ, amá ʋ mɩ́nɩ́ŋ har; bee wɩ́ɛ́ ŋ wɩ́"állɛ ká wɩ́ɛ́ ná háá tɔ́rʋ́ sɩɛrʋ nɛ́, kál wuu." 30 Zeezi há bʋ́l ɛ́, nɩɛ ɓɩkana lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí. 31 Zeezi sɩɛ́ bʋl pá Zuwifiwa ná há lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí a bʋlɛ́: "Rɩɩ́wa nɩ́ɩ́ tɩŋ wɩ́ɛ́ ná ŋ há píé kármɩ́wa wérí, ɩ́ sɩ́ áŋ karmɩbɛ́lɛ́ tɩɩ. 32 Ɩ́ sɩ́ zɩŋ taŋá, ká taŋá sɩɛ́ sɩ́ lɛ́ɩ́wa tá rɩ́ɩ́wa tɩ́llɩ́wa tɩɩ." 33 Ɛ́ nɛ́ ɛ́ Zuwifiwa sɛ́: "Á ká Abɩrahaŋ duo ní, nɛ́ŋ wuu ha wɩ́rá kɛ́sɛ́, á ɔ́ʋ́ yósi ná; beé mí sɩɛ́ ɩ sɛ́ ráá sɩ́ ko tɩ́llɩ́rá tɩɩ?" 34 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, nɛrɔ ná wuu háá a wɩ́bɔmɔ, ɩ ká wɩ́bɔmɔ yómo ní. 35 Ká yómo sɩɛ́ to jaa bíí wuu; jaa tɩ́na bio é ká jaa bio ní wuu. 36 Ɛ́ wɩ́ɛ́, rɩ Bio ní ɛ́ɛ́ ɩ́ tɩ́llɩ́wa tɩɩ, ɩ́ tɩ́ɩ́wa tɩɩ ɓóŋ. 37 Ŋ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ɩ́wa ká Abɩrahaŋ duo ní; ká ɩ́ jɩ́jáŋ mɩɩsɛ lɩ́sɛ, bee wɩ́ɛ́ ŋ wɩ́bʋlɛ́ wɩ́ɩ́wa dɩlla zʋ́ɛ́. 38 Wɩ́ɛ́ ná ŋ Ana há mákɛ́ páŋ nɛ́ ŋ bʋ́bʋl, ká ɩ́ má ɩ́"a wɩ́ɛ́ ná ɩ́ áná há mákɛ́ pɛ́ɩ́wa." 39 Ɛ́ nɛ́ ɓa lɩ́sɛ nʋɔ bʋlɛ́: "Á áná nɛ ká Abɩrahaŋ." Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Rɩɩ́wa fa ká Abɩrahaŋ bɛ́lɛ́ rɛ́, ɩ́ faá ɩ́"a wɩ́"állɛ ná Abɩrahaŋ há ɛ́ɛ́ nɛ́. 40 Mʋ́l néé mí, taŋá nɛ́ ŋ nɛ Wɩɩsɛ rɩ́, a pii bʋl pɛ́ɩ́wa, ká arɩ́ ɛ́ wuu, ɩ́ jɩ́jáŋ mɩɩsɛ lɩ́sɛ nyɛ. Abɩrahaŋ sɩɛ́ ha wɩ nyɛ wɩ́ɩ́ duo ɛ́ɛ́. 41 Ɩ́ áná háá tʋŋ ɛ́ nɛ́, ɩ́ tʋ́tʋŋ." Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa ná sɛ́: "Á to mɛŋgabɛ́lɛ́; Wɩɩsɛ dʋŋɔ nɛ́ kárá Ana." 42 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́: "Rɩ Wɩɩsɛ ɓɩɛ́na fa kɛ́ɩ́wa Ana rɛ́, ɩ́ faá cóllíŋ rí. Ŋ lʋ́ʋ́ rɩ́ nɛ́ a ko; ŋ wɩ́ŋ tɩɩ mɛ́ kúé, ʋ nɛ́ tʋ́mɩ́ŋ. 43 Beé sɩɛ́ tɛ, ɩ́ wɩ́ŋ wɩ́bʋlɛ́ ná mʋ́ʋ́la wuó nɛ́? Ɩ́ há wʋ́ɔ́ wuó zesi ná wɩ́ɛ́ nɛ́. 44 Ɩ́ áná nɛ́ ká Sɩtaanɛ, ɩ́ sɩɛ́ já rɩ́ɩ́wa tʋ́mɩ́wa áná cólle ní. Ʋ ká nɩɓʋ́r rɛ́, dúníé púle wuu mí. Ʋ ha wɩ taŋá tɩ́ŋɛ́ ná, bee wɩ́ɛ́ taŋá tóú mí. Rʋʋ nɩ́ɩ́ nyɛ nyɩɛrʋ má, ʋ mála nɛ́ ɛ́. Ʋ ká nyɛtɩ́ŋ rɛ́, nyɩɛrʋ wuu áná nɛ́. 45 Amá ŋ é háá bʋl wɩ́táŋsɛ ná nɛ́, ɩ́ wɩ́ŋ wɩ́ɛ́ lɛ́ɛ́ aá dí. 46 Ɩ́ orí rí wóŋ wɩ́zɔkɩ́ aá makɛ? Rɩŋ sɩɛ́ bʋl wɩ́táŋsɛ, beé rí tɛ ɩ́ wɩ́ŋ wɩ́ɛ́ lɛ́ɛ́ aá dí? 47 Rɩ nɛrɔ ká Wɩɩsɛ nɛ́ŋ, ʋʋ́ nɛ Wɩɩsɛ wɩ́bʋlɛ rɛ́; ɩ́ é to Wɩɩsɛ nɩ́ɛ́, ɛ́ nɛ́ tɛ ɩ́ wʋ́ʋ́ wɩ́bʋlɛ ná zesi." 48 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa ná bʋl pá Zeezi bʋlɛ́: "Á wɩ taŋá kené ráá bʋlɩ́ ká kaŋtɔ́ŋ nɩzɩ́nɛ́ rɛ́, a lɛ Samari?" 49 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Kaŋtɔ́ŋ wɩ́ŋ zɩ́nɛ́, ŋ Ana nɛ́ ŋ zízíl, ká ɩ́ é lʋ́lɔ́rɩ́ŋ." 50 Ŋ waá ja rɩ́ŋ píŋsíŋ tɩɩ. Nɛ́ŋ rɩ́ɩ́ jáŋ píŋse. Ɛ́ tɩ́na nɩ́ɩ́ á rʋ́ʋ́ dí nɩɛ sarɩ́ya. 51 Taŋá nɛ́ ŋ bʋ́bʋ́lɩ́wa rɩ́, nɛrɔ ná wuu há láŋ wɩ́bʋlɛ́ nyáŋ aá tɩ́ŋwɔ́, ʋ tɩ́na waá sʋwɛ, bírí. 52 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa ná bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Mʋ́l néé mí é, á ɩ́ɔ̃́ zɩŋ rɩ́ kaŋtɔŋ ɓɩɛ́na zɩ́nɩ́ rɛ́. Abɩrahaŋ sʋ́wɔ́, Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla má sʋsɛ, ká rɩɩ sɛ́, rɩ nɛ́ŋ tɩ́ŋɩ́ wɩ́bʋlɛ́, ʋ tɩ́na waá sʋwɛ, bírí. 53 Ɩ nɛ́ kɩ́rá naabál Abɩrahaŋ há sʋ́wɛ́? Wɩɩsɛ wɩ́laabʋlla má sʋ́sɔ́ rɛ́. Ɩ má sɩɛ́ píí tɩɩ makɛ rɩɩ ká beé rí?" 54 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Rɩŋ tɩɩ gɩ́rɔ́ aá píŋsíŋ tɩɩ, ʋ to píŋsé. Ŋ Ana ná ɩ́ há sʋ́ʋ́ nɛ́ kɛ́ɩ́wa Wɩɩsɛ, ká wʋ́ʋ́ ɛ̃ má, ʋ nɩ́ɩ́ píŋsíŋ. Ŋ é ʋ́ʋ̃́; rɩŋ kúó bʋl rɩ́ŋ wʋ́ʋ́ ɛ̃, ŋ bɩ́rmɛ́ nyɛtɩ́ŋ, a nɩ́ɩ́wa há ká nyɛtɩ́ɩ́ná nyɛ. Ŋ sɩɛ́ ʋ́ʋ̃́, aá zílú nʋɔ sɛ́. 56 Ɩ́ naabál Abɩrahaŋ há nɩ́ŋ tápʋl koolí wɩ́ɛ́, ʋ ísó gʋ́nnɛ satɔrɔ́ rɛ́, ʋ háá á rʋ́ʋ́ ná ɛ́ kal wɩ́ɛ́. Ʋ sɩɛ́ nóú má, a isi jʋɔsɛ." 57 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa ná bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ bɩŋsɛ wɩ mɛɛ́sɛllɛ rɩ́ fí péré, ká ɩ sɛ́ rɩ́ɩ́ ná Abɩrahaŋ?" 58 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, ɓa kúó aá lʋl Abɩrahaŋ, rɩŋ é mɩ́nɔ́." 59 Ɛ́ nɛ́ ɓa de isi pa dɔ́wʋ́ɔ́, rɩ́wɔ́ yosi Zeezi. Ʋ féŋsú tɩɩ, a lʋɔrɛ mʋ́ lɛ Wɩcʋɔlɩjɩzeno ná mɛ́.

9

1 Zeezi háá colé, ʋ ná báálɔ há nyʋ́mmɛ́, rʋʋ ké ŋmɛ́nɔ nʋɔ. Ɓa lʋ́lʋ́ nyʋ́mmʋ́ ɛ́ nɛ́. 2 Ɛ́ nɛ́ Zeezi karmɩbɛlɛ sɩɛ́ bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Karmɩ"ana, beé wɩ́ɛ́ rɛ́ ɓa lʋl báálɔ né rʋʋ nyʋ́mmɔ́, ʋ tɩɩ wɩ́bɔmɔ wɩ́ɛ́ nɛ́ yáá, ʋ lʋlla wɩ́bɔmɔ wɩ́ɛ́ nɛ́?" 3 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ʋ tɩɩ wɩ́bɔmɔ wɩ́ɛ́ rá, ʋ lʋlla má wɩ́bɔmɔ wɩ́ɛ́ rá. Ʋ nyʋ́mmʋ ná taŋa ká, rɩ nɩɛ tɩŋ ɛ́ mɛ́, a ná Wɩɩsɛ háá a rʋ́ʋ́ tʋŋ tʋtʋmɩ́ ná ʋ mɛ́ nɛ́. 4 Pʋmmɔ ha há mɩ́nɔ́, ʋ mɔhɔ̃́ ráá tʋŋ nɛrɔ ná há tʋ́mɩ́ŋ tʋtʋmɛ́. Tɔ́ɔ́ sɩ́ ko bíri, rɩ́ nɛ́ŋ wuu sɩ́ wóllí tʋŋ. 5 Ŋ ha há mɩŋ dúníé sɩɛrʋ, ŋ nɛ́ ká dúníé nɩɛ pʋmmɔ." 6 Zeezi há bʋ́l ɛ́ ko tenni, ʋ pʋ́sɛ mɩŋtʋɔrʋ tá tíé, a kaa bu kuŋkulo. A ka kuŋkulbuulé ná mʋ́ taarɛ báálɔ ná sɩ́ɛ́ mɛ́, 7 ká bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Mʋ́ púŋsí sɩ́ɛ́ Silowe vɩ́lɛ́ mɛ́." (Silowe mʋ́l nɛ́ ká: "Nɩtʋmɩ́".) Ɛ́ nɛ́ ʋ mʋ́ a púŋsi, ʋ sɩ́ɛ́ wúri, ká ʋ nɩ́ná ráŋ wérí, a bɩrɛ aá ko. 8 Ʋ laka nɩɛ rɩ́ nɩɛ ná wuu fa há nóú, rʋʋ kénó a fa sʋ́sʋl, ɓa sɩɛ́ bʋ́bɔsɛ náŋá bʋlɛ́: "Báálɔ né ra fa wɩ kéné aá sʋl ɓɩɛ ɛ́ rɛ́?" 9 Náŋa sʋ́ʋ́ nɛ́. Náŋa sʋ́ʋ́ rá, rʋ́ʋ́ nɩ́ɩ́sɩ́nɔ́ŋ rɛ́. Ká báálɔ ná má sɛ́: "Ŋ tɩɩ tɩɩ nɛ́." 10 Ɛ́ nɛ́ ɓa bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Ɩ á ɛrɛ́wa ɩ sɩ́ɛ́ wúri?" 11 Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: "Báálɔ ná ɓa háá yɩ́rɛ Zeezi, ʋ nɛ́ bú kuŋkulo a aa táárɩ́ŋ sɩ́ɛ́, ká bʋlɩ́ŋ kaa mʋ́ púŋsi Silowe vɩ́lɛ́ mɛ́. Ɛ́ nɛ́ ŋ mʋ́ a púŋsi, a nɩ́ná ráŋ." 12 Ɛ́ nɛ́ ɓa bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Ɛ́ báálɔ sɩɛ́ mɩŋ nɛɛ́?" Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: "Ŋ wɩ ɛ̃." 13 Ɛ́ nɛ́ ɓa ka báálɔ ná fá há nyʋ́mmɛ́, a kaa mʋ́ Farɩzɩɛ̃wa rɩ́. 14 Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋl nɛ́ sɩɛ́, Zeezi bu kuŋkulo ná, a pii dúóri nyʋmmɔ ná. 15 Ɛ́ nɛ́ Farɩzɩɛ̃wa ná sɩɛ́ baa bɔ́sʋ́, rɩ́wɔ́ ná, ʋ há á ɛ́wa, ká ʋ sɩ́ɛ́ bel aá ná ráŋ. Ɛ́ nɛ́ ʋ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Kuŋkulbuulé mʋɔ́ nɛ́ ʋ aa láárɩ́ŋ sɩ́ɛ́ mɛ́, ŋ kaa mʋ́ púŋsi, ŋ sɩɛ́ wúri." 16 Ɛ́ nɛ́ Farɩzɩɛ̃wa ná náŋa sɛ́: "Báálɔ né há tʋ́ŋ tʋtʋmɩ́ né, ʋ wɩ Wɩɩsɛ lɩ́ɛ́, bee wɩ́ɛ́ ʋ wɩ fɩɛlɛ́ tápʋl wɩ́ɛ́ tɩŋ." Ká náŋa má sɛ́: "Wɩ́bɔŋ"ár sɩ́ wólli wɩ́nyáŋsɛ nyáŋ a?" Ɛ́ nɛ́ nʋbámmá zʋ́wɔ́ pɛ́kɛ. 17 Ɛ́ nɛ́ ɓa bɔsɛ nyʋmmɩdúóri ná bʋlɛ́: "Ɩ́ má rɩ́, áŋ rɩ́ ká ɛ́ báálɔ há wúrí sɩ́ɛ́?" Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: "Ʋ ká Wɩɩsɛ wɩ́laabʋ́llʋ́ rɛ́." 18 Zuwifiwa sɩ́dííre ná sɛ́ ɓa waá láá dí, rɩ báálɔ ná fa nyʋ́mmɔ́, ká ʋ sɩ́ɛ́ wúri, ká bʋl rɩ́wɔ́ yɩ́rʋ́ áná rɩ́rʋ́ maá rɩ́wɔ́ ko. 19 Ɓa ko, ɓa bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ bio ní ká báálɔ né? Ɩ́ sɩ́ɩ́wa lʋ́lʋ́ rʋʋ nyʋ́mmɔ́ rɛ́?" Ʋ á ɛrɛ́ rɛ́ a nɩ́ná mʋ́l néé mí? 20 Ɛ́ nɛ́ báálɔ ná áná rɩ́rʋ́ maá sɛ́: "Óó! Á bio ní, a lʋ́lʋ́ rʋʋ nyʋ́mmɔ́ rɛ́. 21 Amá á wʋ́ʋ́ sɩɛ́ há cɩ́ ɛ́wa a nɩ́ná ráŋ zaa é ɛ̃, á wɩ nɛ́ŋ ná má há wúrú sɩ́ɛ́ ɛ̃. Ɩ́ bɔ́sʋ́ tɩɩ ná, ʋ to heŋbié, ʋ sɩ́ máŋsɛ pɛ́ɩ́wa." 22 Ʋ áná rɩ́rʋ́ maá faá fá Zuwifiwa sɩ́dííre ná; ɛ́ nɛ́ tɛ́ ɓa bʋl ɛ́, bee wɩ́ɛ́ ɓa ɩ́ɔ̃́ rɩ́ Zuwifiwa vʋ́ʋ́rɔ́ bʋlɛ́, rɩ nɛrɔ wuu sɛ́ Zeezi ká Wɩɩsɛ Nɩlɩsɛ, rɩ́wɔ́ kírí tɩ́na ɓa cémejaa mɛ́. 23 Ɛ́ nɛ́ ɓa sʋ́ʋ́ to heŋbié, rɩ́wɔ́ bɔ́sʋ́ tɩɩ, rʋ́ʋ́ máŋsɛ pɔ́wɔ́ ɛ́. 24 Ɛ́ nɛ́ Farɩzɩɛ̃wa baa yɩ́rɛ báálɔ ná fa há ká nyʋ́mmʋ́, ʋ tuu peri, ɓa bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Fá Wɩɩsɛ ká bʋl taŋá; á ɩ́ɔ̃́ rɩ́ báálɔ né ká wɩ́bɔŋ"ár rɛ́." 25 Ɛ́ nɛ́ báálɔ ná sɛ́: "Rʋʋ ká wɩ́bɔŋ"ár má, ŋ é wɩ ɛ̃; ŋ taŋa ɛ̃ wɩ́ɩ́ balá rɛ́, ʋ nɛ́ ká: ŋ fa nyʋ́mmɔ́ rɛ́, ká zaa nɩ́ná ráŋ." 26 Ɛ́ nɛ́ ɓa bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Ʋ á ɛrɛ́wa ká wúrí sɩ́ɛ́ pɛ́ɩ́?" 27 Ɛ́ nɛ́ báálɔ ná bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ fa lá sɩ́ɛ́ bʋ́lʋ́ pɛ́ɩ́wa rɛ́, ká ɩ́ wɩ́ŋ zésé. Bee wɩ́ɛ́ rɛ́ ɩ́ sɩ́ŋ baa ɓáásɛ bʋ́lʋ́ tɩɩ tɩɩ pɛ́ɩ́wa? Ɩ́ máá já rɩ́ɩ́wa ɔ́ʋ́ karmɩbɛlɛ nɛ́?" 28 Ɓa de ísú zome mí, a bʋlɛ́: "Ɩ nɛ́ kɔ́ʋ́ karmɩbíí, á é ká Moyizi karmɩbɛlɛ nɛ́. 29 Moyizi é, á ɩ́ɔ̃́ rɩ́ Wɩɩsɛ bʋ́l wɩ́ɛ́ pɔ́ʋ́ rɛ́, amá báálɔ né, á wʋ́ʋ́ há lɛ́ ráŋ ɛ̃!" 30 Ɛ́ nɛ́ báálɔ ná sɛ́: "Wɩ́gɩrɩ́ rá sɩɛ́! Rɩɩ́wa wʋ́ʋ́ há lɛ́ ráŋ ɛ̃ má, ʋ nɛ́ sɩɛ́ wúríŋ sɩ́ɛ́. 31 Á ɩ́ɔ̃́ rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ wɩ́bɔŋ"aará zesi; amá ʋʋ́ zesi nɛrɔ ná háá búú, a saŋ aá tɩ́ŋʋ́ cólle ní. 32 Ɓa há lʋ́l nɩbííno rʋʋ nyʋ́mmɔ́, nɛrɔ a ʋ sɩ́ɛ́ wúri, á ha wʋ́ʋ́ nɩ́ɛ́ ná. 33 Rɩ báálɔ ná to Wɩɩsɛ nɩtʋmɩ́, ʋ wɩ wɩ́ɩ́ nyɛ wuó a." 34 Ɛ́ nɛ́ ɓa bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ wuu ká wɩ́bɔmɔ nɛ́, ɓa lʋl wɩ́bɔmɔ sɩɛrʋ, ká ɩ má jɩ́ja rɩ́ɩ́ kármɩ́rá?" Ká kírú, ʋ lɛ cémejaa ná mɛ́. 35 Zeezi nɛ, rɩ ɓa kírí báálɔ ná. Ʋ mʋ́ nóú, a bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Ɩ lá Nɩbiino Bio wɩ́ɛ́ dí rí?" 36 Ɛ́ nɛ́ báálɔ ná bɔsɛ Zeezi bʋlɛ́: "Karmɩ"ana, áŋ rɩ́ ká ɛ́ Nɩbiino Bio, rɩ́ŋ lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí?" 37 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ɩ nóú; ʋ nɛ́ ká nɛrɔ né háá bʋ́lɩ́ rɩ́ mʋ́l néé mí nyɛ." 38 Ɛ́ nɛ́ báálɔ ná tuwi ɓírmi tíé, a cʋɔlɛ Zeezi ká bʋlɛ́: "Nyuutɩna, ŋ lɔ́ɔ́ dí rí." 39 Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ Zeezi sɛ́: "Ŋ kó dúníé, sarɩ́ya oro wɩ́ɛ́ rɛ́: Rɩ́ nɩɛ ná há nyʋ́mmɛ́ sɩ́sɛ́ wúnni, ká rɩ́ nɩ́ɛ́ ná má háá ná ráŋ nyʋmmɛ." 40 Farɩzɩɛ̃wa náŋa há mɩ́nʋ́ laka, a nɛ wɩ́ɩ́ ná ʋ há bʋ́lɛ́, ɓa bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Á má sɩɛ́ ká nyʋ́mmá rɛ́?" 41 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Rɩɩ́wa fa ká nyʋ́mmá rɛ́, ɓa waá bʋlɩ́wa ká wɩ́zɔ́krá, amá ɩ́ há sɩ́ɩ́waá ná ráŋ rɛ́, ɩ́ɩ́ dé a wɩ́zɔkra nɛ́ wuu."

10

1 Ká Zeezi sɩɛ́ máŋsɛ pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Taŋá wuu ní ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa: Nɛrɔ ná wuu há wɩ dánnʋɔ nɛ́ tɩ́ŋɛ́ aá zʋ petuu, ká tɩŋ zeŋ ní ɓéri aá cíksi ráŋ, ʋ tɩ́na ká gaarɔ nɛ́, gabɩbar tɩɩ. 2 Amá nɛrɔ ná é há tɩ́ŋ petuu dánnʋɔ nɛ́ aá zʋ, ʋ nɛ́ ká pieŋse penʋɔlɔ. 3 Dánnʋpɔ́ɔ́rɔ wúri pɔ́ʋ́ nɛ́, ʋ zʋ. Ʋ pieŋse má ʋ́ʋ̃́ liŋó. Ʋʋ́ yɩ́rwɔ́ yɩra nɛ́, balá baláwa, ɓa ko mʋ́ lɛ. 4 Rɩ ɓa lɩ́ɔ́ tenni, ʋ la sɩ́ɛ́ a yɩ́rɛ, ká ɓa tɩŋ, bee wɩ́ɛ́ ɓa wuu ʋ́ʋ̃́ liŋó. 5 Ɓa wɩ nɩhʋɔrɔ é míí tɩŋ; ɓa wʋ́ʋ́ liŋó ɛ̃, ɓaá fá nɛ́, ká tɔ́ʋ́." 6 Zeezi sʋ́ɔ́lɛ ɛ́ nɛ́ pɔ́wɔ́, ká ɓa wʋ́ʋ́ mʋ́l nɩ́ɛ́. 7 Ɛ́ nɛ́ Zeezi baa bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, ŋ nɛ́ ká pieŋse jaa dánnʋɔ. 8 Nɩɛ ná wuu há láŋ sɩ́ɛ́ ko, dé ká gaara nɛ́, gabɩbara dʋŋɔ. Ɛ́ nɛ́ pieŋse wʋ́ɔ́ zésé. 9 Ŋ nɛ́ ká dánnʋɔ. Nɛrɔ ná há tɩ́ŋɩ́ŋ zʋ, ŋ sɩ́ la tɩ́na tá. Ʋ sɩ́ lɛ, ká ko aá zʋ, a ná ɓɩdííle aá dí. 10 Gaarɔ é kúó rʋ́ʋ́ ga nɛ́, a ɓʋ́ʋ́sɛ, ká zɔkɛ zɔ́krʋ. Amá ŋ é kúó, rɩ́ nɩbííne ná hiẽsó ní kɩ́ŋkáŋ maahʋ̃́. 11 "Ŋ ká penʋɔlɩwero ní. Penʋɔlɩweró tɩ́ŋʋ́ pieŋse wɩ́ɛ́ púú mɩɩsɛ nɛ́ lenni sʋʋ. 12 Amá nɛrɔ ná há wɩ pieŋse tɛ, ká la aá nʋɔlɛ ká rɩ́wɔ́ túmú, rʋʋ nɛ́ ná dííro rʋʋ́ kó, ʋʋ́ fá nɛ́ ká tá pieŋse, dííro ko kɛsɛ náŋa, ká náŋa pɩsɛ. 13 Ʋʋ́ fá ɛ́, bee wɩ́ɛ́ ʋʋ́ nʋ́ɔ́lʋ́ ká rɩ́wɔ́ túmú ní. Pieŋse ná hiẽsó tóú sɩ́ɛ́ wɩ́ɩ́. 14 "Ŋ nɛ́ ká penʋɔlɩwero. Ŋ ɩ́ŋ pieŋse, ká ɓa má zɩ́mɩ́ŋ, 15 anɛ ŋ Ana há ɩ́ŋ, ká ŋ má zɩ́mʋ́ ɛ́. Ɛ́ nɛ́ ŋ píŋ mɩɩsɛ lenni sʋʋ, ŋ pieŋse wɩ́ɛ́. 16 Ŋ ha kéŋ pieŋse náŋa, ɓa to petuu né sɩɛrʋ. Ʋ sɩɛ́ mɔhɔ̃́ rɩ́ŋ jaa kɛ́sɩ́wɔ́ má ko rí; ɓa sɩ́ nɩ́ŋ liŋó, a ko zʋ náŋa ná sɩɛrʋ, rɩ́wɔ́ wuu a petuu balá pieŋse, rɩ́ penʋɔlɔ balá nʋ́nʋɔlɛ. 17 "Ŋ Ana cóŋ, ŋ há táŋ mɩɩsɛ páŋ pieŋse ká rɩ́ŋ bɩrla, wɩ́ɛ́. 18 Nɛ́ŋ wɩ́ŋ mɩɩsɛ wuó lɩ́sɛ, ŋ nɛ́ có ŋ pii tá pá; ŋ kéŋ tíŋ rɩ́ŋ píŋ mɩɩsɛ pá, a ka tíŋ rɩ́ŋ bɩrla má. Ŋ Ana há páŋ tíŋ ná nɛ́ ɛ́." 19 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa sɩ́dííre ná baa ɔsɛ caksɛ náŋá mɛ́, ʋ wɩ́bʋlɛ́ ná wɩ́ɛ́. 20 Ɓa ɓɩkana sɛ́: "Kaŋtɔŋ bɔ́ŋ rɛ́ mɩ́nʋ́ nyúú mí, ʋʋ́ gáásʋ́ nɛ́, ɩ́ɩ́ zésú rɩ́ɩ́wa a beé?" 21 Ká náŋa má sɛ́: "Kaŋtɔŋ bɔmɔ há mɩŋ nɛrɔ nyúú mí, ʋ wɩ́bʋlɛ́ rá tóú wɩ́ɛ́ ná. Rɩ kaŋtɔŋbɔmɔ mɩŋ nɛrɔ nyúú mí, ʋ sɩ́ wólli nyʋmma sɩ́sɛ wúnni?" 22 Tɔ́ɔ́ lɩ́ɔ́, Zuwifiwa sɩɛ́ isi aá díwó cana oro, jɩwúri cana ná há ká Wɩcʋɔlɩjɩzeno sɛsɛ́ cana, Zerizalɛmɛ mɛ́. 23 Zeezi sɩɛ́ zʋ Wɩcʋɔlɩjɩzeno, a gʋɔrɛ aá va záwára sɩɛrʋ, záwára ná ɓa háá yɩ́rɛ Salomoŋ záwára. 24 Zuwifiwa sɩ́dííre ko kílú, ká bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Kal beé rí ɩɩ́ a rɩ́ɩ́ mákɩ́ tɩɩ párá, á há dɛ́llɛ́ aá gúl? Rɩɩ nɛ́ ká Kirisi ná, ɩ caasɛ bʋl párá." 25 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ŋ lá sɩɛ́ bʋ́lʋ́ pɛ́ɩ́wa rɛ́, ká ɩ́ wɩ lɛ́ɛ́ dí. Tʋtʋ́ŋwere ná ŋ há ɛ́ɛ́ ŋ Ana dóé mí, ɓa mákɩ́ŋ há ká nɛ́ŋ ná má tɩɩ pɛ́ɩ́wa rɛ́. 26 Amá ɩ́ há tóŋ píéŋsé, ɩ́ wɩ́ŋ wɩ́ɛ́ lɛ́ɛ́ dí. 27 Ŋ pieŋsé zésíŋ liŋó wérí; ŋ ɩ̃́wɔ́, ká rɩŋ yɩ́rɔ́, ɓa tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́. 28 Ŋ pɔ́wɔ́ mɩɩsɛ ná há waá tenni, ɓa waá yʋ́ksɛ, ká nɛ́ŋ toó, a wóllíwó aá la ŋ nɛ́sɛ mɛ́. 29 Ŋ Ana ná há píwó páŋ, ʋ kɛ óŋ wuu; nɛ́ŋ sɩɛ́ toó, a wóllíwó aá la ʋ nɛ́sɛ mɛ́. 30 Ŋ rɩ́rɩ́ŋ Ana wuu ká óŋ balá rɛ́." 31 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa sɩ́dííre baa pa dɔ́wʋ́ɔ́, rɩ́wɔ́ yósú. 32 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ŋ Ana páŋ dóé ŋ tʋŋ tʋtʋ́ŋwere ɓɩkana ɩ́ sɩ́ɛ́ ná; ɛ́ tʋtʋ́ŋwere orí wɩ́ɛ́ rɛ́ sɩɛ́, ɩ́ jɩ́ja rɩ́ɩ́wa yósíŋ ɓʋ́?" 33 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa sɩ́dííre ná sɛ́: "Á wɩ́ɩ́ yosi tʋtʋ́ŋwérí wuu wɩ́ɛ́, ɩ há tʋ́ksɛ́ Wɩɩsɛ, ɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́ á jɩ́ja ráá yósí. Ɩ má nɩbíŋ há píí tɩɩ makɛ Wɩɩsɛ!" 34 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ɓa pʋ́ŋsɩ́wa kíŋse kɛnɔ sɩɛrʋ bʋlɛ́ Wɩɩsɛ sɛ́: 'Ɩ́ ká wɩŋsa nɛ́.' 35 Nɛ́ŋ wɩ ɛ́ pʋ́ŋsɛ wuo kaá tɔ tɩ́ŋtɔ́ɛ́. Rɩ Wɩɩsɛ nɛ́ kéŋ nɩɛ ná ɓa há pʋ́ŋsɛ kɛnɔ ná pá, aá yɩ́rɛ wɩŋsa, 36 ʋ cɩ́ ɛrɛ́wa, ɩ́ sɛ́ rɩ́ŋ tʋ́ksɛ́ Wɩɩsɛ, ŋ há sɛ́ rɩ́ŋ ká Wɩɩsɛ Bio! Ŋ é nɛ́ŋ ná Wɩɩsɛ há lɩ́sɛ́ a tʋ́mɩ́ŋ dúníé mí. 37 Rɩŋ nɛ́ wɩ́ŋ Ana tʋtʋmɛ́ tʋŋ, ɩ́ sɩ́ŋ láá dí. 38 Amá rɩŋ Ana tʋtʋmɛ́ é ní rɩ́ŋ tʋ́tʋŋ, rɩɩ́wa wɩ́ŋ lɛ́ɛ́ dí má, ɩ́ a yardá ɛ́ tʋtʋmɛ́ é mí, a makɛ rɩ́ɩ́wa tɩ́ŋwɔ́ mɛ́, a zɩŋ rɩ́ŋ Ana mɩ́nɩ́ŋ mɛ́, káŋ má mɩ́nɩ́ŋ Ana mɛ́." 39 Ɓa baa de isi aá jɔ́ʋ́ kanɛ́; amá ʋ lúó lɩ́wɔ́ nɛ́sɛ mɛ́. 40 Ɛ́ nɛ́ Zeezi isi daarɛ Zʋrdɛŋ fuo daarɛ́ nɔ́ŋɔ, a mʋ́ mɩ́ŋ dɩhɩ̃́ ná Zaŋ fa há kéŋ nɩɛ aá muŋsi nyii mí. 41 Nɩɛ ɓɩkana kó Zeezi rí. Ɛ́ nɩɛ sɛ́: "Zaŋ wɩ nyáŋwɩ́ɩ́ wuu ɛ́ɛ́, amá ʋ há bʋ́l wɩ́ɛ́ ná wuu a mʋ́ tɩɩnɛ báálɔ né mí, ɓa ká wɩ́táŋsɛ nɛ́." 42 Ráŋ nɛ́, nɩɛ ɓɩkana cɩ́ la Zeezi wɩ́ɛ́ dí.

11

1 Betani mí, báálɔ oro fa mɩŋ ráŋ ɓaá yɩ́rʋ́ Lazaarɛ. Ʋ nátolé ní ká Martɛ rɩ́rʋ́ maábio Maari. 2 Ɛ́ Maari ní kal oro bɩ́sɛ tulaalé waasɛ Nyuutɩna Zeezi naasɛ, ká kánʋ́ nyúpʋ́sɛ mʋ́ʋ́rɛ. Ʋ nánʋɔlɔ Lazaarɛ nɛ́ sɩɛ́ ɓal pʋɔlɩ́. 3 Ʋ nátolé ná sɩɛ́ tʋŋ, ɓa mʋ́ bʋl Zeezi mí bʋlɛ́: "Nyuutɩna, ɩ naŋnɔ́ŋcólli ná nɩ́ɩ́ wɩɩlɛ́." 4 Zeezi há nɛ́ ɛ́, ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: "Pʋɔlɩ́ né tóú sʋ́ʋ́rpʋɔlɩ́; ʋ taŋa sɩ́ a rɩ́ Wɩɩsɛ yɩr la píŋ, rɩ́ Nɩbiino Bio tɩŋ ɛ́ mɛ́, a ná píŋ." 5 Zeezi sɩɛ́ fa có Martɛ rɩ́rʋ́ maábio, arɩ́wɔ́ nánʋɔlɔ Lazaarɛ wérí. 6 Ʋ há nɛ́ Lazaarɛ pʋɔlɩ́ ná wɩ́ɛ́, ʋ ha kénú dɩmɩnɩ́, a peri tápʋlɛ bɛlɛ, 7 ká sɩɛ́ bʋ́lʋ́ karmɩbɛlɛ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ a ráá bɩrmʋ́ Ziide tíé." 8 Ɛ́ nɛ́ ʋ karmɩbɛlɛ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Karmɩ"ana, ɩ rá Zuwifiwa fa jɩ́ja rɩ́wɔ́ yosi ɓʋ́ Ziide mí, tɛ́sɩ́ɩ́ nyɛ ɓó, ká ɩ sɩ́ ráá bɩrmʋ́ ráŋ?" 9 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Tápʋl pírmi sɩɛrʋ, lɛ́ɛ́rɛwa fí rí bɛlɛ nɛ́ ráŋ, ɛ́ rá? Rɩ nɛrɔ nɩ́ɩ́ va wɔhɔ, ʋ wɩ ɓɩɛ mɩ́ɩ́ gɛ́nnɛ, pʋmmɔ mɩ́nɔ́, ʋ nɩ́ná ráŋ. 10 Amá rɩ nɛrɔ nɩ́ɩ́ va tɩ́taŋ, ʋʋ́ gɛ́nnɛ ɓɩɛ mɛ́, bee wɩ́ɛ́ ʋ wɩ pʋmmɔ kené." 11 Zeezi há bʋl ɛ́ tenni, ʋ báá súúró pɔ́wɔ́ a bʋlɛ́: "Á naŋnɔ́ŋɔ Lazaarɛ pɩ́ dóŋ ní, ŋ sɩɛ́ sɩ́ mʋ́ íllú." 12 Ɛ́ nɛ́ Zeezi karmɩbɛlɛ ná sɛ́: "Rʋʋ nɛ́ pɩ́ dóŋ é, ʋ sɩ́ dúórí." 13 Zeezi faá bʋl Lazaarɛ sʋʋ wɩ́ɛ́ nɛ́, ká ʋ karmɩbɛlɛ é bɩɩnɛ rʋʋ́ bʋl dóŋ tɩɩ pɩ́nɛ wɩ́ɛ́ nɛ́. 14 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɩɛ́ caasɛ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Lazaarɛ sʋ́wɔ́. 15 Ŋ há to ráŋ ná tɔ́rɩ́ŋ sɩɛrʋ, ɩ́ wɩ́ɛ́, a makɛ rɩ́ɩ́wa áŋ yardá. Ɩ́ a ráá mʋ́ʋ́ rɩ́." 16 Ɛ́ nɛ́ Toma ná ɓa há kené aá yɩ́rɛ bilɔɔ, ʋ bʋ́lʋ́ karmɩbináŋa rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ lo ráá má tɩŋ mʋ́, rʋʋ ká sʋ́ʋ́ má, ráá rɩ́rʋ́ wuu sʋwɛ." 17 Ɓa wuu mʋ́ Betani. Zeezi há péré, ʋ nɩ́ɔ́ rɩ Lazaarɛ há zʋ́ bʋɔ, ʋ tápʋlɛ baná nɛ́. 18 Betani rɩ́ Zerizalɛmɛ sɩɛ́ há wɩ bol, ká a anɛ kííló botoro, 19 Zuwifiwa ɓɩkana kúó rɩ́wɔ́ bɔ́llɛ Martɛ rɩ́ Maari, ká bʋ́ɔ́lɩ́wɔ́, ɓa nánʋɔlɔ há sʋ́wɛ́ wɩ́ɛ́. 20 Martɛ há nɛ́ Zeezi koe wɩ́ɛ́, ʋ lɩ́ɔ́ mʋ́ rʋ́ʋ́ cémú, ká Maari é ké jaa mɛ́. 21 Martɛ sɩɛ́ bʋl Zeezi rɩ́ bʋlɛ́: "Nyuutɩna, rɩɩ fa mɩŋ rɛɛ́ rɛ́, ŋ nánʋɔlɔ waá sʋwɛ. 22 Amá nyɛ má mɛ́, ŋ ɩ́ɔ̃́ zɩŋ rɛ́, rɩɩ sʋ́l óŋ wuu Wɩɩsɛ rɩ́, ʋ wɩ́ɩ́ vɔŋ." 23 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Ɩ nánʋɔlɔ sɩ́ bɩr"isi." 24 Ɛ́ nɛ́ Martɛ sɛ́: "Ŋ ɩ́ɔ̃́ zɩŋ rɛ́, dúníé kal isí, sʋsɛ bɩr"isé mí, ʋ sɩ́ bɩr"isi." 25 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ŋ nɛ́ ká nɛrɔ ná há sɩ́ bɩr"isi sʋʋ mɛ́, a ílli nɩɛ sʋʋ mɛ́, a pɔ́wɔ́ hiẽsó. Nɛrɔ ná wuu há láŋ wɩ́ɛ́ dí, rʋʋ sʋ́wɔ́ má, ʋ sɩ́ ná hiẽsó. 26 Ká nɛrɔ ná má há wómmó, a láŋ wɩ́ɛ́ dí, ʋ báá waá sʋ́wɩ́ ná. Ɩ lá ɛ́ wɩ́ɩ́ dí rí?" 27 Ɛ́ nɛ́ Martɛ sɛ́: "Óó! Nyuutɩna, ŋ lɔ́ɔ́ dí, rɩɩ nɛ́ ká Kirisi, Wɩɩsɛ Bio ná háá ko dúníé." 28 Martɛ há bʋ́l ɛ́ tenni, ʋ bɩ́rɔ́ mʋ́ yɩ́rʋ́ maábio Maari, a lʋɔrɛ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Nyuutɩna kúó, ʋ yɩ́rɩ́." 29 Maari há nɛ́ ɛ́, ʋ ísó fá kɩ́kɛ́lɛ́ a mʋ́ Zeezi rí. 30 Ɛ́ mɛ́, rɩ Zeezi ha wɩ tɔ́ɔ́ sɩɛrʋ zʋ́ɛ́, ká cɩ́ dɩhɩ̃́ ná Martɛ há lɩ́ɛ́ cémú. 31 Zuwifiwa ná há kéné aá bʋɔlɛ Maari jaa sɩɛrʋ, há nóú rʋʋ ísí ɛ́ ɓalaɓala, a mʋ́ aá lɛ́, ɓa bɩ́ɩ́nɔ́ rʋʋ lɩ́ɔ́ aá mʋ́ lɛlbule nyúú ní, rʋ́ʋ́ wi. Ɛ́ nɛ́ ɓa tɩ́ŋʋ́ mɛ́ lɛ. 32 Maari há mʋ́ɛ́ peri Zeezi dɩhɩ̃́ a nóú, ʋ ɓírmi tíé ʋ sɩ́ɛ́, ká bʋlɛ́: "Nyuutɩna, rɩɩ fa mɩŋ rɛɛ́ rɛ́, ŋ nánʋɔlɔ né fa waá sʋwɛ." 33 Zeezi há ná Maari rɩ́ Zuwifiwa ná há kenú lɛ, rɩ ɓaá wí, ʋ sɩɛrʋ zɔ́kɔ́, ʋ tɛŋ wuu yʋɔrɛ. 34 Ɛ́ nɛ́ ʋ bɔsɛ bʋlɛ́: "Nɛɛ́ rɛ́ ɓa húú?" Ɛ́ nɛ́ ɓa bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Nyuutɩna, ka sɩ́ɩ́ ko ná." 35 Rɩ Zeezi wíó. 36 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa sɛ́: "Ɩ́ nóú há cóú ɛ́!" 37 Ká náŋa má sɛ́: "Ʋ ra wɩ nyʋmmɔ sɩ́ɛ́ wúré rí, ʋ sɩɛ́ fa wɩ wuó kɛ́rɛ rɩ́ Lazaarɛ sɩ́ sʋ́wʋ́?" 38 Zeezi tɛŋ baa yʋɔrɛ. Ɛ́ nɛ́ ʋ mʋ́ lɛlbule dɩhɩ̃́. Ʋ lɛlbule ná fa ká dɔ́wɩ́ nɛ́, ɓa billi ko suki nʋɔ. 39 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́ rɩ́wɔ́ ka dɔ́wɩ́ ná wúri bʋɔ ná nʋɔ mɛ́. Sʋʋ ná nátoló Martɛ sɛ́: "Nyuutɩna, nyɛ mɛ́ ʋʋ́ sʋ́ɔ́rʋ́, tápʋlɛ baná nɛ́ nyɛ, ɓa há húú." 40 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ wɩ bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́ bʋlɛ́ rɩɩ láŋ dí, ɩ sɩ́ ná Wɩɩsɛ píŋ?" 41 Ɓa sɩɛ́ ka dɔ́wɩ́ ná billi tá. Zeezi kánʋ́ nyúú báŋ bána rɩ́, ká bʋlɛ́: "Ana, ŋŋ́ bárkɩ́, ɩ há sáŋɩ́ŋ sʋlɛ́. 42 Ŋ é ɩ́ɔ̃́ zɩŋ rɩ́ kál wuu ní, ɩ sɩ́sáŋɩ́ŋ sʋlɛ́. Amá ŋ bʋ́l nyɛ, a makɛ rɩ́ nɩɛ nyáŋ há kílíŋ ní laa dí, rɩɩ nɛ́ tʋ́mɩ́ŋ." 43 Zeezi há bʋ́l ɛ́ tenni, ʋ cáásó kɩ́ŋkáŋ bʋlɛ́: "Lazaarɛ, isi ko lɛ!" 44 Ɛ́ nɛ́ sʋwɛ ná isi ko lɛ, arɩ́ gɛrɔ ná ɓa há píé tɔ́ʋ́ sɩ́ɛ́ mɛ́, rɩ́ pɛ́ŋsɛ ná ɓa há píé vɔ́sʋ́ naasɛ rɩ́rʋ́ nɛ́ŋsa. Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ɩ́ ka ɓɩɛ ná puri, ká tɔ́ʋ́ rʋ́ʋ́ col." 45 Zuwifiwa ná fa há kúé mɩŋ Maari laka, a ná tʋtʋmɩ́ ná Zeezi há tʋ́mɛ́, ɓa ɓɩkana lá Zeezi dí. 46 Ká ɓa náŋa má mʋ́ cesi Zeezi há ɔ́ʋ́ ná, a pá Farɩzɩɛ̃wa. 47 Ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ Wɩɩsɛ vʋk"ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ rɩ́ Farɩzɩɛ̃wa yɩ́rwɔ́ sɩ́dííre náŋa bʋlɛ́: "Áá ráá a beé rí? Báálɔ né há tʋ́ŋ nyáŋwɩ́ɛ́ aá mɔ nyɛ! 48 Raá nɛ́ lóé rʋ́ʋ́ ɩ́"a ɛ́, nɩɛ wuu sɩ́ ko lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí, rɩ́ Romi tíŋ tɩ́náwa tɩŋ ɛ́ wɩ́ɛ́ ko kɛ́sɩ́rá dɩtɩ́llɛ nɩɛ wuu, ká céŋŋírá Wɩcʋɔlɩjɩzeno." 49 Ɓa sɩɛrʋ, báálɔ oro mɩŋ ráŋ, ɓaá yɩ́rɛ Kayifi. Ɛ́ bɩna, ʋ nɛ́ ká Wɩɩsɛ vʋk"ɔɔsa nɔhɔ̃́; ʋ sɩɛ́ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ wɩ wɩ́ɩ́ ɛ̃! 50 Nɩbala há sʋ́wɛ́ nɩkana nyúú mí, ʋ wɩ cúcó a kɩ́llɛ á dɩtɩ́llɛ nɩɛ wuu há sʋ́sɛ́ mɛ́? Ɩ́ wʋ́ʋ́ ɛ́ɛ́ bɩɩnɛ?" 51 Kayifi há bʋ́l ɛ́ wɩ́ɩ́, ʋ tɩɩ zɩmɛ́ mɛ́ rá; amá ɛ́ bɩna ʋ nɛ́ há ká Wɩɩsɛ vʋk"ɔɔsa nɔhɔ̃́, ɛ́ nɛ́ ʋ wólli la Wɩɩsɛ nʋɔ mɛ́, a bʋlɛ́ Zeezi mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ sʋwɛ, ɓa dɩtɩ́llɛ nɩɛ wuu yɩr mɛ́. 52 Ʋ sɩɛ́ to Zuwifiwa nɩɛ dʋŋɔ yɩr mɛ́ nɛ́, ʋ mɔ rʋ́ʋ́ sʋwɛ, amá rʋ́ʋ́ wólli kɛsɛ Wɩɩsɛ bɛlɛ ná há ɓɛ́sɛ dɩhɩ̃́ wuu ní, a ko hé náŋá mɛ́, anɛ jamáŋ balá. 53 A de púl ɛ́ kal mɛ́, Zuwifiwa sɛ́ ɓa sɩ́ ɓʋ́ Zeezi. 54 Ɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́, Zeezi báá wɩ cáásɛ́ kánʋ́ tɩɩ aá nyɩɩsɛ Zuwifiwa sɩɛrʋ, ká lɛ ráŋ, a mʋ́ mɩŋ tɔ́ɔ́ oro ɓa há yɩ́rɛ Efirayiŋ mí, ʋ rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ cɩ́cɔ ráŋ. Efirayiŋ sɔ́ gɩrbétéke laka nɛ́. 55 Zuwifiwa Pakɛ cana díí sɩ́ɛ́ fa péró. Nɩɛ ɓɩkana la sɩ́ɛ́ mʋ́ Zerizalɛmɛ, rɩ́wɔ́ mʋ́ʋ́rɩ́wɔ́ busunnu kɛ́rɛ́. 56 Ɓa sɩɛ́ jɩ́ja rɩ́wɔ́ ná Zeezi, a zʋʋ ké Wɩcʋɔlɩjɩzeno sɩɛrʋ, aá bɔsɛ náŋá bʋlɛ́: "Ɩ́ɩ́ bɩɩnɛ beé rí? Ʋ sɩ́ ko cana yáá, ʋ waá ko?" 57 Jaáá, Wɩɩsɛ vʋk"ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ rɩ́ Farɩzɩɛ̃wa tá nʋɔ bʋlɛ́, rɩ nɛ́ŋ ɛ̃ Zeezi dɩmɩnɩ́, rʋ́ʋ́ makɛ, rɩ́wɔ́ mʋ́ kánʋ́.

12

1 Ʋ há kúé káánɛ tápʋlɛ balgo, ká rɩ́wɔ́ dí Pakɛ cana, Zeezi ísó mʋ́ Betani, Lazaarɛwa tɔ́ɔ́. Ɛ́ Lazaarɛ nɛ́ sʋ́wɛ́ ká Zeezi bɩr"ílli. 2 Ɓa sɩɛ́ a ɓɩdííle Lazaarɛ jaa mɛ́, a pɔ́ʋ́; Lazaarɛ pɛ́ nɩɛ náŋa mɛ́, rɩ́wɔ́ ka Zeezi dí ɓɩɛ. Martɛ sɩɛ́ pii ko bil, a lɔkɛ aá pɔ́wɔ́. 3 Ɛ́ nɛ́ Maari isi pi tulaalé yɛlɩ́ há dúókó, a ka sɔ́ŋ wérí, a bɩ́sɛ hé Zeezi naasɛ mɛ́, a kánʋ́ nyúpʋ́sɛ tiini aá mʋ́ʋ́rɛ. Tulaalé ná pérí líítir fá, náárɛ dʋŋɔ tulaalé. Ʋ sɔ́ŋ daklɛ jaa wuu. 4 Zeezi karmɩbio nɔ́ŋɔ, Zɩdaasɛ há lɛ́ Isikariyo, ʋ ná háá á rʋ́ʋ́ yɛ́llɛ Zeezi pɔ́ʋ́ dɩŋdɔma sɛ́: 5 "Raá fa pí tulaalé nyáŋ yɛ́llɛ déníé zɔɔtoro rí, á wɩ summe pá rɛ́?" 6 Ʋ há ká gár nɛ́ tɛ ʋ bʋl ɛ́, ʋ to anɛ summe wɩ́ɛ́ nɩ́ɩ́ wʋ́ʋ́ mɛ́. Ʋ nɛ́ fa kéŋwó kotokó, aá ga meéwíé ná ɓa háá hé ráŋ. 7 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Lo háálɔ né cɩ́m! Lo rʋ́ʋ́ tʋŋ tʋtʋmɩ́ ná há káŋ kal huulí wɩ́ɩ́. 8 Ɩ́ rɩ́ summe ní mɩŋ náŋá mɛ́ wuu, ká ŋ é, ɩ́ wɩ́ŋ wuó ná wuu." 9 Zuwifiwa ɓɩkana nɛ, rɩ Zeezi mɩŋ Betani mí, a isi mʋ́; ɓa sɩɛ́ wɩ Zeezi dʋŋɔ wɩ́ɛ́ nɛ́ tɩ́ŋɛ́ mʋ́, ɓa mʋ́ɔ́ kɔ́wɔ́ pɛ́ ná Lazaarɛ ná há sʋ́wɛ́, ká Zeezi a ʋ isi ní. 10 Ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ vʋk"ɔɔsa, nɩhɩɛ̃́sɛ vʋʋrɛ cɩ́ Lazaarɛ má ɓʋ́ɩ́ mɛ́, 11 bee wɩ́ɛ́ Zuwifiwa ná ɓɩkana sɩ́ɩ́ ná Lazaarɛ ná Zeezi há ílli sʋʋ mɛ́, a tɩŋ ɛ́ wɩ́ɛ́ a vɛ́wɔ́ tá, ká la Zeezi wɩ́ɛ́ dí. 12 Tɔ́ɔ́ há pʋ́lɛ́, nɩkana ná wuu há mʋ́ Zerizalɛmɛ, rɩ́wɔ́ dí cana, ɓa nɩ́ɔ́ rɩ ɓa sɛ́ Zeezi nɩ́ɩ́ ko Zerizalɛmɛ. 13 Ɛ́ nɛ́ ɓa cɔ́nnɛ habɛ́ tuu paarʋ, a kaa lɩɩ mʋ́ rɩ́wɔ́ cémú; ɓa sɩɛ́ cícáási bʋlɛ́: "Hozaana!" "Rɩ́ Wɩɩsɛ hé bárka pá nɛrɔ ná Nyuutɩna há tʋ́mɛ́, rʋ́ʋ́ kóú yɩr mɛ́, Ɩzɩrayɛl kuóro!" 14 Zeezi ná kokúwie a zɩ́ kénú daha, anɛ ɛ́ ɓa há pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ mɛ́: 15 "Sɩyɔŋ nɩɛ, ɩ́ sɩ́ héwíŋ fá! Ná, ɩ́ kuóro níí kué, a zɩ́ kokúwie." 16 Zeezi karmɩbɛlɛ fa wɩ ɛ́ wɩ́ɛ́ mʋ́ʋ́la nɩ́ɛ́ ɛ́ tɛ́ŋ mɛ́. Wɩɩsɛ sɩɛ́ há kúé píŋsi Zeezi tɛ́ŋ ná mɛ́ nɛ́, ɓa bɩɩnɛ mʋ́ lúri, rɩ ɛ́ há pʋ́ŋsɛ́ mʋ́ tɩ́ɩ́nʋ́ mɛ́ wɩ́"állɛ nɛ́ ɛ́, ɓa a aá pɔ́ʋ́. 17 Nɩɛ ná wuu fa há mɩŋ Zeezi laka, ká ʋ ílli Lazaarɛ sʋʋ mɛ́, ɓa césíwó sɩ́ɩ́ wɩ́náálɛ ná pá nɩɛ. 18 Ɛ́ nɛ́ nɩkaŋdɔ́ɔ́ lɩɩ céŋ Zeezi; ɓa há nɩ́ɛ́ rʋʋ tʋ́ŋ ɛ́ nyána. 19 Ɛ́ nɛ́ Farɩzɩɛ̃wa sɩɛ́ bʋl náŋá rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ báá wo beé aá a! Nɩɛ wuu lɩ́ɔ́ mʋ́ tɩ́ŋʋ́ mɛ́." 20 Gɩrɛkɛwa náŋa fa kó Zerizalɛmɛ, rɩ́wɔ́ cʋɔlɛ Wɩɩsɛ, a mɩŋ caŋdííre ná sɩɛrʋ. 21 Ɓa sɩɛ́ mʋ́ ná Filipi ná há lɛ́ Bɛtɩsayɩda, Galiile tíé tɔ́ɔ́ nɔ́ŋɔ, a bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́ ɓaá já rɩ́wɔ́ ná Zeezi ní. 22 Filipi má mʋ́ ná Aŋdɩrɩ, ɓa wuu bɛllɛ mʋ́ hé ɛ́ duosi pá Zeezi. 23 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Tɛ́ŋ ná há mɔhɛ̃́ rɩ́ Nɩbiino Bio ná píŋse, péró rí. 24 Wɩ́taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa: rɩ mɩ́bíí ní wɩ tíé zʋ́ɛ́ rɩ́ɩ́ sʋɔrɛ, ʋʋ́ dé ɔ́ʋ́ dʋŋɔ nɛ́; ká rɩ ɓa púú hé tíé mʋ́l, rʋ́ʋ́ sʋɔrɛ é, ʋ sɩ́ nyʋ́ lɛ, a hé bíé náŋa ɓɩkana. 25 Nɛrɔ ná há cóú mɩɩsɛ nɛ́ kɩ́llɛ wɩ́ɩ́ wuu, ʋ sɩ́ ko jɔ́ʋ́ gúl, ká nɛrɔ ná há vɔ́ʋ́ mɩɩsɛ tá tíé né nyúú, ʋ sɩ́ ko ná mɩɩsɛ ná há waá tenni. 26 Rɩ nɛrɔ́ já rʋ́ʋ́ tʋŋ páŋ, ʋ tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́; ŋ há mɩŋ ráŋ ná wuu, ŋ tʋtʋnnɔ máá mɩŋ ráŋ nɛ́. Ŋ Ana sɩ́ zíl nɛrɔ ná há tʋ́mɛ́ aá páŋ. 27 "Mʋ́l néé mí, ŋ sɩɛrʋ wuu ní víŋsé. Ŋ sɩɛ́ á rɩ́ŋ bʋlɛ́ beé rí? Rɩ́ŋ bʋ́lɩ́ŋ Ana rɩ́ bʋlɛ́: láŋ tá, tɛ́ŋ né wɩɩla né háá kué nɛ́sɛ mɛ́ yáá? Ŋ sɩɛ́ há kó ɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́, a ko aá lɛ nyɛ mɛ́. 28 Ŋ Ana, lo rɩ́ɩ́ yɩr la píŋ!" Ɛ́ nɛ́ liŋó oro lɛ bána rɩ́ tuwi bʋlɛ́: "Ŋ píŋsú rí, ŋ sɩɛ́ báá ha sɩ́ píŋsú súúri." 29 Nɩɛ ná há mɩ́nʋ́ laka a nɛ liŋó ná, ɓa sɛ́: "Duóŋ ní dɔ́mɛ́!" Ɓa náŋa má sɛ́: "Malɩ́ka nɛ́ bʋ́l wɩ́ɛ́ ʋ rɩ́!" 30 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ wɩ́ɛ́ nɛ́ liŋó ná bʋl, ɩ́ nɛ ɛ́, ŋ é wɩ́ɛ́ rá. 31 Mʋ́l néé mí, dúníé sarɩ́ya díí sɩɛ́ péró, mʋ́l néé mí, ɓa sɩ́ kiri dúníé kuóro tá har rɩ́. 32 Ká ɓa háá kó kánɩ́ŋ é rɩ́ɩ́ ɓɔ́ nyúú rí tɛ́ŋ ná mɛ́, ŋ sɩ́ pɔsɛ nɩɛ wuu héŋ rí." 33 Ʋ bʋl ɛ́ rʋ́ʋ́ máŋsɛ sʋʋ ná duo mí ʋ háá á rʋ́ʋ́ sʋwɛ nɛ́. 34 Ɛ́ nɛ́ jamáŋ ná bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Á nɩ́ɔ́ rɩ ɓa pʋ́ŋsɩ́rá kíŋse kɛnɔ sɩɛrʋ a bʋlɛ́, Wɩɩsɛ Nɩlɩsɛ kéŋ mɩɩsɛ ná há waá tenni. Ɛrɛ́ mɛ́ rɩ́ sɩɛ́ ɩ sɩ́ ɓa sɩ́ ka Nɩbiino Bio ɓɔ́ nyúú rí? Áŋ rɩ́ ká ɛ́ Nɩbiino Bio?" 35 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pá ɛ́ nɩɛ bʋlɛ́: "Pʋmmɔ ha sɩ́ dáánɛ mʋɔ́ yɔ́ɔ́ tɩɩ tɩɩ ɩ́ sɩɛrʋ. Ɩ́ va, rɩ pʋmmɔ ha mɩ́nɔ́, a makɛ rɩ́ bíno sɩ́ kóó úríwa mɛ́; nɛrɔ ná háá va bíno mí, ʋ wʋ́ʋ́ dɩcaasɩ́ ɛ̃. 36 Pʋmmɔ ha há mɩ́nɩ́wa sɩɛrʋ, ɩ́ lɔ́ʋ́ wɩ́ɛ́ dí, a makɛ rɩ́ɩ́wa a pʋmmɔ bɛ́lɛ́." Zeezi há bʋ́l ɛ́ tenni, ʋ cóló ká tɔ́wɔ́, a kánʋ́ tɩɩ mʋ́ féŋsi dɩbólí. 37 Zeezi há á wɩ́nyáŋsɛ ná wuu ɓa ná, ká ɛ́ má ɓa wʋ́ʋ́ lɛ́ɛ́ dí, 38 a makɛ rɩ́ Wɩɩsɛ wɩ́laabʋllɔ Ezayi há bʋ́l wɩ́ɩ́ ná nʋɔ sú. Ʋ sɛ́: "Nyuutɩna, áŋ rɩ́ lárá wɩ́bʋlɛ́ dí? Áŋ é rí nárá Nyuutɩna dóé?" 39 Ɓa ɓɩɛ́na fa wɩ wuo laá dí, bee wɩ́ɛ́ Ezayi báá bʋ́lɔ́ bʋlɛ́: 40 "Wɩɩsɛ tɔ́wɔ́ sɩ́ɛ́ mɛ́, a ɓáŋwɔ́ sɩɛnnɛ, a makɛ rɩ́wɔ́ sɩ́ɛ́ sɩ́ wɩ́ɛ́ ná, rɩ́wɔ́ sɩ́ wɩ́ɛ́ mʋ́ʋ́la má nɛ́, rɩ́wɔ́ sɩ́ bɩ́rkóú rɩ́ rʋ́ʋ́ dúóríwó." 41 Ezayi bʋ́l ɛ́, bee wɩ́ɛ́ ʋ fa ná Zeezi píŋ rí, aá bʋ́lʋ́ wɩ́ɛ́. 42 Arɩ́ ɛ́ wuu, Zuwifiwa nɩhɩɛ̃́sɛ ɓɩkana ha lá Zeezi wɩ́ɛ́ dí, káá fá Farɩzɩɛ̃wa, a waá ja rɩ́wɔ́ káŋwɔ́ tɩɩ nyɩɩsɛ, rɩ́wɔ́ háá kírwó, rɩ́wɔ́ sɩ́ cémejɩɩsɛ zʋ́. 43 Ɓa có nɩbííne háá bɩ́wɔ́ mɛ́, a kɩ́llɛ Wɩɩsɛ háá bɩ́wɔ́ mɛ́. 44 Ɛ́ nɛ́ Zeezi isi bʋl poró bʋlɛ́: "Nɛrɔ ná há láŋ wɩ́ɛ́ dí, ʋ lá nɛrɔ ná há tʋ́mɩ́ŋ wɩ́ɛ́ nɛ́ dí ɛ́, ŋ é wɩ́ɛ́ rá ʋ laa dí; 45 ká nɛrɔ ná há náŋ, ʋ ná nɛrɔ ná má há tʋ́mɩ́ŋ. 46 Ŋ kúó cuoli dúníé anɛ pʋmmɔ nɛ́, a makɛ rɩ́ nɛrɔ ná wuu há láŋ dí, sɩ́ bíno sɩɛrʋ mɩ́nʋ́. 47 "Nɛrɔ ná wuu há zésíŋ wɩ́bʋlɛ ká wʋ́ɔ́ tɩŋ, ŋ ra wɩ tɩ́na sarɩ́ya dí; ŋ wɩ kúé rɩ́ŋ dí dúníé nɩɛ sarɩ́ya, ŋ taŋa kúó rɩ́ŋ lɔ́wɔ́ tá nɛ́. 48 Nɛrɔ ná há vɛ́ŋ, a wɩ́ŋ wɩ́bʋlɛ sáŋɛ́, ʋ sɩ́ nóú sarɩ́yadííro; ŋ wɩ́bʋlɛ ná sɩ́ dí tɩ́na sarɩ́ya, a bʋl yóú dúníé kal isí. 49 Wɩ́ɛ́ ná wuu ŋ há bʋ́lɛ́, ɓa wɩ́ŋ tɩɩ nɛ́ lɩ́ɛ́, ŋ Ana ná há tʋ́mɩ́ŋ nɛ́ mákwɔ́ wuu páŋ, ŋ bʋ́bʋl. 50 Ŋ sɩɛ́ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ŋ Ana wɩ́makɩ́ wuu kéŋ mɩɩsɛ ná há waá tenni. Ɛ́ nɛ́ tɛ, ŋ wɩ́bʋlɛ wuu sɩɛ́ káŋ Ana há mákɛ́ ɛ́ páŋ nɛ́, ŋ bʋ́bʋl."

13

1 Ʋ kúó káánɛ tápʋl balá, ká rɩ́wɔ́ dí Pakɛ cana. Zeezi sɩɛ́ há cóú karmɩbɛlɛ, ká zɩŋ rʋ́ʋ́ dúníé mí lɩɩ tɛ́ŋ péró, rʋ́ʋ́ lɩɩ mʋ́ʋ́ Ana rɩ́, ʋ sɩɛ́ ɔsɛ mákʋ́ cólle pɔ́wɔ́ kɩ́ŋkáŋ. 2 Ɛ́ kal tɩ́taŋ, Zeezi rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ kénó aá dí ɓɩdííle. Sɩtaanɛ sɩɛ́ fá zʋ́ Sɩmɔŋ bio Zɩdaasɛ há lɛ́ Isikariyo, a hé Zeezi kaa pá dɩŋdɔma sabɩɩna, ʋ sɩɛrʋ. 3 Zeezi há ɩ́ɔ̃́ zɩŋ rʋ́ʋ́ lɛ́ Wɩɩsɛ rɩ́ nɛ́ ko, ká rʋ́ʋ́ bɩrmʋ́ Wɩɩsɛ rɩ́, a zɩŋ rʋ́ʋ́ Ana Wɩɩsɛ pí wɩ́ɛ́ wuu hóú nɛ́sɛ mɛ́, 4 ʋ sɩɛ́ isi ɓɩdííle ná nyúú, a wúrkú gɛnnɛ, ká pi gɛbɩlɩ́ vɔ́wʋ́ tɩŋa mɛ́, 5 a a nyii hé táásɩjɛlɔ mɛ́, a kaa tuu peri aá sɛ́sʋ́ karmɩbɛlɛ naasɛ, ká puri gɛbɩlɩ́ ná há vɔ́wʋ́ tɩŋa mɛ́, a kaá mʋ́ʋ́rɛ. 6 Ʋ kúó peri Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ, rɩ Pɩɛrɛ sɛ́: "Nyuutɩna, rɩ́ɩ́ nɛ́ sɛ́sɩ́ŋ naasɛ?" 7 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Ɩ wɩ́ŋ wɩ́"aalɩ́ né mʋ́l wuó zɩŋ nyɛ mɛ́, mʋɔ́ nɩ́ɩ́ kóó pɛ́, rɩ́ɩ́ zɩ́mʋ́ mʋ́l." 8 Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ sɛ́: "Ɛ́ toó, ɩ sɩɛ́ wɩ́ŋ naasɛ́ sɛsɛ." Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Rɩŋ wɩ́ɩ́ naasɛ sɛ́sɛ́, ɩ báá tóŋ nɛ́ŋ." 9 Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ sɩɛ́ bʋl Zeezi rí bʋlɛ́: "Nyuutɩna, rʋʋ ká ɛ́, ɩ sɩ́ŋ naasɛ dʋŋɔ sɛ́sʋ́, sɛ́sɩ́ŋ nɛ́ŋsa rɩ́rɩ́ŋ nyúú má." 10 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Nɛrɔ ná há fó nyii, ʋ tɛŋ wéró, ʋ báá wɩ nyii fóé ja. Ʋ naasɛ dʋŋɔ sɛsɛ́ nɛ́ káánɛ́, ká rʋ́ʋ́ wuu lɛ pɩ́rɩ́tɛ́tɛ́. Ɩ́ lɩ́ɔ́ pɩ́rɩ́tɛ́tɛ́, ɩ́ wuu rá taŋa." 11 Zeezi fa ʋ́ʋ̃́ kaapáárɔ; ɛ́ nɛ́ tɛ ʋ sɛ́: "Ɩ́ wuu rá wɩ lɩ́ɛ́ pɩ́rɩ́tɛ́tɛ́." 12 Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́sɩ́wɔ́ wuu naasɛ tenni, a pɔ́ʋ́ gɛnnɛ su, a baa mʋ́ ké ɓɩdííli dɩdíí. Ká sɩɛ́ bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́: "Tʋtʋmɩ́ né ŋ há píé tʋ́mɩ́wa mɛ́, ɩ́ ʋ́ʋ̃́ mʋ́l rɛ́? 13 Ɩ́ keníŋ aá yɩ́rɛ Karmɩ"ana, arɩ́ Nyuutɩna, ɛ́ ká taŋá rɛ́, ŋ ɓɩɛ́na ká ɛ́ nɛ́. 14 Rɩŋ ká Nyuutɩna rɩ́ Karmɩ"ana, ká sɛ́sɩ́wa naasɛ, ʋ mɔhɔ̃́ rɩ́ɩ́wa má sɛsɛ náŋá naasɛ rɛ́. 15 Ʋ ká makɛ́ rɛ́, ŋ makɛ pɛ́ɩ́wa, rɩ́ɩ́wa a anɛ ŋ há á ɛ́, ɩ́ mɛ́. 16 Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa: tʋtʋnnɔ wʋ́ʋ́ nyúútɩ́na kɛ, nɩtʋmɩ́ má wɩ nɛ́ŋ ná há tʋ́mʋ́ kɛ. 17 Rɩɩ́wa nɛ́ ɛ̃ wɩ́ɛ́ nyáŋ, aá ɔ́wɔ́ tɩɩ, ɩ́ sɩɛnnɛ sɩ́ tɔrɛ. 18 "Ŋ wɩ́ɩ́wa wuu níí makɛ, ŋ ɩ́ŋ nɩtʋɔsɛ́ rɛ́; ʋ taŋa mɔhɔ̃́, rɩ́ wɩ́ɩ́ ná ɓa há pʋ́ŋsɛ́ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ, nʋɔ sú. Ɓa sɛ́: 'Ŋ rɩ́ nɛrɔ ná há tʋ́mɛ́ aá dí, ʋ nɛ́ bɩ́rɛ́ cɩ́nɩ́ŋ mɛ́.' 19 "Wɩ́ɩ́ rɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, ká rʋ́ʋ́ kúko, a makɛ rʋʋ kúó peri, rɩ́ɩ́wa laa dí rɩŋ káŋ há sɛ́ rɩ́ŋ ká nɛrɔ ná nɛ́. 20 Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, nɛrɔ ná wuu há keníŋ nɩtʋmɩ́ wérí, ŋ nɛ́ tɩ́na ka ɛ́; ká nɛrɔ ná há keníŋ wérí, nɛ́ŋ ná há tʋ́mɩ́ŋ nɛ́ tɩ́na ka ɛ́." 21 Zeezi bʋ́l ɛ́ ko tenni rʋʋ sɩɛrʋ víŋsó, ɛ́ nɛ́ ʋ caasɛ bʋlɛ́: "Taŋá wuu, ɩ́ sɩɛrʋ nɔ́ŋɔ sɩ́ kánɩ́ŋ pá." 22 Ʋ karmɩbɛlɛ sɩɛ́ gʋɔrɛ aá bel náŋá sɩ́ɛ́ mɛ́, ɓa wɩ nɛ́ŋ ná ʋ háá makɛ́ ɛ̃. 23 Zeezi karmɩbio oro, ʋ ná ʋ há có, fa kénú laka. 24 Ɛ́ nɛ́ Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ lɔ́kʋ́, a bʋlʋ́ bɔsɛ Zeezi ná, áŋ rɛ́, ʋ mɩ́makɛ. 25 Ɛ́ karmɩbio tuu zɩ́ Zeezi a bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Nyuutɩna, áŋ rɛ́?" 26 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ŋ háá coki dɩpɛ́ŋ rɩ́ɩ́ yu dɩsɛ, rɩ́ɩ́ píí pá nɛ́ŋ ná, ʋ tɩ́na nɛ́." Ká coki dɩpɛ́ŋ yu, a pii pá Sɩmɔŋ bio Zɩdaasɛ há lɛ́ Isikariyo. 27 Zɩdaasɛ há lá dɩpɛ́ŋ ná, Sɩtaanɛ zʋ́ʋ́ sɩɛrʋ. Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́: "Ɩ háá á rɩ́ɩ́ ɔ́ʋ́ ná, a kɩ́kɛ́lɛ́." 28 Nɩɛ ná wuu há ké ráŋ aá dí ɓɩdííle, wɩ wɩ́ɩ́ ná há tɛ ʋ bʋl ɛ́ pɔ́ʋ́ ɛ̃. 29 Zɩdaasɛ nɛ́ há kéŋwó meéwíé kotokó, náŋa bɩ́ɩ́nɔ́ rɩ Zeezi sʋ́ʋ́ mʋ́ yɔwɛ onni ná há káánɛ́ rɩ́wɔ́ kaa dí cana nɛ́, ɛ́ rá má rʋ́ʋ́ ka óŋ rí lɩɩ pá summe. 30 Zɩdaasɛ há lá dɩpɛ́yuulí ná, ʋ mʋ́ɔ́ lɛ kɩ́kɛ́lɛ́. Rɩ tɔ́ɔ́ bíró. 31 Zɩdaasɛ há lɩ́ɛ́, ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Mʋ́l néé mí, nɩɛ sɩ́ ná Nɩbiino Bio píŋ, a tɩ́ŋʋ́ mɛ́ ná Wɩɩsɛ má píŋ. 32 Rɩ Nɩbiino Bio sɩɛ́ á rʋ́ʋ́ makɛ Wɩɩsɛ píŋ, Wɩɩsɛ má sɩ́ makɛ Nɩbiino Bio píŋ. Wɩɩsɛ sɩɛ́ sɩ́ makɛ Nɩbiino Bio mʋ́l néé mí. 33 "Ŋ bɛ́lɛ́, ŋ báá to nɩdáánɛ́ ɩ́ sɩɛrʋ. Ɩ́ sɩ́ ko jáŋ, amá ʋ ná ŋ há bʋ́lɛ́ pá Zuwifiwa, ʋ nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa má mʋ́l néé mí: Ɩ́ wɩ́ŋ háá mʋ́ ráŋ ná wuó mʋ́. 34 "Wɩ́fɛ́lʋ́ rɛ́ ŋ máŋsɛ pɛ́ɩ́wa: ɩ́ cólli náŋá; anɛ ŋ há cóíwa ɛ́, ɩ́ má cólli náŋá ɛ́. 35 Rɩɩ́wa nɛ́ có náŋá, ɛ́ nɛ́ rɩ́ nɩɛ zɩŋ rɩ́ɩ́wa ɓɩɛ́na káŋ karmɩbɛlɛ." 36 Ɛ́ nɛ́ Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ bɔsɛ Zeezi bʋlɛ́: "Nyuutɩna, nɛɛ́ rɛ́ ɩ mʋ́mʋ́?" Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ háá mʋ́ ráŋ ná, ɩ wɩ́ŋ mɛ́ wuó tɩŋ, mʋ́l néé mí, amá rɩ mʋɔ́ nɛ́ pɛ́ɛ́, ɩ sɩ́ tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́." 37 Pɩɛrɛ sɩɛ́ bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Nyuutɩna, beé rí tɛ́ ɩ sɛ́ rɩ́ŋ wɩ́ɩ́ mɛ́ wuó tɩŋ mʋ́l néé mí? Ŋ sɩ́ saŋ sʋʋ ɩ wɩ́ɛ́." 38 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ɩ sɩ́ wólli saŋ sʋʋ ŋ wɩ́ɛ́? Ná, taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́, zíɓelo waá a rʋ́ʋ́ kúóli, ká rɩ́ɩ́ báásɛ a bʋlɩ́ wɩ́ŋ ɛ̃, naasɩ́ botoro."

14

1 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ɩ́ sɩ́ ló rɩ́ɩ́wa sɩɛnnɛ viŋsi. Ɩ́ la Wɩɩsɛ dí, a láŋ má dí. 2 Ŋ Ana jaa mɛ́, dɩkéŋsi káŋ ráŋ. Rɩ ɛ́ rá nɛ́, nyɛ mɛ́ ŋ fa bʋ́lʋ́ pɛ́ɩ́wa. Ŋ sɩ́ mʋ́ bɩrmɛ dɩhɩ̃́ bílíwa mɛ́. 3 Rɩŋ nɛ́ sɩɛ́ mʋ́ɛ́ bɩrmɛ dɩhɩ̃́ tenni, ŋ sɩ́ ko kɛ́sɩ́wa tɩ́ŋɩ́ŋ tɩɩ mɛ́, a makɛ ráá wuu mʋ́ mɩ́ŋ dɩbalá. 4 Ɩ́ ɩ́ŋ háá já rɩ́ŋ mʋ́ ráŋ ná rɛ́, a zímʋ́ ŋmɛ́nɔ má." 5 Ɛ́ nɛ́ Toma bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Nyuutɩna, á wɩ́ɩ́ háá mʋ́ ráŋ ná ɛ̃; á sɩɛ́ a ɛrɛ́ káá zɩŋ ráŋ ŋmɛ́nɔ?" 6 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ŋ nɛ́ ká ŋmɛ́nɔ, ŋ nɛ́ ká taŋá, ŋ nɛ́ ká mɩɩsɛ. Nɛ́ŋ wɩ́ŋ Ana rɩ́ wuó mʋ́, rʋʋ wɩ́ŋ tɩ́ŋɛ́. 7 Rɩɩ́wa ɩ́ŋ, ɩ́ sɩ́ zɩ́mɩ́ŋ Ana má. A kaa pɔ́ nyɛ mɛ́, ɩ́ ʋ́ʋ̃́ rɛ́, a nóú má." 8 Ɛ́ nɛ́ Filipi sɛ́: "Nyuutɩna, mákɩ́ Ana párá, á wɩ́jaalɩ́ wuu ní ɛ́." 9 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Ŋ dáánɩ́wa sɩɛrʋ mɔ nyɛ, ká ɩ ha wɩ́ŋ ɛ̃? Filipi! Nɛrɔ ná wuu há náŋ, ʋ náŋ Ana má rɛ́; ká beé sɩɛ́ ɩ sɛ́ rɩ́ŋ mákɩ́ŋ Ana pɛ́ɩ́wa? 10 Ɩ wɩ lɛ́ɛ́ dí rɩŋ rɩ́rɩ́ŋ Ana ká óŋ balá ɓó? Wɩ́ɛ́ ná ŋ há bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́wa, ɓa wɩ́ŋ tɩɩ lɩ́ɛ́; ŋ Ana ná ŋ rɩ́rʋ́ há ká óŋ balá, ʋ nɩ́ɩ́ tʋ́mʋ́ tʋtʋmɛ́. 11 Ɩ́ laa dí, ŋ rɩ́rɩ́ŋ Ana ká óŋ balá; rɩɩ́wa waá láá dí má, ɩ́ tɩ́ŋɩ́ŋ wɩ́"állɛ ná wɩ́ɛ́ laa dí. 12 Taŋá taŋá wuu ní ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa, nɛrɔ ná há láŋ dí, ʋ má sɩ́ wólli tʋŋ tʋtʋmɛ́ ná ŋ háá tʋmɛ́. Ʋ tɩ́na sɩ́ tʋŋ kɩ́llɩ́ŋ má tɩɩ, bee wɩ́ɛ́ ŋ é bɩ́rɔ́ aá mʋ́ŋ Ana rɩ́ nɛ́. 13 Ká rɩɩ́wa sʋ́l óŋ wuu ŋ yɩr mɛ́, ŋ sɩ́ ɔ́ʋ́ pɛ́ɩ́wa, a tɩŋ ɛ́ mɛ́ mákɩ́ŋ Ana píŋ pá nɩɛ. 14 Rɩɩ́wa sʋ́l óŋ wuu ŋ yɩr mɛ́, ŋ sɩ́ aa pɛ́ɩ́wa." 15 Ká Zeezi baa bʋlɛ́: "Rɩɩ́wa cóŋ, ɩ́ tɩ́ŋɩ́ŋ wɩ́makɛ́. 16 Ŋ sɩ́ sʋ́lɩ́ŋ Ana, rʋ́ʋ́ lo rʋ́ʋ́ Sabɩɩna ko zʋʋ mɩ́nɩ́wa sɩɛnnɛ, tɛ́ŋ wuu mí, a a nɛrɔ ná háá pɛ́ɩ́wa mɛ́. 17 Taŋá Sabɩɩna ná, dúníé nɩɛ há wʋ́ʋ́ wuo saŋ aá pɔ́wɔ́ tɩɩ, bee wɩ́ɛ́ ɓa wʋ́ʋ́ wuó ná, ɓa wʋ́ʋ́ ɛ̃. Amá ɩ́ é ʋ́ʋ̃́, ɩ́ rɩ́rʋ́ nɛ́ mɩŋ náŋá mɛ́, ʋ zʋʋ mɩ́nɩ́wa sɩɛnnɛ. 18 "Ŋ wɩ́ɩ́waá píí tá, rɩ́ɩ́wa nɛ bisíŋsí; ŋ sɩ́ bɩrkóíwa rɩ́. 19 Ʋ káánɛ mʋ́ɔ́, ká rɩ́ dúníé nɩɛ sɩ́ŋ ná, amá ɩ́ é sɩ́ náŋ, bee wɩ́ɛ́ ŋ wómmó, ká ɩ́ má sɩ́ a nɩwómmé. 20 Ɛ́ tápʋl sɩɛ́, ɩ́ sɩ́ zɩŋ, rɩ́ŋ rɩ́rɩ́ŋ Ana ká balá; a zɩŋ rɩ́ŋ rɩ́rɩ́wa má ká óŋ balá. 21 "Nɛrɔ ná há cóŋ ní ká nɛrɔ ná há sáŋɩ́ŋ wɩ́máŋsɛ pɔ́ʋ́ tɩɩ, aá tɩ́ŋwɔ́. Ŋ Ana sɩ́ cóllú tɩ́na; ŋ má sɩ́ cólli tɩ́na, a mákɩ́ŋ tɩɩ pɔ́ʋ́." 22 Ɛ́ nɛ́ Ziidi, Zɩdaasɛ ná há lɛ́ Isikariyo rá, ʋ bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Nyuutɩna, beé rí ɩ jɩ́ja rɩ́ɩ́ mákɩ́ tɩɩ párá é, ká tá dúníé nɩɛ?" 23 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Rɩ nɛrɔ cóŋ, ʋ sɩ́ tɩ́ŋɩ́ŋ nʋɔ wɩ́ɛ́. Ŋ Ana sɩɛ́ sɩ́ cóllú, ká rɩ́ŋ rɩ́rɩ́ŋ Ana wuu ko tɩ́na rɩ́, a mɩ́nʋ́ mɛ́. 24 Nɛrɔ ná há wɩ́ŋ có, ʋ wɩ sáŋɛ́ aá tɩ́ŋɩ́ŋ nʋɔ wɩ́ɛ́. Wɩ́ɛ́ nyáŋ ŋ há bʋ́lɛ́ aá pɛ́ɩ́wa, ɓa tóŋ tɩɩ sɩɛrʋ wɩ́ɛ́, ŋ Ana ná há tʋ́mɩ́ŋ, ʋ wɩ́bʋlɛ́ nɛ́. 25 "Ŋ ha há mɩ́nɩ́wa laka nɛ́ tɛ, ŋ bʋl wɩ́ɛ́ nyáŋ aá pɛ́ɩ́wa. 26 Ŋ Ana sɩ́ tɩ́ŋɩ́ŋ wɩ́ɛ́ tʋ́mʋ́ Sabɩɩna ɩ́ rɩ́, rʋ́ʋ́ ko pɛ́ɩ́wa mɛ́. Ʋ nɩ́ɩ́ kóó máŋsɛ wɩ́ɛ́ wuu rɩ́ɩ́ pɛ́ɩ́wa, káá líísíwa, arɩ́ wɩ́ɛ́ ná wuu ŋ há bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́wa. 27 "Ŋ tá tɛŋfɩ́ɛ́l pɛ́ɩ́wa. Ŋ tɛŋfɩ́ɛ́l nɛ́ ŋ pi aá pɛ́ɩ́wa. Ŋ sɩɛ́ wɩ píé aá pɛ́ɩ́wa, anɛ dúníé nɩɛ háá pá ɛ́. Ɩ́ sɩ́ ló rɩ́ɩ́wa sɩɛnnɛ zɔkɛ, ɩ́ sɩ́ ló rí héwíŋ má kánɩ́wa. 28 Ɩ́ nɩ́ɔ́ ŋ sɛ́ rɩ́ŋ sɩ́ col, ká bɩrko. Rɩɩ́wa cóŋ, ɩ́ jɩ́jʋɔsɛ, ɩ́ há ɩ́ɔ̃́ rɩ́ŋ mʋ́ŋ Ana rɩ́ nɛ́; ŋ Ana sɩɛ́ kɩ́ŋ. 29 Ŋ lá sɩ́ɛ́ bʋl aá pɛ́ɩ́wa rɛ́, ká rɩ́ ɛ́ wɩ́ɛ́ kúko, a makɛ rɩ ɓa kúó, rɩ́ɩ́wa laa dí. 30 Ŋ báá waá a rɩ́ŋ bʋl wɩ́ɛ́ ɓɩkáná ɩ́ rɩ́, bee wɩ́ɛ́ dúníé né kuóro kó rí. Ʋ taŋa wɩ́ŋ tʋ́ŋ kené, 31 ɛ́ taŋa ká rɩ́ dúníé nɩɛ zɩŋ rɩ́ŋ cóŋ Ana nɛ́, ɛ́ nɛ́ ŋ ɩ́"a wɩ́ɩ́ ná wuu, ʋ há sɛ́ rɩ́ŋ a. Ɩ́ isi, ráá col dɩhuó!

15

1 "Ŋ nɛ́ ká víínyi tuu, ŋ Ana nɛ́ ká víínyi bíbello. 2 Híle ná wuu há cɔ́ŋ mɛ́, ká waá nɔŋ, ʋʋ́ ɓá tá nɛ́, ká ɓérú ná háá nɔnɛ́, a makɛ rʋ́ʋ́ ɔsɛ nɔŋ kɩ́ŋkáŋ. 3 Wɩ́ɛ́ ná ŋ há bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́wa, ɓa ɔ́sɩ́wa rɛ́ wáárɛ, ɩ́ a wérí. 4 Ɩ́ sɩɛ́ cɔ́ŋ mɛ́, anɛ ŋ há cɔ́ɩ́wa mɛ́ ɛ́. Tuu híle dʋŋɔ há wɩ nɔnɔ wuó nɔŋ, rʋʋ nɛ́ wɩ tuu mʋ́kur mí cɔ́ɛ́ ɛ́, ɩ́ má wɩ tʋtʋ́ŋwérí wuó tʋŋ, rɩɩ́wa nɛ́ wɩ́ŋ mɛ́ cɔ́ɛ́. 5 "Ŋ nɛ́ ká tuu mʋ́kur, ɩ́ ká tuu hílli ní. Nɛrɔ ná há cɔ́ŋ mɛ́, káŋ má cɔ́ tɩ́na mɛ́, ʋ sɩ́ a wɩ́were kɩ́ŋkáŋ; rɩŋ wɩ́ɩ́wa mɛ́ pɛ́ɛ́, ɩ́ wɩ wɩ́ɩ́ wuu wuó a. 6 Nɛrɔ ná wuu há wɩ́ŋ mɛ́ cɔ́ɛ́, ɓa sɩ́ yóú tá pʋmmɔ, rʋ́ʋ́ hɩl, anɛ tuu hílli ɓa há cónné tá, ɓa hɩl, ɓa paa hé níŋ mí, ɓa dí mʋ́ɔ́lɛ. 7 Rɩɩ́wa nɛ́ cɔ́ŋ mɛ́, a lo rɩ́ŋ wɩ́bʋlɛ ná mɩ́nɩ́wa sɩɛnnɛ, omo ná wuu ɩ́ háá jɛɛ́, ɩ́ sʋl, ɩ́ sɩ́ ná. 8 Rɩɩ́wa tʋ́ŋ tʋtʋ́ŋwere kɩ́ŋkáŋ, rɩ́wɔ́ ná rɩɩ́wa káŋ karmɩbɛ́lɛ́, ɛ́ nɛ́ rɩ́ɩ́wa píŋsíŋ Ana má, nɩɛ sɩ́ɛ́ mɛ́. 9 "Ŋ Ana há cóŋ ɛ́, ŋ má cóíwa ɛ́ nɛ́. Ɛ́ wɩ́ɛ́, ɩ́ cɔ́ŋ mɛ́, a mɩ́nɩ́ŋ cólle sɩɛrʋ wuu. 10 Rɩɩ́wa nɛ́ sáŋɩ́ŋ nʋɔ wɩ́ɛ́, ɩ́ sɩ́ mɩ́nɩ́ŋ cólle sɩɛrʋ, anɛ ŋ há cɔ́ŋ Ana mɛ́ a mɩ́nʋ́ cólle sɩɛrʋ ɛ́. 11 "Ŋ bʋ́l wɩ́ɛ́ nyáŋ wuu pɛ́ɩ́wa, aá ja rɩ́ŋ satɔrɔ́ nɛ́ súíwa, rɩ́ɩ́wa sɩɛnnɛ tɔrɛ wérí. 12 Ɩ́ ná wɩ́ɩ́ ná ŋ há có rɩ́ɩ́wa a: ɩ́ cólli náŋá, anɛ ŋ há cóíwa nyɛ. 13 Cólle báá toó, a kɩ́llɛ nɛrɔ há cóú naŋnɔ́ŋsɛ, a yóú mɩɩsɛ tá ɓa wɩ́ɛ́. 14 Rɩɩ́wa nɛ́ sáŋɛ́ aá a wɩ́ɛ́ ná ŋ há sɩ́ɩ́wa a, ɩ́ káŋ naŋnɔ́ŋsɛ nɛ́. 15 Ŋ báá wɩ́ɩ́waá káá yɩ́rɛ tʋtʋnna, bee wɩ́ɛ́ tʋtʋnnɔ wʋ́ʋ́ nyúútɩ́na háá ɔ́ʋ́ ná ɛ̃. Ŋ keníwa aá yɩ́rɛ naŋnɔ́ŋsɛ, bee wɩ́ɛ́ ŋ Ana há máŋsɛ wɩ́ɛ́ ná páŋ, ŋ má mákwɔ́ wuu ní pɛ́ɩ́wa. 16 Ɩ́ ra wɩ́ŋ lɩ́sɛ́; ŋ é ní lɩ́sɩ́wa, a tʋ́mɩ́wa rɩ́ɩ́wa mʋ́ tʋŋ tʋtʋ́ŋwere; tʋtʋ́ŋwere ná háá dáánɛ, a makɛ rɩɩ́wa keníŋ yɩr sʋl óŋ wuu, ŋ Ana rɩ́, rʋ́ʋ́ pɛ́ɩ́wa. 17 Ŋ há sɩ́ɩ́wa ɔ́ʋ́ ná nɛ́ ká: ɩ́ cólli náŋá. 18 "Rɩ dúníé nɩɛ bɛ́rɩ́wa, ɩ́ zɩŋ rɩ́ ɓa lá sɩ́ɛ́ bɛ́rɩ́ŋ é ní. 19 Rɩ dúníé nɩɛ nɛ́ fa tɩ́ɩ́wa, ɓa fa sɩ́ cóllíwa. Amá ŋ pɔ́sɩ́wa lɩ́sɛ dúníé nɩɛ mɛ́, ɓa ra báá wɩ́ɩ́wa tɛ. Ɛ́ nɛ́ tɛ, ɓa bɛ́rɩ́wa. 20 Ŋ há lá sɩ́ɛ́ bʋ́lʋ́ ná pɛ́ɩ́wa bʋlɛ́: 'Tʋtʋ́nnʋ́ wuu wʋ́ʋ́ nyúútɩ́na kɛ.' Ɩ́ púú a líísíwa tɩɩ. Ɓa ɔ́ɔ́ ŋ ná wɩɩla, ɓa sɩ́ a rɩ́ɩ́wa má ná wɩɩla; rɩ ɓa fa sáŋɩ́ŋ wɩ́bʋlɛ́ rɛ́, ɓa sɩ́ sáŋɩ́wa má ɓɩɛ. 21 Ŋ wɩ́ɛ́ nɛ́, ɓaá a rɩ́wɔ́ pi ɛ́ wɩ́ɛ́ ɛ́ɩ́wa mɛ́, bee wɩ́ɛ́ ɓa wɩ nɛrɔ ná há tʋ́mɩ́ŋ ɛ̃. 22 Rɩŋ fa wɩ kúé rɩ́ɩ́ máŋsɛ wɩ́ɛ́ rɩ́ɩ́ pɔ́wɔ́ rɛ́, ɓa wɩ́bɔmɔ taalɛ́ wuu fa tówó nyúú. Mʋ́l néé mí sɩɛ́, ɓa wɩ wuó bʋlɛ́ ɓa wɩ wɩ́ɩ́ zɔ́kɛ́. 23 Nɛrɔ ná há bɛ́rɩ́ŋ, ʋ tɩ́na bɛ́rɩ́ŋ Ana má rɛ́. 24 Ŋ á wɩ́ɛ́ ɓa sɩ́ɛ́ ná; wɩ́ɛ́ ná nɛ́ŋ wuu ha há wʋ́ɔ́ ɛ́ɛ́ ná. Rɩ ɛ́ rá nɛ́, ɓa fa wɩ wɩ́bɔ́ŋ wuu kené. Amá ɓa náŋ wɩ́"állɛ wuu ní, ká ha bɛ́rɩ́ŋ, ŋ rɩ́rɩ́ŋ Ana wuu. 25 Wɩɩsɛ kíŋse kɛnɔ sɩɛrʋ, ɓa pʋ́ŋsɛ wɩ́ɩ́ né ráŋ, ʋ mɔhɔ̃́ rɩ́ ɛ́ wɩ́ɩ́ nʋɔ sú. Ɓa pʋ́ŋsɔ́ bʋlɛ́: 'Ɓa bɛ́rɩ́ŋ yɔ́ɔ́.' 26 "Pɩ́pɛ́ɛ́rɔ sɩ́ ko. Ʋ nɛ́ ká Wɩɩsɛ Sabɩɩna ná há kéŋ taŋá. Ŋ sɩ́ lɔ́ʋ́ ŋ Ana rɩ́, a tʋ́mʋ́ ɩ́ rɩ́, rʋ́ʋ́ ko bʋ́lɩ́ŋ wɩ́ɛ́ pɛ́ɩ́wa. 27 Ɩ́ má sɩ́ bʋ́lɩ́ŋ wɩ́ɛ́ pá nɩɛ, bee wɩ́ɛ́ ŋ há kúé púlíŋ wɩ́ɛ́ tíé nyúú rɛɛ́, ŋ rɩ́rɩ́wa é ní mɩŋ náŋá mɛ́.

16

1 "Ŋ bʋ́l nyɛ aá pɛ́ɩ́wa, a makɛ rɩ́ɩ́wa ka géŋgéŋ ní. 2 Ɓa sɩ́ kíríwa lɩ́sɛ Zuwifiwa cémejɩɩsɛ mɛ́. Tɛ́ŋ nɔ́ŋɔ mɛ́, nɩɛ sɩ́ ɓʋ́ʋ́sɩ́wa, ká bɩɩnɛ rɩ ɓa tʋ́mɔ́ aá pá Wɩɩsɛ nɛ́ ɛ́. 3 Ɓa sɩ́ ko a ɛ́ wɩ́ɛ́ wuu, a tɩŋ ɓa há wɩ́ŋ ɛ̃, a wɩ́ŋ Ana má ɛ̃ nɛ́. 4 Ŋ sɩɛ́ bʋ́l nyɛ aá pɛ́ɩ́wa, a makɛ rɩ ɓa kúó pi ɛ́ aá tʋ́mɩ́wa mɛ́, rɩ́ɩ́wa zɩŋ rɩ́ŋ lá sɩ́ɛ́ bʋ́lʋ́ pɛ́ɩ́wa rɛ́. Ŋ há mɩ́nɩ́wa sɩɛrʋ nɛ́ tɛ, ŋ wɩ nyɛ bʋ́lɛ́ pɛ́ɩ́wa, púle mí. 5 "Ŋ bɩ́rɔ́ aá mʋ́ nɛrɔ ná há tʋ́mɩ́ŋ dɩhɩ̃́ nɛ́ mʋ́l néé mí, ká ɩ́ oro ha wɩ́ŋ bɔ́sɛ́ bʋlɛ́: 'Ɩɩ́ mʋ́ nɛɛ́ rɛ́?' 6 Ŋ há bʋ́l wɩ́ɛ́ ná pɛ́ɩ́wa nɛ́ ɩ́ sɩɛnnɛ zɔkɛ. 7 Ɩ́ sɩɛ́ lo rɩ́ŋ bʋl taŋá pɛ́ɩ́wa: rɩŋ cóló níí ɔ́sɩ́wa. Rɩŋ nɛ́ wɩ cólé, Wɩɩsɛ Sabɩɩna ná háá á rʋ́ʋ́ sáŋɩ́wa mɛ́, wɩ́ɩ́wa rɩ́ ko. Amá rɩŋ nɛ́ cólé, ŋ sɩ́ a rʋ́ʋ́ ko. 8 Rʋʋ nɛ́ sɩɛ́ kúé, ʋ sɩ́ a rɩ́ dúníé nɩbííne zɩŋ, rɩ́ ɓa yéŋŋó arɩ́ ɛ́ há ká wɩ́bɔmɔ ɛɛ mɛ́, a yéŋŋi ɛ́ há ká tékétéké ɛɛ mɛ́, a yéŋŋi ɛ́ há ká Wɩɩsɛ sarɩ́ya díí mí. 9 Ɓa yéŋŋó wɩ́bɔmɔ ɛɛ mɛ́, bee wɩ́ɛ́ ɓa wɩ́ŋ wɩ́ɛ́ lɛ́ɛ́ dí. 10 A yéŋŋi tékétéké ɛɛ mɛ́, bee wɩ́ɛ́ ŋŋ́ mʋ́ŋ Ana rɩ́ nɛ́, ká rɩ́ɩ́wa báá sɩ́ŋ ná; 11 ɓa yéŋŋó Wɩɩsɛ sarɩ́ya má díí wɩ́ɛ́ mɛ́, bee wɩ́ɛ́ ʋ záŋɔ́ dí dúníé né kuóro sarɩ́ya rɛ́. 12 "Wɩ́ɛ́ ha káŋ, ŋ ka rɩ́ŋ bʋl pɛ́ɩ́wa, ɩ́ taŋa wʋ́ɔ́ wuó nɛ mʋ́l néé mí. 13 Rɩ Wɩɩsɛ Sabɩɩna ná há kéŋ taŋá nɛ́ sɩɛ́ kúé, ʋ sɩ́ máŋsɛ taŋá wuu pɛ́ɩ́wa. Ʋ waá a rʋ́ʋ́ bʋ́lʋ́ tɩɩ nyúú wɩ́ɛ́, ʋ há nɛ́ wɩ́ɛ́ ná ŋ Ana nʋɔ mɛ́ nɛ́, ʋʋ́ a rʋ́ʋ́ pii bʋl pɛ́ɩ́wa, ká máŋsɛ wɩ́ɛ́ ná háá kúé má pɛ́ɩ́wa. 14 Ʋ sɩ́ láŋ wɩ́ɛ́ bʋl pɛ́ɩ́wa, a píŋsíŋ wérí. 15 Omo ná wuu há káŋ Ana óŋ, ʋ káŋ má omo ní. Ɛ́ nɛ́ tɛ, ŋ sʋ́ʋ́ Sabɩɩna ná sɩ́ láŋ wɩ́ɛ́ ʋ rɩ́, a kaa ko bʋl pɛ́ɩ́wa. 16 "Ʋ káánɛ mʋɔ́, ká rɩ́ɩ́wa báá sɩ́ŋ ná, ká rɩ́ mʋɔ́ pɛ́, rɩ́ɩ́wa baa náŋ." 17 Ɛ́ nɛ́ Zeezi karmɩbɛlɛ ná náŋa sɩɛ́ cɩ́ áá bɔsɛ náŋá bʋlɛ́: "Ʋ wɩ́bʋlɩ́ né mʋ́l nɛ́ beé rí? Ʋ káánɛ mʋɔ́, ká rɩ́ɩ́wa báá sɩ́ŋ ná, ká rɩ́ mʋɔ́ pɛ́, rɩ́ɩ́wa baa náŋ, ká baa bʋlʋ́ mʋ́ʋ́ Ana rɩ́ má nɛ́. 18 Ʋ káánɛ mʋɔ́ ná ʋ háá bʋlɛ́, ʋ mʋ́l nɛ́ beé rí? Á wʋ́ʋ́ mʋ́l nɩ́ɛ́." 19 Zeezi zɩŋ rɩ́ ɓaá já rɩ́wɔ́ ko bɔ́sʋ́, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ŋ bʋ́lɔ́ pɛ́ɩ́wa bʋlɛ́: 'Ʋ káánɛ mʋɔ́, ká rɩ́ɩ́wa báá sɩ́ŋ ná, ká rɩ́ mʋɔ́ pɛ́, rɩ́ɩ́wa baa náŋ.' Ɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́ ɩ́ kaá bɔsɛ náŋá? 20 Óó! Wɩ́taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa: ɩ́ sɩ́ wi aá hiĩni, ká rɩ́ dúníé nɩɛ jɩ́jʋɔsɛ; ɩ́ sɩɛnnɛ sɩ́ zɔkɛ, amá taŋa, ɩ́ sazɔkɔ́ ná sɩ́ ko bɩrmɛ satɔrɔ́. 21 Háálɔ luoru háá ko aá wɛ, ʋ jɩ́ja rʋ́ʋ́ lʋl, ʋʋ́ ná wɩɩla wérí, ʋ sɩɛrʋ wuu zɔkɛ. Ká rʋʋ kúó lʋl tenni, ʋ sʋ́llʋ́ wɩɩla ná wɩ́ɛ́. Ʋ sɩɛrʋ wuu níí tɔrɛ, nɩbííno há kó dúníé wɩ́ɛ́. 22 Ʋ sɩɛ́ nɩhɩ̃́ ɛ́ nɛ́, ɩ́ má rɩ́. Mʋ́l néé mí, ɩ́ sɩɛrʋ wuu ní zɔ́kɛ́. Amá ŋ sɩ́ bɩrkóíwa rɩ́, rɩ́ɩ́wa sɩɛnnɛ tɔrɛ, ká rɩ́ nɛ́ŋ wuu báá sɩ́ wóllí a rɩ́ɩ́wa sɩɛnnɛ zɔkɛ. 23 "Rɩ ɛ́ tɔ́ɔ́ nɛ́ kúé pʋl, ɩ́ báá wɩ wɩ́ɩ́ wuu wɩ́ɛ́ píí bɔ́sɩ́ŋ. Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́wa: ŋ Ana sɩ́ pɛ́ɩ́wa omo ná wuu, ɩ́ háá sʋ́lʋ́ rɩ́, ŋ yɩr mɛ́. 24 A kaa ko aá lɛ zaa wuu, ɩ́ ha wɩ óŋ sʋ́lɛ́ ná, ŋ yɩr mɛ́. Ɩ́ sʋl, ʋ sɩ́ pɛ́ɩ́wa, a makɛ rɩ́ɩ́wa satɔrɔ́ cesi. 25 "Ŋ pí wɩ́ɛ́ nyáŋ wuu sʋ́ɔ́lɛ nɛ́ pɛ́ɩ́wa. Amá tɛ́ŋ nɔ́ŋɔ mɛ́, ŋ báá wɩ sɩ́ŋsʋ́ɔ́la káá bʋ́lɩ́wa rɩ́, káá dé cáásɩ́ bʋ́lɩ́ŋ Ana wɩ́ɛ́, nyaamɩ́ rɩ́ɩ́ pɛ́ɩ́wa. 26 Rɩ ɛ́ tɔ́ɔ́ nɛ́ kúé pʋl, ɩ́ tɩɩ sɩ́ sʋ́lɩ́wa oŋjaalɛ́, ŋ Ana rɩ́, ŋ yɩr mɛ́; ŋ wɩ sɛ́ rɩ́ŋ nɩ́ɩ́ láá sʋ́l pɛ́ɩ́wa, 27 ŋ Ana má tɩɩ cóíwa rɛ́. Ɩ́ sɩɛ́ há cóŋ a laa dí, rɩŋ lɛ́ Wɩɩsɛ rɩ́ nɛ́ ko, ɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́ tɛ, ʋ cóllíwa. 28 Ŋ lɩ́ŋ Ana rɩ́ nɛ́ a ko tuwi dúníé. Mʋ́l néé mí sɩɛ́, ŋ báá lɛ́ dúníé mí ní, a bɩrɛ aá mʋ́ŋ Ana rɩ́." 29 Ɛ́ nɛ́ ʋ karmɩbɛlɛ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ sɩ́sɛ́nyɛ́ bʋ́l wɩ́ɛ́ nyaamɩ́ aá párá, ká báá waá sʋ́ɔ́lɛ. 30 Mʋ́l néé mí, á ɩ́ɔ̃́ rɩ́ɩ́ ɛ̃ wɩ́ɩ́ wuu ní, ká báá wɩ có rɩ ɓa pí wɩ́ɛ́ bɔ́sɩ́. Ɛ́ wɩ́ɛ́ nɛ́ tɛ, á laa dí, rɩɩ lɛ́ Wɩɩsɛ rɩ́ nɛ́." 31 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ sɩ́sɛ́nyɛ lɔ́ɔ́ dí rí? 32 Aã, tɛ́ŋ oro sɩɛ́ sɩ́ ko, ʋ kúó má tɩɩ rɛ́, rɩ́ɩ́wa pɩsɛ, a zʋʋ mɩ́nɩ́wa jɩɩsɛ mɛ́, ká táŋ dʋŋɔ. Ŋ sɩɛ́ tóŋ dʋŋɔ, ŋ Ana mɩ́nɩ́ŋ har. 33 "Ŋ bʋ́l wɩ́ɛ́ nyáŋ wuu pɛ́ɩ́wa, a makɛ rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l mɩ́nɩ́ŋ rɩ́rɩ́wa pɛ́kɛ nɛ́. Ɩ́ sɩ́ ná wɩɩla dúníé né sɩɛrʋ. Amá ɩ́ sɩ́ ló rɩ́ ɛ́ yʋ́ɔ́rɩ́wa tɛŋ, ŋ yóó dí dúníé."

17

1 Zeezi há bʋ́l ɛ́ ko tenni, ʋ báŋɔ́ bel bána rɩ́, ká bʋlɛ́: "Ŋ Ana, tɛ́ŋ péró. Píŋsí Bio, a makɛ rɩ́ Bio má pi píŋ pɛ́ɩ́. 2 Ɩ pɔ́ʋ́ tíŋ, ʋ kɩ́llɛ dúníé nɩbííne wuu. Ɛ́ nɛ́ ʋ pi mɩɩsɛ ná há waá tenni, aá pá nɩɛ ná ɩ há píé hóú nɛ́sɛ mɛ́. 3 Ká mɩɩsɛ ná há waá tenni ní ká: rɩ́wɔ́ zɩ́mɩ́, ɩ balá nɛ́ há ká Wɩɩsɛ taŋá, a zɩŋ Zeezi Kirisi má, ɩ há tʋ́mɛ́. 4 Ŋ píŋsí, tíé nyúú rɛɛ́. Ŋ ténní tʋtʋmɩ́ ná má ɩ há páŋ bʋlɩ́ŋ tʋŋ. 5 Mʋ́l néé mí sɩɛ́, Ana, píŋsíŋ arɩ́ píŋ ná ŋ fa há kené a mɩ́nɩ́ laka, ká ɩ zɩŋ a dúníé. 6 "Nɩɛ ná ɩ há lɩ́sɛ dúníé nɩbííne sɩɛrʋ páŋ, ŋ mákɩ́ pɔ́wɔ́, ɓa zɩ́mɩ́. Ɓa fa kɛ́ɩ́ nɩɛ nɛ́, ɩ pii páŋ; ɓa sáŋɔ́ lɛ́ɩ́ wɩ́bʋlɛ ná héwó sɩɛrʋ. 7 Mʋ́l néé mí, ɓa ɩ́ɔ̃́ zɩŋ rɩ́ŋ wɩ́bʋlɛ́ wuu ɓɩɛ́na lɩ́ɩ́ nɛ́. 8 Óó! Ɩ wɩ́bʋlɛ ná ɩ há páŋ nɛ́, ŋ pii bʋl pɔ́wɔ́, ɓa cakla a pɔ́wɔ́ tɩɩ. Ɓa ɩ́ɔ̃́ rɩ́ŋ ɓɩɛ́na lɩ́ɩ́ rɩ́ nɛ́, ɛ́ nɛ́ ɓa laa dí rɩɩ nɛ́ tʋ́mɩ́ŋ. 9 "Ŋ sɩɛ́ sʋ́lɩ́ aá pɔ́wɔ́ nɛ́. Ŋ wɩ́ɩ́ sʋ́lɛ́ aá pá dúníé sɩɛrʋ nɩɛ nɛ́, ŋ sʋ́lɩ́ aá pɔ́wɔ́ ná, ɩ há píé páŋ nɛ́, bee wɩ́ɛ́ ɩ nɩɛ nɛ́ kɔ́wɔ́. 10 Ŋ nɩtɩ́llɛ wuu ká ɩ nɩtɩ́llɛ nɛ́, ɩ má nɩtɩ́llɛ káŋ nɩtɩ́llɛ nɛ́. Ɓa nɛ́ ɛ́ɛ́ ŋ píŋ nyɩɩsɛ. 11 Ŋ é báá to dúníé mí. Ŋŋ́ kóí rí ní, ká ɓa é ha mɩŋ dúníé mí. Aŋwero, sapʋmmɔ tɩ́na, ɩ yɩr ná ɩ há píé páŋ dúókó. Ka ɛ́ yɩr dóé, a pɔ́wɔ́ mɛ́, a makɛ rɩ́wɔ́ a balá, anɛ ŋ rɩ́rɩ́ há ká balá nyɛ. 12 Ŋ fa há mɩ́ŋwɔ́ sɩɛrʋ, ɩ yɩr ná ɩ há píé páŋ dóé ní, ŋ kaa pɔ́wɔ́ mɛ́. Ŋ bélwó mí, ɓa balá má wɩ yʋ́ksɛ́. Rɩ nɛrɔ ná balá há mɔhɛ̃́ rʋ́ʋ́ yʋ́ksɛ dʋŋɔ rá, a makɛ rɩ́ ɛ́ há pʋ́ŋsɛ́ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ nʋɔ sú. 13 "Mʋ́l néé mí sɩɛ́, ŋŋ́ kóí rí ní. Ŋ ha há mɩŋ dúníé sɩɛrʋ nɛ́, ŋ bʋl nyɛ aá pɔ́wɔ́, a makɛ rɩ́ŋ satɔrɔ́ pérwó, rɩ́wɔ́ sɩɛnnɛ wuu tɔrɛ. 14 Ŋ bʋ́lɩ́ nʋɔ wɩ́ɛ́ pɔ́wɔ́. Dúníé nɩɛ sɩɛ́ bɛ́rwɔ́, ɓa há to dúníé nɩ́ɛ́, anɛ ŋ má há to dúníé nɛ́ŋ ɛ́. 15 Ʋ to anɛ ŋŋ́ sʋ́lɩ́ rɩ́ɩ́ lɩ́sɩ́wɔ́ dúníé mí, amá rɩ́ɩ́ kɛ́rwɔ́ mɛ́ rɩ́ bɔ́ŋbɔ́ŋ nɛ́. 16 Dúníé nɩɛ ra wʋ́ɔ́ tɛ, anɛ ɓa ra há wɩ́ŋ má tɛ ɛ́. 17 Ɩ wɩ́bʋlɛ ná nɛ́ ká taŋá; a rɩ́ɩ́ taŋá ná lɩ́sɩ́wɔ́ tɔ́wɔ́ dʋŋɔ, rɩ́wɔ́ ɛ́ɩ́ nɩ́ɛ́ ɓóŋ. 18 Ɩ há tʋ́mɩ́ŋ dúníé mí, ŋ má tʋ́ŋwɔ́ dúníé mí rí. 19 Ŋ píŋ tɩɩ wuu tá pɛ́ɩ́, ɓa wɩ́ɛ́ nɛ́, a makɛ rɩ́wɔ́ má tɔ́wɔ́ tɩɩ pɛ́ɩ́, ɩ wɩ́bʋlɛ ná yɩr mɛ́. 20 "Ŋ wɩ́ɩ́ sʋ́lɛ́ aá páŋ karmɩbɛlɛ nyáŋ dʋŋɔ nɛ́, amá ŋ sʋ́lɩ́ aá pá nɩɛ ná má há sɩ́ nɩ́ŋ wɩ́ɛ́ ná, ɓa háá káá lɩ́ɩ́ bʋl, rɩ́ɩ́ láŋ rɩ́ɩ́ dí ní. 21 Ŋŋ́ sʋ́lɩ́ rɛ́, a rɩ́wɔ́ a balá. Ŋ Ana, lo ráá rɩ́wɔ́ wuu a balá, anɛ ɩ há mɩ́nɩ́ŋ mɛ́, ká ŋ má mɩ́nɩ́ mɛ́ ɛ́; rɩ́wɔ́ a balá ɛ́, rɩ́ dúníé nɩɛ laa dí, rɩɩ nɛ́ tʋ́mɩ́ŋ. 22 Ŋ pí píŋ ná ɩ há páŋ, a pɔ́wɔ́, a makɛ rɩ́wɔ́ a balá, anɛ ŋ rɩ́rɩ́ há ká balá nyɛ: 23 Rɩ́ŋ mɩ́ŋwɔ́ mɛ́, ká rɩ́ɩ́ má mɩ́nɩ́ŋ mɛ́, rɩ́wɔ́ wuu a balá, rɩ́ dúníé nɩɛ zɩŋ rɩ́ɩ́ nɛ́ tʋ́mɩ́ŋ, ká zɩŋ rɩ́ɩ́ cówó anɛ ɩ há cóŋ ɛ́ nɛ́. 24 "Ŋ Ana, ŋ có rɩ́ nɩɛ ná ɩ há píé páŋ, rɩ́wɔ́ má ko mɩ́nɩ́ŋ laka, dɩhɩ̃́ ná ŋ háá mʋ́ʋ́ mɩŋ nɛ́, a makɛ rɩ́wɔ́ náŋ píŋ. Ɩ há cóŋ, rɩɩ ha wɩ dúníé ɛ́ɛ́, a pi píŋ ná páŋ. 25 "Ana há ká tékétéké, dúníé nɩɛ wɩ́ɩ́ ɛ̃; amá ŋ é ɩ́ɩ̃́ rɛ́. Ŋ karmɩbɛlɛ nyáŋ má zɩŋ, rɩ́ɩ́ nɛ́ tʋ́mɩ́ŋ. 26 Ŋ mákɩ́ pɔ́wɔ́, ɓa zɩ́mɩ́, ká ŋ haá á rɩ́ŋ ɔsɛ mákɩ́ pɔ́wɔ́ rɛ́, a makɛ, ɩ há cóŋ ɛ́, rɩ́wɔ́ má ka ɛ́ cólle náŋá mɛ́, rɩ́ŋ sɩɛ́ zʋʋ mɩ́ŋwɔ́ mɛ́."

18

1 Zeezi há bʋ́l ɛ́ tenni, ʋ rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ ísó col, a daarɛ Sɛdɩrɔŋ nyipal cɔɔ nɔ́ŋɔ. Záádɛ́ oro mɩŋ ráŋ, ɓa mʋ́ zʋ ráŋ. 2 Zɩdaasɛ ná háá á rʋ́ʋ́ ka Zeezi yɛ́llɛ sɩɛ́ fa ɛ̃ ɛ́ dɩhɩ̃́, bee wɩ́ɛ́ Zeezi rɩ́rʋ́ karmɩbɛlɛ válɔ́ zʋ aá ké ráŋ rɛ́. 3 Ɛ́ nɛ́ Wɩɩsɛ vʋk"ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ rɩ́ Farɩzɩɛ̃wa lɩ́sɛ sóójiwa rɩ́ gárdɩwa ɓɩkana, ɓa pa nɩɓʋ́ʋ́rɩɓɩɛ, a nyɩkɛ cáŋsɛ rɩ́ níŋkáŋtɔrɔ, Zɩdaasɛ káŋwɔ́ mʋ́ ɛ́ záádɛ́. 4 Zeezi ɛ̃ wɩ́ɩ́ ná wuu háá á rʋ́ʋ́ ɔ́ʋ́ mɛ́. Ɛ́ nɛ́ ʋ isi céŋwó a bɔsɛ bʋlɛ́: "Áŋ rɛ́ ɩ́ jɩ́ja?" 5 Ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́: "Zeezi ná há lɛ́ Nazarɛtɛ nɛ́." Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ŋ nɛ́ kɔ́ʋ́." Zɩdaasɛ, Zeezi kaapáárɔ fa mɩ́ŋwɔ́ sɩɛrʋ. 6 Zeezi há kúé bʋlɛ́: "Ŋ nɛ́ kɔ́ʋ́," ɓa nʋ́kɔ́ lɛ, a tuwi ɓallɛ tíé. 7 Ɛ́ nɛ́ Zeezi baa bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́: "Áŋ rɛ́ ɩ́ jɩ́ja?" Ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́: "Zeezi ná há lɛ́ Nazarɛtɛ." 8 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ŋ bʋ́lɔ́ pɛ́ɩ́wa bʋlɩ́ŋ nɛ́ kɔ́ʋ́. Rɩŋ nɛ́ sɩɛ́ rɩ́ɩ́wa jɩ́ja, ɩ́ lo rí nɩɛ nyáŋ é col." 9 Zeezi há bʋ́l ɛ́, wɩ́ɩ́ ná ʋ há lá sɩɛ́ bʋ́lʋ́ Ana rɩ́ nʋɔ nɛ́ súé. Ʋ há bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Nɩɛ ná ɩ há píé páŋ, ɓa balá má wɩ yʋ́ksɛ́." 10 Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ fa kéŋ tókowí; ɛ́ nɛ́ ʋ kaa foki, a ɓá vʋk"ɔɔsa nɔhɔ̃́ tʋtʋnnɔ nɔ́ŋɔ néduu dɩllɛ coki. Ɛ́ tʋtʋnnɔ yɩr nɛ́ Malkisi. 11 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl Pɩɛrɛ rɩ́ bʋlɛ́: "Bɩrpí tókowí hóú kuo mí. Ɩ bɩ́ɩ́nɔ́ rɩŋ waá á rɩ́ŋ dí wɩɩla ná, ŋ Ana há có rɩŋ díó rí ɓó?" 12 Sóójiwa ná rɩ́wɔ́ nɔhɔ̃́, rɩ́ Zuwifiwa gárdɩwa ná sɩɛ́ gburki Zeezi, a vɔwɛ rɩ́ ŋmɛ́sɛ. 13 Ɓa lá sɩ́ɛ́ kánʋ́ mʋ́ Kayifi hɩ́ɩ́lá Anaasɛ rɩ́ nɛ́. Ɛ́ bɩna sɩɛ́, rɩ́ Kayifi ní ká Wɩɩsɛ vʋk"ɔɔsa nɔhɔ̃́. 14 Kayifi ná nɛ́ fa cáánɛ Zuwifiwa a bʋlɛ́: "Nɩbala há lá nɩkana nyúú mí sʋwɛ nɛ́ weré." 15 Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ rɩ́ Zeezi karmɩbɛlɛ ná nɔ́ŋɔ fa tɩ́ŋʋ́ mɛ́, a mʋ́ vʋk"ɔɔsa nɔhɔ̃́ ná jaa; nɔhɔ̃́ ná sɩɛ́ ɛ̃ ɛ́ karmɩbio rí. Ɛ́ nɛ́ ʋ é tɩŋ Zeezi mí, a zʋ vʋk"ɔɔsa nɔhɔ̃́ ná wuolo, 16 ká Pɩɛrɛ cɩ́ har rɩ́, dánnʋɔ laka. Ɛ́ nɛ́ Zeezi karmɩbio ná vʋk"ɔɔsa nɔhɔ̃́ há ʋ́ʋ̃́, sɩɛ́ bɩrlɛ, a bʋl toltʋtʋnnɔ ná há pɔ́ dánnʋɔ mɛ́ rɩ́, ká Pɩɛrɛ zʋ. 17 Ɛ́ nɛ́ toltʋtʋnnɔ ná há pɔ́ dánnʋɔ mɛ́, bʋl Pɩɛrɛ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ nɛ́, ɩ to báálɔ né karmɩbɛlɛ ná oro rí?" Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ sɛ́: "Aɩ́! Ŋ to oro." 18 Waarʋ sɩɛ́ fa kéŋ sóójiwa ná rɩ́ gárdɩwa ná, ɓa marɛ níŋ aá wieni. Pɩɛrɛ kéŋwó laka nɛ́, a má wíwieni. 19 Wɩɩsɛ vʋk"ɔɔsa nɔhɔ̃́ ná sɩɛ́ pi wɩ́ɛ́ bɔsɛ Zeezi, a mʋ́ tɩ́ɩ́nʋ́ karmɩbɛlɛ mɛ́, arɩ́ ɛ́ ʋ háá karmɛ nɩɛ mɛ́. 20 Ɛ́ nɛ́ Zeezi lɩ́sɛ nʋɔ bʋlɛ́: "Nɩkana wuu sɩɛ́ mɛ́ nɛ́, ŋ cɩ́ bʋl wɩ́ɛ́ pá nɩɛ. Ŋ wɩ lʋ́ɔ́rɛ́ bʋl wɩ́ɩ́. Zuwifiwa háá hé náŋá mɛ́ ráŋ ná nɛ́, ŋ zʋ aá kármɩ́wɔ́, ɓa cémejɩɩsɛ mɛ́, arɩ́ Wɩcʋɔlɩjɩzeno sɩɛrʋ. 21 Beé wɩ́ɛ́ sɩɛ́ ɩ bʋ́bɔ́sɩ́ŋ? Bɔsɛ nɩɛ ná há zésí wɩ́ɛ́ ná, ŋ há bʋ́lɛ́ pɔ́wɔ́; ɓa é ɛ̃ wɩ́ɛ́ ná wuu, ŋ há bʋ́lɛ́ pɔ́wɔ́ rɛ́." 22 Zeezi bʋ́l ɛ́ ko aá tenni, rɩ Wɩcʋɔlɩjɩzeno gárdɩwa nɔ́ŋɔ há mɩŋ ráŋ, cúú tɛ́ŋgbɛlɩ́ mɛ́, ká bɔsɛ bʋlɛ́: "Nyɛ nɛ́ ɩ lɩ́sɛ nʋɔ aá pá vʋk"ɔɔsa nɔhɔ̃́?" 23 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Rɩŋ bʋ́l bɔ́ŋbɔ́ŋ, ɩ mákɩ́ŋ dɩzɔkɩ́ páŋ; ká rɩŋ bʋ́l wérí, ŋ ŋmɔwɛ́ mʋ́l nɛ́ beé?" 24 Ɛ́ nɛ́ Anaasɛ a ɓa ka Zeezi lɩɩ mʋ́ vʋk"ɔɔsa nɔhɔ̃́ Kayifi rɩ́. Ɓa vɔ́wʋ́ rɩ́ ŋmɛ́sɛ ɛ́ nɛ́, a kaa mʋ́. 25 Ká Pɩɛrɛ mɩ́ŋ ráŋ ɛ́, aá wieni níŋ. Ɛ́ nɛ́ nɛrɔ nɔ́ŋɔ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ nɛ́, ɩ é to báálɔ né karmɩbɛlɛ ná oro rí?" Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ báásɛ a bʋlɛ́: "Aɩ́! Ŋ tówó oro." 26 Vʋk"ɔɔsa nɔhɔ̃́ tʋtʋnna nɔ́ŋɔ má baa bɔsɛ Pɩɛrɛ: "Ŋ wɩ́ɩ́ rɩ́ báálɔ né néé záádɛ́ sɩɛrʋ?" Ɛ́ tʋtʋnnɔ rɩ́ báálɔ ná Pɩɛrɛ há ɓa dɩllɛ coki, ɓa ká duó rí. 27 Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ baa ha báásɛ bʋlʋ́ rá. Mʋ́l ná mɛ́, rɩ zíɓelo kúóló. 28 Ɓa cɔŋ fól, a ka Zeezi lɛ Kayifi rɩ́, a mʋ́ kʋ́máŋdá Pɩlatɛ sɩ́ɛ́. Zuwifiwa mʋ́ cɩ́ pʋmmɔ ká wɩ tɩ́ŋɛ́ zʋ. Ɓa wɩ zʋ́ɛ́ rɩ́wɔ́ háá zɔ́kwɔ́ kíso, a sɩ́ wóllí dí Pakɛ cana. 29 Ɛ́ nɛ́ kʋ́máŋdá Pɩlatɛ tɩŋ lɩ́wɔ́ rɩ́ pʋmmɔ, a bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ sɛ́ báálɔ né á beé rí zɔkɛ?" 30 Ɛ́ nɛ́ ɓa bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Rʋʋ fa to wɩ́zɔ́krʋ́, á wʋ́ʋ́ káá kóó héí nɛ́sɛ mɛ́." 31 Ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ sɛ́: "Ɩ́ tɩɩ kánʋ́ mʋ́, a tɩ́ŋɩ́wa kíŋse ŋmɛ́ŋsɛ, a dúú sarɩ́ya." Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Á wɩ ŋmɛ́nɔ kené ráá ɓʋ́ nɛ́ŋ." 32 Ɛ́ nɛ́ rɩ́ Zeezi há bʋ́l sʋʋ ná duo mí, ʋ háá á rʋ́ʋ́ tɩŋ sʋwɛ wɩ́ɛ́, nʋɔ sú. 33 Ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ bɩrzʋ jaa, ká yɩ́rɛ Zeezi a bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Ɩ nɛ́ ká Zuwifiwa kuóro?" 34 Ɛ́ nɛ́ Zeezi má bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Ɩ má tɩɩ nɛ́ bɩ́ɩ́nɛ́ nyɛ bʋl yáá, nɩ́ɛ́ rɛ́ bʋ́lɩ́ŋ wɩ́ɛ́ pɛ́ɩ́?" 35 Ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ sɛ́: "Ŋ má ká Zuwifi rí? Ɩ dunɩɛ rɩ́ Wɩɩsɛ vʋk"ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ nɛ́ kení ko héŋ nɛ́sɛ mɛ́; ɩ á beé?" 36 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ kuorí to tíé nyúú rɛɛ́ óŋ; rɩŋ kuorí fa ká tíé nyúú rɛɛ́ óŋ rí, ŋ tʋtʋnna nyɛ mɛ́ fa yóó láŋ, rɩ́wɔ́ sɩ́ŋ káá pá Zuwifiwa. Ŋ kuorí sɩɛ́ to tíé nyúú rɛɛ́ óŋ." 37 Ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ bɔ́sʋ́: "Ɩ ɓɩɛ́na ká kuór rí?" Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Ɩ bʋ́l taŋá, ŋ kɔ́ʋ́ nɛ́. Ŋ kúó, ɓa lʋ́lɩ́ŋ, rɩ́ŋ bʋl taŋá wɩ́ɛ́ nɛ́. Taŋá nɩbííno wuu sɩɛ́ zésíŋ wɩ́bʋlɛ rɛ́." 38 Ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ bɔsɛ bʋlɛ́: "Beé rí ká taŋá?" Pɩlatɛ há bʋ́l ɛ́ tenni, ʋ báá lɛ́ pʋmmɔ, Zuwifiwa ná rɩ́, a bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ŋ wɩ báálɔ né wɩ́zɔkɩ́ néé, a mɔ rɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́. 39 Amá ɩ́ kusúŋ ní há ká: bɩná wuu, rɩ Pakɛ cana péró, rɩ́ŋ lɩ́sɛ bɩnajaa nɛ́ŋ tá; ɩ́ sɩɛ́ có rɩŋ pí Zuwifiwa kuóro né ní tá?" 40 Ɛ́ nɛ́ ɓa baa kɔ kʋɔllɛ bʋlɛ́: "Aɩ́, sʋ́ʋ́ nɛ́ tá, lɩ́sɛ Barabasɛ nɛ́ tá." Ɛ́ Barsabasɛ fa ká gabɩbár rɛ́.

19

1 Ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ sɛ́ rɩ́wɔ́ ka Zeezi lɩɩ fɩ́rɛ. 2 Sóójiwa sɩɛ́ ja sɔrʋ, a sɔ néŋcúú, a pii cú Zeezi nyúú mí; a pi gɛmʋɔlɩ́ súú. 3 Ká sɩɛ́ tuu peri aá bɔ́llʋ́ bʋlɛ́: "Cʋɔlɛ yá, Zuwifiwa kuóro!" Ká mʋ́ aá cúú tɛ́ŋgbɛlɩ́ mɛ́. 4 Pɩlatɛ baa bɩrlɛ Zuwifiwa ná rɩ́, a bʋlɛ́: "Ɩ́ ná, ŋ sɩ́ kánʋ́ lɩ́ɩ́wa rɩ́, rɩ́ɩ́wa má zɩŋ rɩ́ŋ é wʋ́ʋ́ wɩ́zɔkɩ́ néé, a mɔ rɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́." 5 Ɛ́ nɛ́ ɓa ka Zeezi ko lɛ. Ʋ sú gɛmʋɔlɩ́ ná nɛ́, a cú sɔrʋ néŋcúú. Ká Pɩlatɛ sɩɛ́ bʋl nɩɛ ná rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ ná báálɔ ná." 6 Wɩɩsɛ vʋk"ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ rɩ́ gárdɩwa ná há ná Zeezi, ɓa cáásó bʋlɛ́: "A rɩ́wɔ́ ɓásʋ́ dagɛsɛ́ daha! A rɩ́wɔ́ ɓásʋ́ dagɛsɛ́ daha!" Ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ tɩɩ kánʋ́ mʋ́ ɓásɛ dagɛsɛ́ daha; ŋ é wʋ́ʋ́ ɓʋ́ʋ́rwɩ́ɩ́ néé." 7 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa ná bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Á kéŋ kíso. Ʋ sɩɛ́ zɔ́kɛ́ ɛ́ kíso ní, ʋ mɔhɔ̃́ rɩ́wɔ́ ɓʋ́ʋ́, bee wɩ́ɛ́ ʋ sʋ́ʋ́ nɛ́ ká Wɩɩsɛ Bio." 8 Pɩlatɛ há nɛ́ ɛ́ wɩ́ɛ́, héwíŋ ɔ́sɔ́ kánʋ́. 9 Ɛ́ nɛ́ ʋ bɩrzʋ jaa, a bɔsɛ Zeezi: "Ɩ lɛ́ nɛɛ́ é rí?" Zeezi táŋŋʋ́ nʋ́ɔ́, a wɩ wɩ́ɩ́ bʋ́lɛ́. 10 Ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Ŋ rɩ́ nɛ́ ɩ wɩ có rɩɩ bʋ́l wɩ́ɛ́? Ɩ wɩ ɛ̃ rɩ́ŋ kéŋ dóé, a a ɓa píí aá tá, a baa ka dóé má, rɩ́ŋ a rɩ́wɔ́ ɓásɩ́ dagɛsɛ́ daha?" 11 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Ɩ wɩ dóé wuu kené ŋ mɛ́, rɩ Wɩɩsɛ há pɛ́ɩ́ dóé ná rá. Ɛ́ nɛ́ tɛ, nɛrɔ ná há keníŋ ko héí nɛ́sɛ mɛ́, wɩ́zɔkɩ́ kɩ́ɩ́ ɓɩnɔ." 12 Pɩlatɛ há nɛ́ ɛ́ wɩ́ɩ́, ʋ dé púl ɛ́ mɛ́ nɛ́, aá ja gbel rʋ́ʋ́ pi Zeezi tá. Amá Zuwifiwa ná dé ɔsɛ bɛsɛ nɛ́, a bʋlɛ́: "Rɩɩ pí báálɔ né tá, ɩ to Sɩzaarɛ naŋnɔ́ŋ. Nɛrɔ ná wuu há sʋ́ʋ́ ká kuór, ʋ ká Sɩzaarɛ dɩŋdɔmɔ nɛ́." 13 Pɩlatɛ há nɛ́ ɛ́ wɩ́ɛ́, ʋ kéŋ Zeezi lɛ pʋmmɔ, a zɩ́ kénú dacaka daha, sarɩ́ya dɩdíí. Ɛ́ dacaka fa bíl dɩhɩ̃́ ná ɓa háá yɩ́rɛ "|iGabata|d" Ebirewa liŋó mí; (ʋ mʋ́l nɛ́ ká dɩpɩlɩ́). 14 Tɔ́ɔ́ ná háá díé káá pʋl Pakɛ kal wɔhɔ nɛ́, Pɩlatɛ sɩɛ́ bʋl Zuwifiwa rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ néíwa kuóro!" 15 Ɛ́ nɛ́ ɓa cáási bʋlɛ́: "Ɓʋ́ʋ́! Ɓʋ́ʋ́! A rɩ́wɔ́ ɓásʋ́ dagɛsɛ́ daha!" Pɩlatɛ bɔ́sɩ́wɔ́: "Ŋ́ ɓásɩ́wa kuóro dagɛsɛ́ daha?" Rɩ vʋk"ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ ná sɛ́: "Á wɩ kuór nɔ́ŋ kené, a pɛ́ Sɩzaarɛ mɛ́." 16 Ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ pi Zeezi pɔ́wɔ́, rɩ́wɔ́ kaa mʋ́ ɓásɛ dagɛsɛ́ daha. Ɓa sɩɛ́ ka Zeezi col. 17 Zeezi tɩɩ báásʋ́ dagɛsɛ́, ɓa kánʋ́ lɛ́ aá mʋ́ dɩɓásɛ. Dɩhɩ̃́ ná ɓa háá mʋ́ɛ́ yɩr nɛ́ Nyugbaŋa, ɓa kaá yɩ́rɛ |i Golgota|d, Ebirewa liŋó mí. 18 Ráŋ nɛ́ sóójiwa ɓásɛ Zeezi, dagɛsɛ́ daha. Ɓa ɓásɛ báála bɛllɛ má lɛ́lʋ́, dagɛsɛ́ náŋa daha, nɔ́ŋɔ ʋ néduu, nɔ́ŋɔ má ʋ nágʋɔ, ká ʋ mɩ́ŋwɔ́ sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa. 19 Pɩlatɛ a ɓa pʋ́ŋsɛ a bʋlɛ́: "|sc|bNAZARƐTƐ ZEEZI, ZUWIFIWA KUÓRO|d", a pii maanɛ Zeezi dagɛsɛ́ ná mɛ́. 20 Zeezi dɩɓásɛ ná rɩ́ Zerizalɛmɛ wɩ bol; ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa ɓɩkana karmɛ pʋ́ŋsɛ ná há máánʋ́ dagɛsɛ́ mɛ́. Pɩlatɛ ɔ́ɔ́ ɓa pʋ́ŋsɛ ɛ́ wɩ́ɩ́ líŋsi botoro mí ní: Ebire mí, Latɛŋ mɛ́, arɩ́ Gɩrɛkɛ mɛ́. 21 Ɛ́ nɛ́ Zuwifiwa vʋk"ɔɔsa nɩhɩɛ̃́sɛ ko bʋl Pɩlatɛ mɛ́ bʋlɛ́: "Ɩ há pʋ́ŋsɛ́ bʋlɛ́: 'Zuwifiwa kuóro' ná, dʋsɛ ɛ́, ká pʋ́ŋsɛ bʋlɛ́: 'Báálɔ né sʋ́ʋ́ nɛ́ ká Zuwifiwa kuóro.' " 22 Ɛ́ nɛ́ Pɩlatɛ sɛ́: "Ŋ há pʋ́ŋsʋ́ ná, ɛ́ nɩ́ɩ́ cɩ́nɛ́." 23 Sóójiwa há ɓásɛ Zeezi dagɛsɛ́ daha tenni, ɓa pɔ́ʋ́ gɛnnɛ, a ɓa púlli baná; sóóji wuu pí púl. Ɓa pí Zeezi yɛ́wɛ má. Ɛ́ yɛ́wɛ sɩɛ́ to pɛ́ŋbíé, ɓa nyɛrɛ cɔ́ náŋá mɛ́; ʋ dé ká óŋ balá rɛ́, a wɩ dɩnyɛrcɔ́ɔ́lɛ kené. 24 Ɛ́ nɛ́ sóójiwa ná bʋl náŋá rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ sɩ́ ló ráá cɔ́nnɛ yɛ́wɛ né, ɩ́ lo ráá pii yo bíé, a ná nɛ́ŋ ná há sɩ́ tɩ́llʋ́." Ɛ́ nɛ́ ɓa a. Ɓa há á ɛ́, wɩ́ɩ́ ná ɓa há pʋ́ŋsɛ́ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ nʋɔ súó. Ɓa pʋ́ŋsɔ́ bʋlɛ́: "Ɓa páŋ gɛnnɛ ɓa náŋá, a píŋ yɛ́wɛ yo bíé." Sóójiwa há ɔ́ʋ́ ná nɛ́ ɛ́. 25 Zeezi dagɛsɛ́ ná laka, ʋ maá rɩ́rʋ́ maá maábio, rɩ́ Kulopa háálɔ Maari, arɩ́ Maari ná há lɛ́ Magɩdala, fa cɩ́ ráŋ. 26 Zeezi bel nóú maá, a nóú karmɩbio ná ʋ há cóú kɩ́ŋkáŋ, rʋʋ cɩ́nʋ́ maá laka. Ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lʋ́ maá rɩ́: "Háálɔ, néí bio." 27 Ká baa bʋ́lʋ́ karmɩbicólli ná má rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ má néí maá." Karmɩbio ná cɩ́ ráŋ nɛ́, a ka Zeezi maá mʋ́ʋ́ jaa, ʋ mɩŋ ráŋ. 28 Ɛ́ har rɩ́ mɛ́, Zeezi há ɩ́ɔ̃́ zɩŋ rɩ́ wɩ́ɛ́ wuu ténnó, ʋ sɛ́: "Nyinyʋɔ́sɛ nɛ́ keníŋ." Ʋ bʋ́l ɛ́, a makɛ rɩ wɩ́ɩ́ ná ɓa há pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ nʋɔ nɛ́ sú. 29 Vɩ́nɛ́gɩr rɩ́ vie sɩɛ́ fa bíl ráŋ. Ɛ́ nɛ́ sóójiwa pi gɛkɔsɔ hé ɛ́ vɩ́nɛ́gɩr mɛ́, ká pii tʋ ɩ́zɔ́pɛ daa mɛ́, a kaa tɛrɛ tɩkɛ Zeezi nʋɔ mɛ́. 30 Zeezi nyɔ vɩ́nɛ́gɩr ná. Ʋ há nyɔ́ɛ́ ko tenni, ʋ sɛ́: "Wɩ́ɩ́ wuu ténnó." Ká cúrú nyúú a sʋwɛ. 31 Ʋ tɔ́ɔ́ háá pʋlɛ́ nɛ́ ká Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋl. Ɓa sɩɛ́ wɩ có rɩ́ nɩsʋsɛ káánɛ dagɛsɛ́ daha ɛ́ kal. Tápʋlzéní rí ká ɛ́ kal. Ɛ́ nɛ́ ɓa mʋ́ sʋl Pɩlatɛ, rʋ́ʋ́ a rɩ́wɔ́ mʋ́ bónni nɩɓásɛ ná naasɛ, ká kónníwó ráŋ. 32 Ɛ́ nɛ́ sóójiwa mʋ́, a bónni báála ná bɛllɛ, ɓa há ɓásɛ́ lɛ́l Zeezi, ɓa naasɛ. 33 Ɓa kúó peri Zeezi, rʋʋ sʋ́wɔ́; ɛ́ nɛ́ ɓa wʋ́ʋ́ naasɛ bónné. 34 Amá sóóji nɔ́ŋɔ pí cɔlmɛ, cɔ́kɛ Zeezi lúlókur lúri, cɛ́l rɩ́ nyii lɛ. 35 Nɛrɔ ná há césí wɩ́ɛ́ nyáŋ aá pɛ́ɩ́wa, ʋ sɩ́ɩ́ nɛ́ néé, ɛ́ nɛ́ tɛ, ʋ wɩ́cesé a wɩ́táŋsɛ́. Ʋ é ɩ́ɔ̃́ rɩ́ taŋá nɛ́ ʋ bʋ́bʋl, a makɛ rɩ́ɩ́wa má laa dí. 36 Ɛ́ tʋtʋmɩ́ há tʋ́mɛ́, Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ wɩ́pʋ́ŋsɛ ná nʋɔ súó. Ɓa pʋ́ŋsɛ ráŋ bʋlɛ́: "Ɓa wʋ́ʋ́ heŋgbel balá máá bóri." 37 Ká cɔɔ nɔ́ŋɔ má ɓa pʋ́ŋsɛ bʋlɛ́: "Ɓa sɩ́ bɩ́rwɔ́ sɩ́ɛ́ caasɛ nɛrɔ ná ɓa há cɔ́kɛ́ lúri." 38 Báálɔ oro sɩɛ́ fa mɩŋ ráŋ, ʋ yɩr nɛ́ Zɔzɛfɛ, a lɛ tɔ́ɔ́ ná ɓa háá yɩ́rɛ Arimate. Zeezi sʋʋ ná har rɩ́ mɛ́, ʋ ísó mʋ́ sʋ́lʋ́ lɛlɔ, kʋ́máŋdá Pɩlatɛ rɩ́. Ɛ́ Zɔzɛfɛ má fa ká Zeezi karmɩbɛle ná oro rí, ká kánʋ́ tɩɩ aá féŋsi, ʋ háá fá Zuwifiwa wɩ́ɛ́. Pɩlatɛ pɔ́ʋ́ ŋmɛ́nɔ; ɛ́ nɛ́ ʋ mʋ́ kóri Zeezi lɛlɔ ná kaa col. 39 Nɩkɔdɛmɛ ná má fa há lá sɩɛ́ mʋ́ Zeezi rɩ́, kal oro tɩ́taŋ, ʋ má isi, a ka tuu oro wiiló há kéŋ sɔ́ŋ, ɓaá yɩ́rɛ́ mííri, a kuosi náŋa má mɛ́, ɓa háá yɩ́rɛ álʋ́wɛ́sɛ; ɓa zíŋ peri kíílówa mɛrɛ́ rɩ́ fí, a kaa mʋ́. 40 Ɓa bɛllɛ ná sɩɛ́ ja pɛ́nɛ, a báákɛ Zeezi lɛlɔ ná, a pí tulaalé nʋʋ ná mɩ́sʋ́ mɛ́, anɛ Zuwifiwa háá a ɛ́, ɓa lɛlɔ mɛ́ káá hu. 41 Dɩhɩ̃́ ná ɓa há ɓásɛ Zeezi dagɛsɛ́ daha, tuuni záádɛ́ oro fa lɛ́l ráŋ. Ɛ́ záádɛ́ sɩɛrʋ, ɓa lɛ́sɛ́ lɛlbule tá ráŋ, ká ha wɩ nɛ́ŋ ráŋ húé. 42 Tɔ́ɔ́ ná háá pʋlɛ́, sɩɛ́ há ká Zuwifiwa fɩɛlɛ́ tápʋl nɛ́, ká lɛlbule ná dɩhɩ̃́ a tɛ́sɩ́ɩ́, ɛ́ nɛ́ ɓa ka Zeezi mʋ́ hu ráŋ.

20

1 Fɩɛlɛ́ tápʋl há díé ká tɔ́ɔ́ pʋl, jɩmáásɛ kal cɩ́cʋɔ fól, rɩ tɔ́ɔ́ ha wɩ wérí pʋ́lɛ́, Maari ná há lɛ́ Magɩdala, ísó mʋ́ Zeezi lɛlbule dɩhɩ̃́. Ʋ mʋ́ɔ́, rɩ dɔ́wɩ́ ná ɓa há píé tɔ́ bʋɔ nʋɔ, rɩ ɓa kenú wúri a billi tá. 2 Ɛ́ nɛ́ ʋ bɩrfá mʋ́ ná Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ, arɩ́ Zeezi karmɩbio ná ʋ há cóú, a bʋl pɔ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ɓa lɩ́sɛ Nyuutɩna lɛlbule mí. Á sɩɛ́ wʋ́ɔ́ há púú bil ráŋ ná ɛ̃." 3 Ɛ́ nɛ́ Pɩɛrɛ rɩ́ Zeezi karmɩbio nɔ́ŋɔ ná, isi mʋ́ lɛlbule ná dɩhɩ̃́. 4 Ɓa wuu bɛllɛ fá aá mʋ́, karmɩbio ná nɔ́ŋɔ fá la Pɩɛrɛ sɩ́ɛ́, a mʋ́ peri lɛlbule. 5 Ʋ sɩɛ́ tiini muuli bʋɔ ná sɩɛrʋ, a ná pɛ́ŋsɛ ná rɩ ɓa púó, ká ʋ wɩ zʋ́ɛ́. 6 Ká Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ tɩŋ har ko, a zʋ lɛlbule ná sɩɛrʋ. Ʋ zʋ́ɔ́ ná pɛ́ŋsɛ ná ɓa há píé hu Zeezi, rɩ ɓa pú tíé. 7 Ká ʋ ná pɛ́nɛ ná, ɓa há píé bá Zeezi nyúú, rʋʋ má gúŋsó a pɩ́nʋ́ dʋŋɔ. 8 Karmɩbio ná nɔ́ŋɔ há lá Pɩɛrɛ sɩ́ɛ́ fá ko, má sɩɛ́ zʋ. Ʋ ná wɩ́ɩ́ ná há ɛ́ɛ́, a laa dí, rɩ Zeezi bɩ́rɔ́ isi sʋʋ mɛ́. 9 Zeezi karmɩbɛlɛ fa wɩ wɩ́ɩ́ ná, ɓa há pʋ́ŋsɛ Wɩɩsɛ Kɛnɔ sɩɛrʋ, mʋ́l nɩ́ɛ́. Ɓa há pʋ́ŋsɛ́ bʋlɛ́ Zeezi mɔhɔ̃́ rʋ́ʋ́ sʋwɛ ká bɩr"isi a lɛ sʋsɛ mɛ́. 10 Ká Zeezi karmɩbɛlɛ ná bɛllɛ sɩɛ́ bɩrmʋ́ jɩɩsɛ́. 11 Maari báá fa bɩ́rɔ́ mʋ́ lɛlbule ná dɩhɩ̃́, a cɩ́ aá wi. Ʋʋ́ wi ɛ́, ká tiini muuli bʋɔ ná sɩɛrʋ, 12 a ná malɩ́kawa bɛllɛ, rɩ ɓa sú gɛpʋŋsɛ a ké dɩhɩ̃́ ná ɓa fa há bíl Zeezi lɛlɔ. Nɔ́ŋɔ cɩ́nʋ́ nyúú dɩbilí, ká nɔ́ŋɔ má cɩ́nʋ́ naasɛ dɩbilí. 13 Ɛ́ nɛ́ malɩ́kawa ná bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Háálɔ, beé rí tɛ ɩ wíwi?" Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: "Ŋ Nyuutɩna nɛ́ ɓa lɩ́sɛ, káŋ wʋ́ɔ́ há púú bil ráŋ ná ɛ̃." 14 Ʋ bʋ́l ɛ́ ká bɩ́rɛ rʋ́ʋ́ bel, rɩ Zeezi ní cɩ́nɛ́, ká ʋ wɩ ɛ̃ rɩ́ Zeezi ní. 15 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Háálɔ, beé rí tɛ ɩ wíwi? Áŋ rɛ́ ɩ jɩ́ja?" Maari bɩ́ɩ́nɔ́ rɩ záádɛ́ ná tɩ́na nɛ́, ɛ́ nɛ́ ʋ bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Rɩɩ nɛ́ lɩ́sɛ Zeezi lɛlɔ ná, ɩ mákʋ́ dɩhɩ̃́ páŋ, rɩ́ŋ mʋ́ pi." 16 Ɛ́ nɛ́ Zeezi yɩ́rʋ́ a bʋlɛ́: "Maari!" Ʋ bɩ́rbel, ká bʋl Ebirewa liŋó mí bʋlɛ́: "|iRabuni!|d" (Ʋ mʋ́l nɛ́ ká Karmɩ"ana). 17 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Sɩ́ŋ mɛ́ tɩ́kʋ́, ŋ ha wɩ́ŋ Ana rɩ́ zɩ́nɛ́. Taŋa mʋ́ bʋl páŋ maábináŋa, rɩ́ŋ mʋ́ŋ Ana ná há kɛ́ɩ́wa má Ana rɩ́ nɛ́, aá mʋ́ŋ Wɩɩsɛ ná há kɛ́ɩ́wa má Wɩɩsɛ rɩ́." 18 Ɛ́ nɛ́ Magɩdala Maari mʋ́ bʋl pá Zeezi karmɩbɛlɛ bʋlɛ́: "Ŋ ná Nyuutɩna." Ká cesi wɩ́ɛ́ ná wuu, Zeezi há bʋ́lʋ́ rɩ́ a pɔ́wɔ́. 19 Jɩmáásɛ ná kal gbaŋ, Zeezi karmɩbɛlɛ zʋ́ɔ́ ké jaa sɩɛrʋ, ká ka dánnʋʋsɛ tɔ́, a yakɛ. Zuwifiwa héwíŋ ní ɓaá fá. Ɛ́ nɛ́ Zeezi ko, a zʋʋ cɩ́ŋwɔ́ sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa ká bʋlɛ́: "Rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l mɩŋ arɩ́rɩ́wa!" 20 Ʋ há bʋ́l ɛ́ tenni, ʋ mákʋ́ nɛ́ŋsa rɩ́rʋ́ lúlókur cáánɩ́wɔ́. Ʋ karmɩbɛlɛ sɩɛnnɛ wuu tɔrɛ, ɓa há ná Nyuutɩna. 21 Ɛ́ nɛ́ Zeezi baa bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l mɩŋ arɩ́rɩ́wa! Ŋ Ana há tʋ́mɩ́ŋ ɛ́, ɛ́ nɛ́ ŋ má tʋ́mɩ́wa." 22 Ʋ há bʋ́l ɛ́ tenni, ʋ pʋ́ʋ́sɔ́ héwó mí, ká bʋlɛ́: "Ɩ́ la Wɩɩsɛ Sabɩɩna. Rɩɩ́wa hé nɛ́ŋ wɩ́bɔmɔ suúri, Wɩɩsɛ má sɩ́ hé tɩ́na suúri; 23 ká ɩ́ há vɛ́ nɛ́ŋ ná wɩ́bɔmɔ suúri héé, Wɩɩsɛ má wɩ tɩ́na wɩ́bɔmɔ suúrí hé." 24 Zeezi sɩɛ́ fa há kenú tɩɩ ko, a makɛ cáánʋ́ karmɩbɛlɛ jaa ná sɩɛrʋ, rʋʋ karmɩbio Toma fa to ráŋ. Ɛ́ Toma nɛ́ ɓa kaá yɩ́rɛ bilɔɔ. 25 Ɛ́ nɛ́ ʋ karmɩbináŋa bʋl pɔ́ʋ́ bʋlɛ́: "Á ná Nyuutɩna." Ɛ́ nɛ́ Toma sɛ́: "Rɩŋ wʋ́ʋ́ nɛ́ŋsa téŋkúlli dɩɓásɛ ná néé, rɩ́ɩ́ píŋ néníwie rɩ́ɩ́ hé, rɩŋ wɩ́ŋ nɛ́sɛ píé tɩ́kʋ́ lúlókur cɔlmɛ fʋbulli ná mɛ́, ŋ waá láá dí rʋʋ ká taŋá." 26 Tápʋlɛ córí há dáárɛ́, Zeezi karmɩbɛlɛ ná báá zʋ́ɔ́ ké jaa sɩɛrʋ. Ɛ́ kal é, rɩ Toma mɩ́ŋwɔ́ sɩɛrʋ. Ɓa kéŋ dánnʋʋsɛ tɔ́, a yakɛ, ká Zeezi ko zʋʋ cɩ́ŋwɔ́ sɩ́sɩ́ɛ́nnʋ́wa ká bʋlɛ́: "Rɩ́ tɛŋfɩ́ɛ́l mɩ́ŋ arɩ́rɩ́wa!" 27 Ká sɩɛ́ bʋl Toma rɩ́ bʋlɛ́: "Tuu peri, bel ná, pii néníwie tɩ́kɩ́ŋ nɛ́ŋsa mɛ́ a ná; a píí nɛ́sɛ má héŋ lúlókur mí ná. Báá sɩ́ káá tɔ, ká laa dí." 28 Ɛ́ nɛ́ Toma bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋ Nyuutɩna káŋ Wɩɩsɛ!" 29 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ há náŋ nɛ́ ɩ laa dí? Nɩɛ ná sɩ́ɩ́ há wɩ́ŋ néé, ká laa dí, ɓa nɛ́ ná wér." 30 Zeezi ha á nyáŋsɛ ɓɩkana náŋa má, ʋ karmɩbɛlɛ sɩ́ɛ́ mɛ́, ká ɓa wʋ́ɔ́ pʋ́ŋsɛ́ hé kɛnɔ né sɩɛrʋ. 31 Wɩ́ɛ́ ná há mɩŋ ráŋ, ɓa pʋ́ŋsɩ́wɔ́ hé, a makɛ rɩ́ɩ́wa laa dí, rɩ Zeezi ní ká Kirisi, Wɩɩsɛ Bio. Ká rɩɩ́wa lɔ́ɔ́ dí, rɩ́ɩ́wa ná mɩɩsɛ ʋ yɩr mɛ́.

21

1 Ɛ́ har rɩ́ mɛ́, Zeezi báá kenú tɩɩ ko cáánʋ́ karmɩbɛlɛ, mʋʋ ná ɓa háá yɩ́rɛ Tiberiyadi nʋɔ. Nóú há mákʋ́ tɩɩ cáánɩ́wɔ́ ɛ́. 2 Ʋ karmɩbɛlɛ nyáŋ nɛ́ fa kúé hé náŋá mɛ́: Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ, rɩ́ Toma ná ɓa háá yɩ́rɛ bilɔɔ, rɩ́ Natanayɛl ná há lɛ́ Kana, Galiile tíé, rɩ́ Zebede bɛlɛ, arɩ́ Zeezi karmɩbɛlɛ ná náŋa bɛllɛ. 3 Ɛ́ nɛ́ Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ bʋ́lʋ́ náŋa rɩ́ bʋlɛ́: "Ŋŋ́ mʋ́ rɩ́ŋ kɛsɛ náŋwʋlɛ́ nɛ́." Ɛ́ nɛ́ náŋa ná má sɛ́: "Á má sɩ́ tɩ́ŋɩ́ mɛ́ mʋ́." Ɛ́ nɛ́ ɓa wuu mʋ́, a pi nyiidabore zʋ nyii. Amá ɛ́ tɩ́taŋ é, ɓa wɩ náŋwʋlɩ́ balá má kené. 4 Tɔ́ɔ́ há kúé aá pʋl, Zeezi kúó mɩŋ nyii ná nʋɔ, ká ʋ karmɩbɛlɛ wɩ ɛ̃ rʋ́ʋ́ nɛ́. 5 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bɔ́sɩ́wɔ́ bʋlɛ́: "Ŋ bɛlɛ, ɩ́ wɩ náŋwʋlɛ́ kɛ́sɛ́ rɩ́ yá?" Ɛ́ nɛ́ ɓa sɛ́: "Aɩ́." 6 Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ yóíwa fíílé, nyiidabore néduu cɔɔ rɩ́, ɩ́ sɩ́ ɓʋ́ náŋwʋlɛ́." Ɓa ɓɩɛ́na yo fíílé ná. Náŋwʋlɛ́ zʋʋ sú, ɓa wʋ́ʋ́ wuo kaa pɔsɛ aá lɛ nyii mí. 7 Zeezi karmɩbio ná ʋ há cóú kɩ́ŋkáŋ, ʋ bʋl Pɩɛrɛ rɩ́ bʋlɛ́: "Nyuutɩna nɛ́!" Pɩɛrɛ há nɩ́ɛ́, rɩ ɓa sɛ́ Nyuutɩna nɛ́ ná, ʋ fa ha wúrkú gɛrɔ tá, ɛ́ nɛ́ ʋ pii su, a ɓéri cíksi nyii sɩɛrʋ aá mʋ́ Zeezi rɩ́. 8 Ká ʋ náŋa ná kuosi nyiidabore, a pɔsɛ fíílé ná rɩ́ náŋwʋlɛ́ ko lɛ. Ɓa rɩ́ gíŋgiŋí fa wɩ bol, ká a anɛ mɛ́ɛ́tɩr zɔlɔ. 9 Ɓa há lɩ́ɛ́ tuwi tíé, ɓa ná níŋ rɩ ɓa márɔ́; a wasɛ náŋwʋlɛ́ sakɛ, ká dɩpɛ́ŋ má bil. 10 Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ lɩ́sɛ náŋwʋlɛ́ ná, ɩ́ há kɛ́sɛ́ mʋ́l néé mí, náŋa kaa ko rɛɛ́." 11 Ɛ́ nɛ́ Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ mʋ́ zʋ nyiidabore ná sɩɛrʋ, a pɔsɛ fíílé ná náŋwʋlɛ́ há súé, a lɩɩ yo tíé. Náŋwʋ́zeŋsi zɔlɔ mɛɛ́sɛllɛ rɩ́ fí rí botoro ní fa mɩ́ŋ ráŋ. Náŋwʋlɛ́ rɩ́wɔ́ káŋ wuu, fíílé ná wɩ cɔ́nnɛ́. 12 Zeezi sɩɛ́ bʋ́lwɔ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Ɩ́ ko dí." Zeezi karmɩbɛlɛ ná oro wuu wʋ́ʋ́ bɔ́sɛ́, a bʋlɛ́ áŋ rɩ́ kɔ́ʋ́; ɓa wuu ɩ́ɔ̃́ zɩŋ rɩ́ Nyuutɩna nɛ́. 13 Ɛ́ nɛ́ Zeezi tuu peri, a pi dɩpɛ́ŋ pɔ́wɔ́, a pi náŋwʋlɛ́ má pɔ́wɔ́, rɩ́wɔ́ dí. 14 Zeezi há bɩ́rɛ́ isi sʋʋ mɛ́, a mákʋ́ tɩɩ cáánʋ́ karmɩbɛlɛ, naasɩ́ botoro mí ní ɛ́. 15 Ɓa há díé tenni, ɛ́ nɛ́ sɩɛ́ ká Zeezi bɔsɛ Sɩmɔŋ Pɩɛrɛ bʋlɛ́: "Zaŋ bio Sɩmɔŋ, ɩ cóŋ kɩ́llɛ nɩɛ nyáŋ rɛ́?" Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: "Óó! Nyuutɩna, ɩ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ŋ kení wɩ́ɛ́ rɛ́." Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́ʋ́: "Bélíŋ pewiisi mí." 16 Ká Zeezi baa bɔ́sʋ́ bʋllɛ mɛ́: "Zaŋ bio Sɩmɔŋ, ɩ cóŋ rí?" Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: "Óó! Nyuutɩna, ɩ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ŋ kení wɩ́ɛ́ rɛ́." Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋl pɔ́ʋ́: "Nʋ́ɔ́lɩ́ŋ pieŋse." 17 Zeezi baa bɔ́sʋ́ naasɩ́ botoro mí bʋlɛ́: "Zaŋ bio Sɩmɔŋ, ɩ keníŋ wɩ́ɛ́ rɛ́?" Pɩɛrɛ sɩɛrʋ zɔkɛ, Zeezi há bɔ́sʋ́ naasɩ́ botoro mí a bʋ́lɛ́: "Ɩ keníŋ wɩ́ɛ́ rɛ́?" Ɛ́ nɛ́ ʋ sɛ́: "Nyuutɩna, ɩ ɛ̃ wɩ́ɩ́ wuu ní, ɩ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ŋ cóí rí." Ɛ́ nɛ́ Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Bélíŋ pieŋse mí. 18 Taŋá nɛ́ ŋ bʋl aá pɛ́ɩ́: ɩ fa há ká heŋbié, ɩ tɩɩ nɩ́ɩ́ vɔ́wɩ́ tɩŋa vɔwɛ́, aá mʋ́ ráŋ ná ɩ há có; amá ɩ háá kóó nɩɩnɛ, ɩɩ́ á rɩ́ɩ́ kánɩ́ vaŋsɛ ɓɔ́ nɛ́, ká rɩ́ nɛ́ŋ rɛ́ vɔ́wɩ́ tɩŋa vɔwɛ́ pɛ́ɩ́, a kánɩ́ mʋ́ ráŋ ná ɩ há wɩ có rɩɩ mʋ́ɔ́." 19 Zeezi bʋ́l ɛ́ wɩ́ɛ́, rʋ́ʋ́ máŋsɛ sʋʋ ná duo mí, Pɩɛrɛ háá á rʋ́ʋ́ sʋwɛ, a píŋsi Wɩɩsɛ nɛ́. Ɛ́ nɛ́, ká Zeezi bʋ́lʋ́ rɩ́ bʋlɛ́: "Tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́." 20 Pɩɛrɛ bɩ́rɔ́ bélú har rɩ́, a ná Zeezi karmɩbio ná, ʋ há cóú kɩ́ŋkáŋ, rʋʋ́ kó. Zeezi rɩ́wɔ́ kal oro háá dí ɓɩdííli, ɛ́ karmɩbio ní fa pɩ́ Zeezi naasɛ mɛ́, ká bɔ́sʋ́ bʋlɛ́: "Nyuutɩna, áŋ rɩ́ já rʋ́ʋ́ kánɩ́ pá?" 21 Pɩɛrɛ sɩɛ́ há nóú ɛ́, ɛ́ nɛ́ ʋ bɔsɛ Zeezi: "Nyuutɩna, ká báálɔ né má, beé rí á rʋ́ʋ́ pérú?" 22 Ɛ́ nɛ́ Zeezi sɛ́: "Rɩŋ nɛ́ có rʋ́ʋ́ mɩŋ a kaá jáŋ bɩrkoe, ʋ kɛ́ɩ́ wɩ́ɩ́ rɛ́? Ɩ é tɩ́ŋɩ́ŋ mɛ́!" 23 Ɛ́ nɛ́ ɓa bʋl ɛ́ wɩ́ɩ́ la dɩhɩ̃́ wuu Zeezi laadííre sɩɛrʋ, a bʋlɛ́ rɩ́ ɛ́ karmɩbio é waá sʋwɛ. Ká Zeezi wɩ Pɩɛrɛ rɩ́ bʋ́lɛ́ bʋlʋ́ waá sʋwɛ má, ʋ taŋá sɛ́: "Rɩŋ nɛ́ có rʋ́ʋ́ mɩŋ a kaá jáŋ bɩrkoe, ʋ kɛ́ɩ́ wɩ́ɩ́ rɛ́?" 24 Ɛ́ karmɩbio tɩɩ nɛ́ césí wɩ́ɛ́ nyáŋ, a pʋ́ŋsɛ hé kɛnɔ mɛ́. Á sɩɛ́ ɩ́ɔ̃́ rɩ́ wɩ́ɛ́ ná wuu ʋ há bʋ́lɛ́, ɓa ká taŋá rɛ́. 25 Zeezi ha tʋ́ŋ tʋtʋmɛ́ náŋa ɓɩkana má. Rɩ ɓa sɛ́ rɩ́wɔ́ césíwó wuu, balá baláwa, rɩ́wɔ́ pʋ́ŋsɛ hé kɛnnɛ mɛ́, ɛ́ kɛnnɛ sɩ́ sú dúníé, rɩ́ dɩbilí má tɩɩ sɩ́ mɩ́nʋ́.


AMAZING GRACE BIBLE INSTITUTE